16 C 32/2023-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Zástavní věřitelka se proti zástavní dlužnici domáhala nařízení soudního prodeje zástavy specifikované ve výroku I. se zdůvodněním, že uzavřela se společností [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], k níž byl uzavřen dodatek. Na základě Smlouvy o úvěru poskytla této společnosti (dlužníkovi) finanční prostředky ve výši 150 000 EUR formou kontokorentního úvěru. Dlužník vyčerpal úvěr v plné výši. Dlužník sice původně úvěr splácel, ale následně závažně porušoval Smlouvu o úvěru, v důsledku čehož prohlásila zástavní věřitelka dopisem ze dne [datum] (doručen [datum]) veškeré pohledávky ze Smlouvy o úvěru za splatné ke dni [datum]. Dlužník zástavní věřitelce ničeho nezaplatil. Výše jistiny pohledávky žalobce za Dlužníkem činí 150 000 EUR. Pohledávka je po splatnosti od [datum]. Pohledávka je úročena úrokem ve výši 3,277% p. a. Úroky byly splatné měsíčně vždy k poslednímu dni v měsíci (viz článek II. odst. 7) Smlouvy o úvěru). Dlužník naposledy uhradil úroky splatné ke dni [datum]. Od tohoto dne úroky nehradí. Kromě úroků je Dlužník povinen hradit zástavní věřitelce též smluvní úrok z prodlení ve výši 20 % p.a. (viz článek II. odst. 13) Smlouvy o úvěru) ode dne [datum]. Úrok z jistiny v prodlení i úrok z prodlení jsou splatné ihned (viz bod 9. ÚOP). K zajištění pohledávek byla uzavřena mezi zástavní věřitelkou a zástavní dlužnicí Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dne [datum] („ Zástavní smlouva“). Vklad zástavního práva byl povolen a zástavní právo je zapsáno pod [číslo jednací] s právními účinky ke dni [datum]. Předmětem zástavního práva jsou nemovitosti ve vlastnictví žalované, a to: Jednotka [číslo] byt vymezená v Budově [část obce], [adresa] ([list vlastnictví]), byt. dům stojící na parcele: [číslo] ([list vlastnictví]) včetně podílu na společných částech domu a pozemku ve výši [číslo], v [katastrální uzemí], [územní celek] zapsáno na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [katastrální území]. Zástavní věřitelka informovala zástavní dlužnici o zesplatnění zajištěného úvěru dopisem ze dne [datum]. 2. Zástavní dlužnice se k věci nevyjádřila, ač ji k tomu soud vyzval a poskytl jí k vyjádření lhůtu 15 dnů. Nepopřela tedy skutková tvrzení zástavní věřitelky a neučinila je spornými. To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě zástavní dlužnice podpůrně přihlédl (§ 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. ř. s.,“ ve spojení s § 6 první větou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.). 3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, protože zástavní věřitelka doložila všechny právně významné skutečnosti listinami vydanými státními orgány (výpis z katastru nemovitostí; viz § 356 ve spojení s § 358 odst. 1 první větou z. ř. s.). Navíc byl skutkový stav objasněn důkazy předloženými zástavní věřitelkou, která s rozhodnutím bez nařízení jednání udělila souhlas v žalobě. Soud vyzval zástavní dlužnici, aby se k této možnosti do 15 dnů od doručení výzvy také vyjádřila s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat její souhlas (§ 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.). Zástavní dlužnice nereagovala, přestože jí výzva byla účinně doručena. Soud se tedy v souladu se zásadou hospodárnosti řízení rozhodl řízení neprodlužovat a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Zástavní věřitelka je bankou – akciovou společností – zapsanou v obchodním rejstříku (výpis z obchodního rejstříku). Dne [datum] zástavní věřitelka uzavřela se společností [právnická osoba], smlouvu [číslo] v níž se jí zavázala poskytnout k jejímu stávajícímu účtu kontokorentní úvěr ve výši 150 000 EUR, který se společnost zavázala splatit spolu s úrokem. V případě prodlení se společnost zavázala zaplatit úrok z prodlení ve výši 20 % z dlužné částky. Společnost úvěr mohla čerpat až po doložení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí. Ke smlouvě byl uzavřen dodatek (úvěrová smlouva, úvěrové obchodní podmínky, dodatek). Společnost úvěr čerpala, leč nesplácela řádně, pročež zástavní věřitelka využila svého práva a úvěr ke dni [datum] zesplatnila, což společnosti oznámila dne [datum] (transakční historie, oznámení o zesplatnění, úvěrové obchodní podmínky). Dne [datum] zástavní věřitelka skutečně se zástavní dlužnicí uzavřela smlouvu [číslo] v níž sjednaly zástavní právo k zajištění pohledávek zástavní věřitelka z výše zmíněné úvěrové smlouvy ve výši jistiny 150 000 EUR a příslušenství k nemovitosti specifikované výrokem I. (zástavní smlouva). Vklad zástavního práva do katastru nemovitostí byl s účinky ke dni [datum] povolen dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí, vyrozumění o provedeném vkladu). Zástavní věřitelka oznámila zástavní dlužnici, že vykoná své zástavní právo dopisem, který zástavní dlužnici došel dne [datum] (oznámení ze dne [datum]). