16 C 60/2023-27 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částek specifikovaných výroky I. a II. jakožto bezdůvodného obohacení žalovaného, vzniklého předáním částky 6 000 Kč dne [datum] a částky 12 000 Kč dne [datum] společností [právnická osoba] (dále„ původní věřitelka“) žalovanému. Původní věřitelka žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni. 2. Žalovaný požádal o rozložení plnění do splátek, s čímž žalobkyně souhlasila v podobě, zachycené oběma výroky. 3. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“ Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 15 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla doručena. 4. Soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Původní věřitelka předala žalovanému dne [datum] částku 6 000 Kč dne [datum] a částky 12 000 Kč (smlouvy o úvěrech). Žalovaný splatil do okamžiku oznámení o postoupení pohledávek celkem 4 410 Kč (přehledy plateb, oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem). Žalované pohledávky byly jako část souboru pohledávek postoupena žalobkyni, přičemž původní věřitelka žalovanému postoupení oznámila dopisem, doporučeně odeslaným dne [datum], v němž žalovanému poskytla lhůtu k úhradě 10 dnů od doručení notifikace (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly jina ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. 5. Soud tudíž založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Původní věřitelka předala žalovanému dne [datum] částku 6 000 Kč dne [datum] a částky 12 000 Kč. Žalovaný splatil do okamžiku oznámení o postoupení pohledávek celkem 4 410 Kč. Žalované pohledávky byly jako část souboru pohledávek postoupena žalobkyni, přičemž původní věřitelka žalovanému postoupení oznámila dopisem, doporučeně odeslaným dne [datum], v němž žalovanému poskytla lhůtu k úhradě 10 dnů od doručení notifikace. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. 6. Soud případ právně kvalifikoval jako postoupené pohledávky vzešlé ze závazků z bezdůvodného obohacení (§ 1879 ve spojení s § § 1880 odst. 1, 1887, 2991n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). V okamžiku vyplacení částky 6 000 Kč a 12 000 Kč žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). Původní věřitelka soubor pohledávek včetně té žalované postoupila žalobkyni, čímž se žalobkyně stala její věřitelkou (§ 1879 ve spojení s § § 1880 odst. 1, 1887 o. z.). Žalovaný byl vyzván k zaplacení již v oznámení o postoupení pohledávky, doporučeně odeslaném dne [datum], přičemž třetí pracovní den nastal [datum] a lhůta dalších 10 dnů, tedy do [datum], odpovídá zákonem předvídané lhůtě„ bez zbytečného odkladu“ (§ 1958 odst. 2 o. z.). To znamená, že se pohledávka stala splatnou [datum] a že od [datum] byl žalovaný v prodlení. Žalobkyně žalovanému poskytla 18 000 Kč, žalovaný splatil 4 410 Kč, takže rozdíl ve výši 13 590 Kč představuje jeho bezdůvodné obohacení. Žalovaný se tedy dnem následujícím den splatnosti ocitl v prodlení, čímž mu vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, zde tedy ve výši 11,75 % ročně (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně a soud byl jejím návrhem vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Žalobkyně tedy prokázala vznik, splatnost a nabytí příslušných částí žalovaných pohledávek. Proto jí soud výrokem I. přiznal zůstatek jistin a úrok z prodlení v zákonné výši. 7. Výrokem II. soud žalobu ve zbytku zamítl s ohledem na dobu, kdy se žalovaný ještě nenacházel v prodlení – jestliže totiž žalobkyně požadovala vydání bezdůvodného obohacení, nemůže být splatnost vázána na obsah smlouvy. 8. Výrok III. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, odst. 3, 142a odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu částečně úspěšná. Žalobkyně celkem, i s úrokem z prodlení, ke dni vyhlášení rozsudku požadovala částku 16 252,95 Kč. Soud jí přiznal 15 138,14 Kč, tedy 93 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně proto činí 86 %. Náhrada sestává ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z náhrad vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. částkou 3 740 Kč, paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. částkou 300 Kč za 1 úkon právní služby částkou 300 Kč. Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 1 234,80 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.) 100 % náhrady tedy činí 7 914,80 Kč, 86 % pak 6 807 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 1 660 Kč; 300 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 1 660 Kč; 300 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 1 660 Kč; 300 Kč; 9. Obě přisouzené částky soud ve výrocích I. a III. rozložil do splátek podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. podle návrhu obou účastníků.