11 C 337/2022-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podaným návrhem doručeným soudu dne [datum] se manžel domáhal rozvodu manželství účastníků s odůvodněním, že manželé uzavřeli sňatek manželský dne [datum] a že z manželství se narodil nezl. syn [jméno], [datum narození]. Spolu s návrhem na rozvod podal manžel i návrh na úpravu výchovy a výživy nezletilého pro dobu po rozvodu manželství. Manželství bylo zpočátku souladné, nicméně postupně mezi nimi narůstaly rozpory, které vedly k hádkám a ke vzájemnému odloučení. Příčinou bylo manželčinou nekontrolované zadlužování bez souhlasu manžela, což vyústilo v zúžení společného jmění manželů. Dne [datum] manželka definitivně opustila společnou rodinnou domácnost a odjela neznámo kam a s neznámo s kým, přičemž manželka přestala komunikovat s kýmkoli z rodiny. 2. Manželka se podáním ze dne [datum] vyjádřila k návrhu na rozvod manželství účastníků tak, že s návrhem souhlasí. K nařízenému ústnímu jednání, ač řádně předvolána, se manželka bez předchozí omluvy nedostavila, avšak na závěr jednání telefonicky kontaktovala soud, kdy zopakovala své stanovisko, že s rozvodem účastníků souhlasí a souhlasila i s jednáním v její nepřítomnosti. 3. Na základě shodných tvrzení účastníků, účastnického výslechu manžela a provedených listinných důkazů, dospěl soud ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Římskokatolickým farním úřadem [obec], a to u obou manželů jako manželství prvé. Za trvání manželství se účastníkům narodil nezl. syn, a to [jméno], [datum narození], kdy úprava práv a povinností k nezletilým pro dobu po rozvodu byla provedena rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], a podle něhož byl nezletilý svěřen do péče manžela a manželce bylo stanoveno přiměřené výživné. Vzhledem k tomu, že syn už je téměř zletilý, nijak fyzicky ani psychicky v důsledku rozvodu nestrádá, což vyplývá nejen z výslechu manžela, nýbrž i ze zprávy opatrovníka nezletilého (OSPOD [obec]), a proto nebude rozvod manželů v rozporu se zájmem nezletilého syna. Manželství účastníků bylo z počátku souladné. Od roku 2020 se mezi manželi začaly projevovat problémy vyplývající z manželčina nekontrolovaného zadlužování, kdy se nechala obelstít internetovými podvodníky ze zahraničí, kterým poslala společné finanční úspory a následně si brala půjčky (úvěry), která nebyla schopna řádně a včas splácet. Zejména z těchto důvodů docházelo mezi účastníky hádkám a postupnému citovému odcizení, v důsledku kteréhož manželka dne [datum] opustila společnou rodinnou domácnost a odjela neznámo kam a neznámo s kým a přestala být v kontaktu nejen s manželem, ale i dalšími členy rodiny včetně jejich společného syna. Manželé nevedou společnost domácnost, finančně spolu nehospodaří ani se intimně nestýkají, přičemž tak žijí zcela odděleně, každý svým způsobem života. Od té doby již žádný z manželů neprojevil zájem o obnovení soužití a oba manželé tak mají za to, že manželství je natolik neodčinitelně rozvráceno, že jediným možným řešením je rozvod jejich manželství. 4. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 5. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 6. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k postoji obou účastníků očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu již delší dobu společně nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a společně nehospodaří, ani spolu nebydlí a naopak žijí již zcela odděleně každý svým způsobem života, přičemž žádný z účastníků ani nemá v současné době zájem na obnovení společného manželského vztahu a oba účastníci tak již proto považují obnovení jejich společného manželského soužití za nemožné. Manželka tento svůj negativní postoj k manželství (rodinnému a intimnímu životu) dále najevo i tím, že se nezúčastnila ústního jednání a pouze telefonicky sdělila, že s návrhem manžela souhlasí, čímž soud považoval skutková tvrzení manžela za nesporná. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 o. z. a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést. Soud má rovněž za to, že rozvod manželství účastníků nebude na újmu ani nezletilému synovi účastníků, který byl sice podle rozhodnutí soudu svěřen do péče otce, avšak s ohledem na déle trvající neshody mezi manžely a brzkou zletilost, lze předpokládat, že na poměrech nezletilého syna účastníků se rozvodem samotným prakticky ničeho podstatnějšího nezmění. Z těchto důvodů tedy soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 8. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje na podkladě provedeného dokazování výhradně na straně manželky, která se nekontrolovaně začala zadlužovat, a to bez souhlasu manžela, což vyústilo ve vzájemné hádky a vedlo k následnému citovému odcizení s ukončením společné domácnosti. 9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud spatřil příčiny rozvratu manželství výhradně na straně manželky, příslušelo by manželovi právo na náhradu nákladů řízení, avšak tento se jich výslovně vzdal, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.