116 C 22/2022-52 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 40 887 Kč s přísl. s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena Smlouva o nájmu bytu, na základě které byl žalované dán do užívání byt – jednotka [číslo] v budově [adresa], v části [územní celek], na ulici [název ulice]. Za užívání této jednotky hradila žalovaná žalobci nájemné. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a to do [datum]. Následně došlo ke konkludentnímu uzavření nájemní smlouvy ve smyslu ust. § 2285 občanského zákoníku, a to na dobu dvou let. Nájem tedy skončil ke dni [datum]. I po tomto datu však žalovaná byt dále užívala, a to bez souhlasu žalobce. Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k opuštění bytu, a to jak osobně, tak i písemně. Krom toho žalobce vyzýval žalovanou k úhradě náhrady za užívání bytu ve smyslu ust. § 2295 občanského zákoníku. Jelikož žalovaná stále nechtěl byt vyklidit, pak byla kontaktována právním zástupcem žalobce s výzvou k vyklizení bytu a úhradě dlužné částky. Po doručení předžalobní výzvy telefonicky kontaktovala žalovaná právního zástupce žalobce a přislíbila úhradu dlužné částky a zároveň požádala o možnost setrvání v bytě. Emailem ze dne [datum] byly žalované navrženy tyto varianty: a) zůstane v bytě do [datum] bez dalšího; b) bude moci zůstat v bytě do [datum] kdy za měsíc prosinec uhradí platbu 5 tis + služby a za leden platbu 6 tis + služby. Žalovaná si mailem ze dne [datum] zvolila druhou variantu, s čímž žalobce souhlasil. Žalovaná však byt neopustila ani k [datum] a rovněž ani řádně nehradila platby za užívání bytu. Žalovaná je tak v prodlení s úhradou plateb měsíce [rozpětí měsíců] roku [rok] ve výši 2 320 Kč měsíčně za služby, 6 000 Kč měsíčně na náhradě nájemného a dále dluží částku ve výši 7 607 Kč jako nedoplatek na službách za rok [rok] Celkem tak žalovaná dluží žalobci částku ve výši 40 887 Kč. Žalobce dále konstatuje, že byť nebyl byt řádné předán, pak ke dni [datum] byl byt alespoň částečně vyklizen a opuštěn ze strany žalované, a proto požaduje náhradu dle ust. § 2295 do [datum]. Žalovaná byla dále vyzvána k plnění skrze předžalobní výzvu právního zástupce žalobce ze dne [datum], která byla odeslána na mail, ze kterého předtím žalovaná běžně komunikovala a kde byl uveden termín plnění [datum]. Od marného uplynutí tohoto termínu žalobce požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 2. V průběhu řízení pak žalobce podáním ze dne [datum] podal návrh na změnu žaloby, o němž bylo procesně rozhodnuto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] s tím, že rozšířil svou žalobu o částku 18 800 Kč. 3. V průběhu řízení pak žalobce vzal svou žalobu zpět o částku 9 280 Kč s ohledem na chybný výpočet dlužné částky. Ohledně tohoto dispozitivního úkonu žalobce pak soud rozhodl výrokem II. rozsudku tak, že řízení ohledně částky 9 280 Kč zastavil. 4. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. V rámci telefonické omluvy neúčasti u jednání dne [datum] se vyjádřila s tím, že si je vědoma svého dluhu a jeho výši nerozporuje. 5. Soud provedl dokazování a vzal za prokázané: Výpisem z KN [číslo] pro k. ú. [část obce], že žalobce je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] – byt, nacházející se v budově [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] dále příslušných spoluvlastnických podílů. Smlouvou nazvanou jako podnájemní smlouvou smlouva včetně evidenčního listu, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, když nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala hradit nájemné ve výši 3 130 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 1800 Kč měsíčně. Z emailové komunikace ze dne 15. 11. 2021, 19. 11. 2021 a 22. 11. 