9 C 79/2020-91 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 22 294,82 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v odběrném místě žalované zjistila dne [datum] neoprávněný odběr elektřiny spočívající v neoprávněné manipulaci s měřicím zařízením, čímž byla žalobkyni způsobena škoda 1 546,95 Kč a dále jí vzniklo právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru v celkové výši 20 747,87 Kč, k jejichž úhradě vyzvala žalovanou fakturou, která byla splatná dne [datum], kterou žalovaná neuhradila a je proto ode dne [datum] v prodlení. 2. Pokud se týká vztahu žalované k odběrnému místu, tak žalobkyně uvedla, že žalovaná je vlastníkem rodinného domu na adrese [adresa žalované], kde byl následně dne [datum] zjištěn neoprávněný odběr. Ve vztahu k obecné úpravě náhrady škody dle občanského zákoníku se zde uplatní speciální ustanovení § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona, když za neoprávněnou manipulaci s elektroměrem je odpovědná žalovaná, jedná se navíc o odpovědnost objektivní. Stanovená povinnost dodržena nebyla, prokazatelně došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, a proto žalobkyně požaduje náhradu škody po žalované. Z hlediska zákona je nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr – postačuje, že byl např. proveden zásah do měřicího zařízení nebo bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci s následky v zákoně uvedenými, a není klíčové, kdo tak učinil. Žalovaná netvrdila a netvrdí, že by do elektroměru zasahovala konkrétní osoba. Neoprávněný zásah do elektroměru prokazuje zejména znalecký posudek Ing. [jméno] [jméno], ve kterém dospěl k jednoznačnému závěru, že došlo k zásahu do elektroměru, když zjistil na 2. a 3. kotouči zleva číselníku vrypy a rýhy, které vznikly při násilném přetočení těchto kotoučů číselníku nějakým nástrojem nebo předmětem, dále zjistil poškození upevňovacích šroubů a plomb. Je zcela nepochybné, že hodnoty naměřené měřícím zařízením byly ovlivněny v neprospěch žalobce, resp. ve prospěch žalované, a tedy došlo k neoprávněnému odběru ze strany žalované ve smyslu příslušných ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. 3. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 energetického zákona a ustanovením § 9 vyhlášky tak, aby její výše co nejvíce odpovídala škodě skutečné, kdy doba trvání neoprávněného odběru a jeho množství bylo stanoveno dle zjištění Policie ČR, podle jí vyžádaného odborného posudku [jméno] [příjmení], a to ve výši 1 546,95 Kč. Vyčíslení neoprávněného odběru je pak provedeno za dobu 24 měsíců (tedy za dobu 24 měsíců zpětně ode dne zjištění neoprávněného odběru) od [datum] do dne zjištění neoprávněného odběru [datum] s víkendovým využitím odběrného místa, tj. 365 dnů/rok: 7 dnů/týden x 3 dny (víkend), tj. 156 dnů x 2 roky = 312 dnů x 4,08 kWh/den = 1 272 kWh – 995 kWh (spotřeba naměřena elektroměrem za dva roky) = 277 kWh x 5, 58466 Kč/kWh = 1 546,95 Kč. Žalobkyně tedy vychází z průměrné denní spotřeby 4,08 kWh a nikoliv 0,8 kWh/den, jak chybně dovozuje žalovaná. Pro určení rozsahu spotřeby je třeba uvést, že se jedná o výpočet dle hodnoty hlavního jističe postupem podle § 9 odst. 2, tedy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody bylo provedeno výpočtem podle odst. 3 – 8 vyhl. č. 82/2011 Sb. Průměrnou spotřebu nelze počítat tak, jak uvádí žalovaná, protože spotřeba je odebrána za kratší období, než vychází počet dní mezi jednotlivými odečty. Spotřeba za roční fakturační období nebyla odebrána za cca 365 dní, ale jen o víkendech, tedy za cca 156 dní v průběhu roku, je tudíž nutné takto upravit i denní spotřebu. Pokud by pro dopočet spotřeby použili následnou spotřebu po neoprávněném odběru, jednalo by se o vyšší spotřebu cca 402 kWh, nicméně žalobkyně účtuje pouze 277 kWh. Znalec při zkoumání elektroměru zjistil na číselníku elektroměru vrypy a rýhy, které vznikly při jeho násilném přetočení, dále zjistil, že na jednotlivých kotoučcích číselníku jsou takové vrypy, které ukazují na to, že stav číselníku byl násilně přetočen o minimálně 15 000 kWh. 4. K nutným nákladům žalobkyně uvedla, že tyto se považují za součást náhrady škody. Kdyby neoprávněný odběr potvrzen nebyl, nebyla by žalobkyně oprávněna jakoukoliv škodu po žalované požadovat. Zjišťování, odstraňování a přerušení neoprávněných odběrů je řešeno pro žalobkyni externě, a to jako komplexní služba vždy za jeden zjištěný neoprávněný odběr. Tento způsob zjišťování, odstraňování a přerušení neoprávněných odběrů byl z dlouhodobého