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. 5. Soud tedy založil usnesení především na následujícím skutkovém závěru. Zástavní věřitelka je bankou – akciovou společností – zapsanou v obchodním rejstříku. Dne [datum] zástavní věřitelka uzavřela se společností [právnická osoba], smlouvu [číslo] v níž se jí zavázala poskytnout k jejímu stávajícímu účtu kontokorentní úvěr ve výši 150 000 EUR, který se společnost zavázala splatit spolu s úrokem. V případě prodlení se společnost zavázala zaplatit úrok z prodlení ve výši 20 % z dlužné částky. Společnost úvěr mohla čerpat až po doložení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí. Ke smlouvě byl uzavřen dodatek. Společnost úvěr čerpala, leč nesplácela řádně, pročež zástavní věřitelka využila svého práva a úvěr ke dni [datum] zesplatnila, což společnosti oznámila dne [datum]. Dne [datum] zástavní věřitelka skutečně se zástavní dlužnicí uzavřela smlouvu [číslo] v níž sjednaly zástavní právo k zajištění pohledávek zástavní věřitelka z výše zmíněné úvěrové smlouvy ve výši jistiny 150 000 EUR a příslušenství k nemovitosti specifikované výrokem I. Vklad zástavního práva do katastru nemovitostí byl s účinky ke dni [datum] povolen dne [datum]. Zástavní věřitelka oznámila zástavní dlužnici, že vykoná své zástavní právo dopisem, který zástavní dlužnici došel dne [datum]. 6. Soud případ právně kvalifikoval jako výkon zástavního práva směřující k soudnímu prodeji zástavy (§ 1359n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Zástavní věřitelka doložila zajištěnou pohledávku proti společnosti [právnická osoba], jako obligační dlužnici, zástavní právo k zástavě i to, kdo je zástavním dlužníkem, tedy vlastníkem zástavy. Touto osobou je právě [celé jméno zástavní dlužnice], která je zároveň zástavkyní, tedy subjektem, který uzavřel zástavní smlouvu (§ 358 odst. 1 první věta z. ř. s. ve spojení s § § 1309 odst. 1, 1312 odst. 1, 1316 a 1359 odst. 1 o. z.). Zajištěnou pohledávkou přitom byla pohledávka ze smlouvy o úvěru, kdy zástavní věřitelka prokázala poskytnutí, nesplácení i zesplatnění úvěru (§ 2395 o. z. v prvním účinném znění). Zástavní věřitelka dále prokázala oznámení o budoucím započetí výkonu zástavního práva (§ 1362 odst. 1 a 2 o. z.). Katastrální úřad pak zástavní právo, které tu vzniklo až vkladem do katastru nemovitostí (§ [číslo] ve spojení s § o. z.) zapsal právě k této pohledávce. Podle § 1368 odst. 1 první věty o. z. platí, že se z„ výtěžku zpeněžení zástavy hradí pohledávka včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo.“ Příslušenstvím jsou též úroky a úroky z prodlení (§ 513 o. z.). Proto soud návrhu vyhověl i co do úroku a úroku z prodlení. Pokud jde o uspokojení nutných nákladů výkonu zástavního práva z výtěžku zpeněžení zástavy (§ 1359 odst. 2 o. z.), zástavní věřitelka je nenavrhla. Jde pouze o její právo, které v návrhu neuplatnila a soud byl jejím návrhem vázán (§ 28 ve spojení s § 354 z. ř. s.). Přitom zde nejde o případ určitého způsobu vypořádání účastníků (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), poněvadž fakt, že se obecně z výtěžku zpeněžení zástavy uspokojují též nutné náklady výkonu zástavního práva, plyne z jasného ustanovení zákona a je pro zástavní věřitelku jako navrhovatelku předvídatelný jako jediná možnost. Proto soud do výroku I. tyto náklady nezahrnul. Naopak do něj pojal náklady tohoto řízení, protože je zástavní věřitelka uplatnila, rozhodování o nákladech řízení podléhá principu oficiality a vyšetřovacímu (§ 151 odst. 1 o. s. ř.) a i tyto náklady nepochybně patří k nákladům výkonu zástavního práva, který již začal (§ 1359 odst. 2 ve spojení s § 1368 odst. 1 o. z.). 7. Třebaže usnesením, jímž soud vyhověl návrhu na nařízení prodeje zástavy, řízení končí, v tomto případě soud nerozhoduje o náhradě nákl