2021 včetně předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že nájemní poměr mezi účastníky, který byl po dobu dvou let konkludentně prodlužován, skončil ke dni [datum], avšak žalovaná tento byt nadále užívala bez souhlasu žalobce. Žalobce následně vyzýval žalovanou k opuštění bytu, a to to včetně požadavku úhrady nákladů za užívání bytu. Po doručení předžalobní výzvy žalovaná kontaktovala žalobce a přislíbila mu úhradu dlužné částky s tím, že mezi účastníky došlo k dohodě ohledně užívání bytu, a to tak, že žalovaná bude moci zůstat v bytě do [datum], kdy za měsíc [měsíc] [rok] uhradí platbu 5 000 Kč + služby a za leden [rok] platbu 6 000 Kč + služby. Žalovaná však byt neopustila ani k [datum] a neuhradila platby za užívání bytu. Žalovaná tak byla v prodlení s úhradou plateb za měsíc duben až červenec roku [rok] ve výši 2 320 Kč měsíčně za služby a 6 000 Kč měsíčně na náhradě nájemného. Když dále dluží částku ve výši 7 607 korun jako nedoplatek na službách za rok [rok] Celkem tak žalovaná dluží žalobci částku ve výši 40 887 korun ve smyslu podání ze dne [den] [měsíc] [rok] a dále částku 9 520 Kč za spotřebované služby. Pokud jde o úhradu dlužné částky, její výší se soud podrobně nezabýval, a to s poukazem na vyjádření žalované o nespornosti výše dlužné částky. Ostatní tvrzení pak s ohledem na absenci obranných tvrzení soud považuje za nesporná. Z žalobních tvrzení pak vyplývá, že ke dni [datum] byl byt částečně vyklizen a opuštěn ze strany žalované, tudíž žalobce požaduje náhradu do [datum]. Žalovaná pak byla vyzvána prostřednictvím předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne [datum] k úhradě dlužné částky do [datum], když tomuto datu a ni k datu rozhodování soudu nebyla dlužná částka uhrazena. 6. Pokud soud v řízení provedl ještě další listinné důkazy, z těchto již nezjistil další pro věc rozhodné skutečnosti a z těchto listiny při rozhodování věci nevycházel. 7. Po provedeném dokazování soud věc právně posoudil ve smyslu § 1040 občanského zákoníku s tím, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného neodevzdal-li nájemce byt pronajímat tedy v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce byt pronajímat tedy skutečně předá. S ohledem na výše uvedené pak soud žalobě vyhověl a výrokem I. rozsudku zavázal soud Žalovanou povinností zaplatit žalobci částku 40 887 Kč spolu s 15 % p. a. úrokem z prodlení z částky 40 887 Kč od 26. [anonymizováno] 2022 do zaplacení a částku 9 520 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. Výrokem II. rozsudku pak řízení ohledně částky 9 280 Kč dle § 96 odstavec 1, 2 a 4 o.s.ř. pro zpětvzetí žaloby zastavil. 9. Výrokem III. rozsudku pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve sporu úspěšný co do částky 50 407 Kč (což je 84,45 % úspěch). Od úspěchu ve věci je třeba odečíst neúspěch (15,55 % v souvislosti se zpětvzetím žaloby se zaviněním ze strany žalobce) s tím, že žalobce pak má právo na úhradu 68,90 % uplatňovaných nákladů řízení. Náklady řízení žalobce pak představují zaplacený soudní poplatek ve výši 4 640 Kč, dále odměnu za 5 úkonů právní služby spočívající v převzetí a přípravě právního zastoupení, sepis žaloby, sepis rozšíření žaloby a předžalobní výzvy a dále účast u jednání soudu, tudíž dle vyhl. č. 177/1996 Sb. pak odměna představuje částku 17 500 Kč, k úkonům pak náleží 5 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 1 500 Kč a 21 % DPH ze všech částek vyjma SOP ve výši 3 990 Kč, celkem tedy 27 630 Kč 68,90 % z této částky pak činí 19 037 Kč, tuto částku je pak žalovaná povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci k rukám právního zástupce žalobce. 10. Lhůta k plnění pak představuje 3 dny v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.