hlediska vyhodnocen jako nejekonomičtější a nejúčelnější, kdy na zjištění a odstranění konkrétního neoprávněného odběru jsou vynaloženy ze strany žalobkyně jen skutečně nezbytně nutné náklady žalobkyně coby poškozené. Žalobkyně stanovila okruh nutných činností a úkonů, které musí komplexní služba zahrnovat a výsledkem zadávacího řízení pak byla jednotková cena za zajištění komplexní služby. V rámci veřejné zakázky, tj. nabídek předložených v zadávacím řízení jednotlivými uchazeči, byla posuzována také cena předmětné služby z pohledu její přiměřenosti a reálnosti. Žalobkyně je sice velkou společností, avšak není v jejích silách zajistit prostřednictvím svých zaměstnanců veškerou činnost, která vyplývá z předmětu jejího podnikání. Z tohoto důvodu vykonávají některé vysoce kvalifikované činnosti, jakou je i odhalování neoprávněných odběrů pro žalobce externí společnosti. V tomto konkrétním případě kontroly [číslo] se na straně žalované jedná o neoprávněný odběr typu ID07 – odběr prostřednictvím záměrně upraveného MZ, a dle ceníku služeb spol. [právnická osoba] ze [anonymizována dvě slova] [účinnost] jde o položku [číslo] v ceně 10 895 Kč (bez DPH). Žalobkyně tuto částku uhradils na základě faktury [číslo]. Znalečné za znalecký posudek [číslo] [rok], který prokázal násilný zásah do číselníku elektroměru, vyúčtoval Ing. [jméno] [jméno] (jednatel a společník spol. [právnická osoba]) žalobkyni fakturou [číslo] z přílohy k této faktuře (první řádek) je patrno, že je účtován znalecký posudek [číslo] [rok]. 5. Žalobkyně navrhla žalované řešit prokázaný neoprávněný odběr dohodou, podle odborného vyjádření znalce a s přihlédnutím k využití odběrného místa, pročež jí zaslala dne [datum] návrh mimosoudní dohody, na kterou žalovaná nereagovala. 6. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a namítala, že není ve věci pasivně legitimovaná, protože ona nemanipulovala ani nijak nezasahovala do elektroměru, neporušila žádnou zákonnou ani smluvní povinnost. Pokud žalobkyně poukazuje na ustanovení § 28 energetického zákona, tak povinnost tam stanovená neznamená, že má žalovaná hlídat elektroměr a ověřovat jeho stav, jen je povinna učinit taková opatření, aby se pokusila takovým porušením zabránit. Elektroměr je umístěn v jejím rodinném domě, přístup zde měla jen ona a tehdy i její manžel, nikdo jiný klíče neměl, tudíž žalovaná učinila vše pro to, aby dodržela své povinnosti. Žalovaná tráví většinu času na chatě v [obec], reálná úspora by nebyla žádná, a navíc při jejím požehnaném věku, který doprovází zhoršený zrak, je v podstatě nemožné, aby byla schopná této„ hodinářské“ činnosti. Dle aktuální judikatury musí být dostatečně podložen závěr o osobě škůdce, což žalobkyní nebylo splněno, pouhé formální zjištění příslušnosti žalované k odběrnému místu, nemůže tuto důkazní nouzi překlenout. Žalovaná dále namítala rozdílné závěry Ing. [jméno] a [jméno] [příjmení] týkající se neoprávněně odebrané elektřiny. Ze žádosti o výměnu elektroměru pak dle žalované jasně vyplývá, že elektroměr nebyl poškozen a rovněž zajištění proti neoprávněné manipulaci bylo v pořádku. Žalovaná nebyl přítomna u výměny elektroměru a pozorovala jej z povzdáli, blíže přišla až po 15 min, kdy pracovník do přístroje zasahoval. Žalovaná rovněž rozporovala nezbytnost vynaložených nákladů, když měla za to, že žalobkyně neprokázala, že šlo o nezbytné náklady a z jakého důvodu nemůže výjezd na odběrné místo uskutečnit zaměstnanec žalobkyně. 7. Soud ve věci nařídil jednání, při kterém postupně provedl dokazování jednak listinami a jednak svědeckými výpověďmi zaměstnanců společnosti, která pro žalobkyni vykonává kontroly odběrných míst a zjišťuje neoprávněné odběry. Z těchto důkazů soud zjistil následující. 8. Z Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena kontrola, při které byly zjištěny poškozené úřední značky, čímž došlo k podezření na neoprávněný odběr. Zároveň došlo k výměně měřicího zařízení (elektroměru) z původního [číslo] s čísly bezpečnostních plomb [číslo] a [číslo]. Kontrolu provedli zástupci [právnická osoba] a. s., která byla žalobkyní zmocněna na základě smlouvy o poskytování služeb k poskytování vybraných služeb v oblasti řešení neoprávněných odběrů elektřiny. Kontrola byla provedena u zákazníka – žalované na adrese odběrného místa [obec a číslo]. 9. Ze Žádosti o přezkoušení elektroměru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně požádala o přezkoušení elektroměru č. S [číslo] z odběrného místa [obec a číslo], na kterém nebyly v pořádku úřední zna