15 C 60/2020-102 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 695 m², jak se tento nachází v [katastrální uzemí], v obci [obec] a je zapsány na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 1516 m², jak se tento nachází v [katastrální uzemí], v obci [obec] a je zapsány na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně je umístěna stavba bez čp./če., sloužící jako garáž či spíše sklad nářadí (dále jen„ stavba“) o celkové plošné výměře přibližně 58m², když tato stavba částečně zasahuje i na sousední pozemek parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaných. Rozsah zásahu stavby na pozemek žalovaných je dle předběžného geometrického náčrtu 3m². Stavba byla postavena v roce 1978 předchozími vlastníky pozemku parc. [číslo] na kterém se stavba nachází, avšak bez příslušného stavebního povolení či jiných, v té době požadovaných formálních náležitostí a s vědomím a souhlasem předešlých vlastníků pozemku parc. [číslo] to pana [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], kdy tito souhlasili s tím, že stavba bude částečně zasahovat do jejich pozemku a tento stav akceptovali již od počátku výstavby, kdy toto nikdy nerozporovali. V rámci udělení souhlasu se stavbou bylo uděleno souhlasu se stavbou na dobu blíže neurčenou, kdy stavba byla postavena a stojí v nezměněné podobě a půdorysu dodnes. Tento souhlas se vztahoval i na případný zápis stavby do příslušného katastru nemovitostí i pro potřebné stavební povolení. K tomuto však ze strany vlastníků pozemku parc. [číslo] z různých důvodů nedošlo. Žalobkyně tak má za to, že udělením souhlasu ze strany původních vlastníků pozemku parc. [číslo] vlastníkům pozemku parc. [číslo] došlo ke vzniku práva stavby, jehož obsahem bylo právo stavitele užít část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] pro stavbu budovy bez č.p./č.e. – garáže. S ohledem na skutečnost, že stavba byla původním vlastníkem staviteli povolena, provedena s jeho vědomím a stejně tak i užívána stavitelem již od vzniku stavby, má pak žalobkyně za to, že právo stavby, tak jak bylo fakticky sjednáno, jí bylo vydrženo, neboť se zakládá na poctivé, pravé a nepřetržité držbě, která trvá, počítáme-li i držbu práva stavby právních předchůdců, kteří byli jejími rodičemi, již více než 40 let. Jedná se tedy o vydržení mimořádné ve smyslu ust. § 1095 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 2. U jednání dne 9.6.2022 žalobkyně upřesnila petit žaloby:„ Konstatuje se, že pozemek parc. [číslo] nacházející se v k.ú. [obec] v obci [obec] je zatížen právem stavby ve prospěch žalobkyně, v rozsahu geometrického plánu vytvořeného [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 12.11.2019 číslo plánu [číslo], jemuž odpovídá právo žalobkyně mít na zatíženém pozemku umístěnou část stavby doposud nezapsanou v katastru nemovitostí bez č.p./č.e., jak se tato nachází na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], eventuálně aby soud rozhodl o nahrazení souhlasu žalované s umístěním stavby doposud nezapsané v katastru nemovitostí bez č.p./č.e., jak se tato nachází na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], jak je tato stavba vymezená geometrickým plánem vytvořeným [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 12.11.2019 číslo plánu [číslo]“ 3. Usnesením ze dne 9.6.2022 č.j. 15 C 60/2020 – 74 bylo řízení zastaveno proti původně žalovanému 1) [jméno,příjmení], když žalobkyně vzala vůči němu žalobu zpět u jednání dne 9.6. 2022 (v mezidobí došlo k rozvodu manželství s žalovanou [jméno,příjmení] a k vypořádání mezi manžely a nemovitosti vedené na [list vlastnictví] jsou již ve výlučném vlastnictví [žalované]; - poznámka soudu) 4. K požadavku na vydání eventuálního petitu žalobkyně doplnila skutková tvrzení s tím, že žalobkyně tvrdí, že souhlas s umístěním předmětné stavby jí byl dán, pro případ, že by stavba mohla částečně zasahovat na pozemek parc. [číslo] coby vlastníkovi pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], původními vlastníky pozemku parc. [číslo] což nebylo nikým rozporováno, kdy tento souhlas byl dán dobu časově neohraničenou. Tento souhlas nebyl nikdy původním vlastníkem odvolán a na základě tohoto souhlasu byla předmětná stavba garáže realizována. Nedošlo pouze k realizaci správního řízení, v rámci kterého by byla stavba povolena a k následnému zápisu do katastru nemovitostí, neboť to v době realizace stavby a následného užívání nikdo nepovažoval za nezbytné a nutné, protože všechny dotčené osoby měly za to, že stavba je postavena v souladu s právem. Nutnost správního dořešení faktické situace, která trvá již více než 30 let, se objevila až v důsledku zahájení řízení o odstranění stavby příslušným stavebním úřadem, ke kterému dala podnět žalovaná. Stavbu lze, v rámci řízení o dodatečném povolení stavby, legalizovat, avšak platná právní úprava vyžaduje souhlas stávajícího vlastníka, tedy žalované. Nejedná se tedy o nově konstituovaná práva či povinnosti, ale o uvedení formálního stavu do souladu s faktickou realitou. Žalobkyně má za to, že koupí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], vstoupila žalovaná do všech práv a povinností, které s tímto pozemkem byly spojeny v době převodu, a to včetně těch, které se týkají akceptace umístění části předmětné stavby na tomto pozemku, a to bez ohledu na to, zda o tom původním vlastníkem byla informována či nikoliv. Má-li soud hledat právo a smysluplné uspořádání právních vztahů mezi účastníky a postupovat i podle pravidel ekvity, pak je nutné mít na zřeteli i fakt, že nenahrazení souhlasu žalované s umístěním částí stavby by mohlo znamenat zásadní prolomení právní jistoty žalobkyně do faktického stavu, který trvá již přes 30 let. Není přitom podstatné, zda se jedná o stavbu garáže či rodinného domu. 5. Z vyjádření k žalobě ze dne 1.6.2020 vyplynulo, že žalovaní (původně 1,2 – poznámka soudu) mají ve svém SJM mimo jiné pozemek parcelu [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1708 m2, který se nachází v [katastrální uzemí]. Žalovaní nabyli do svého SJM předmětný pozemek kupní smlouvou uzavřenou dne 9.7.2015 od manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], první [datum narození], druhý [datum narození], oba bytem [adresa]. Všechny pozemkové parcely, včetně pozemkové parc. [číslo] jsou zapsány na [list vlastnictví], který je veden pro k.ú. [obec], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Z obsahu sepsané a řádně zaregistrované kupní smlouvy, na základě které byl proveden vklad o předmětných nemovitostech do katastru nemovitostí zcela evidentně a zřetelně vyplývá, že předmět převodu není zatížen žádnými nájemními smlouvami, nevázne na nich žádné zástavní právo či jakákoli věcná břemena, ani nejsou zatíženy jinými právními vadami, včetně předkupního práva, stejně tak jako je deklarována skutečnost, že prodávajícím manželům [příjmení] není známo, že by jakákoli třetí osoba činila jakékoli právo ovlivňující či omezující užívací či vlastnické právo prodávajících k předmětu převodu. Žalobkyně je vlastníkem pozemkové parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 695 m2, který se rovněž nachází v k.ú. [obec] a je zapsán na [list vlastnictví], který taktéž vede [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobkyně sama v žalobě uvádí, že na svém pozemku má umístěnu stavbu bez čp/če sloužící jako garáž či sklad uvádí celkovou plochu této stavby přibližně 8 m2 a taktéž skutečnost, že tato stavba zasahuje částečně na pozemkovou parc. [číslo] která je ve vlastnictví žalovaných, a to v rozsahu cca 3 m. Dle povědomí žalovaných však tato stavba zasahuje na pozemek žalovaných v rozsahu více jak 7 m2. Dále uvádí, že stavba byla postavena s vědomím a souhlasem předešlých vlastníků v roce 1978, tj. manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], od kterých mimo jiné tuto parcelu koupili žalovaní. Žalovaní rozhodně nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že část stavby byla na pozemkové parc. [číslo] nyní ve vlastnictví žalovaných postavena v roce 1978 se souhlasem dřívějších vlastníků, a to ještě na dobu blíže neurčenou, jak tvrdí žalobce. Žalovaní nesouhlasí ani s tvrzením žalobkyně, že stavba byla postavena a stojí v neměněném půdorysu dodnes, a že souhlas se vztahoval i na případný zápis stavby do příslušného katastru nemovitostí i pro potřebné stavební povolení. Naopak tzv. prodloužení stavby o prostor zasahující částečně do pozemkové parc. [číslo] tj. do vlastnických práva ať už předešlých vlastníků manželů [příjmení] nebyl nikdy žalobkyni dán, když předešlí vlastníci nechtěli vyvolávat zbytečné spory poté, kdy zjistili, že stavba zasahuje na jejich pozemkovou parcelu, kterou tehdy vlastnili. Rovněž tvrzení žalobkyně, že stavba byla postavena již v roce 1978 je nepravdivé, neboť souhlas s výstavbou byl ze strany pana [příjmení] sice ústně dán, avšak až někdy v roce 1984, přičemž tento souhlas byl dán toliko k tomu, že stavba nemusí respektovat vzdálenost (1,5 m), ve které bylo možno postavit na svém pozemku nějakou stavbu a stavbu garáže lze realizovat na samé hr