16 C 93/2023-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky specifikované výrokem I. jako postoupené pohledávky z nezaplaceného vyúčtování sdružených služeb dodávky elektřiny, které žalované poskytla společnost [právnická osoba] (dále„ původní věřitelka“) na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] k odběrnému místu na adrese [adresa žalované]. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ač ji k tomu soud vyzval. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl. 3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] původní věřitelka s žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo]. V ní se původní věřitelka zavázala žalované poskytovat sdružené služby dodávky elektřiny k odběrnému místu na adrese [adresa žalované] (v distribuční sazbě D01d), a žalovaná se zavázala platit za ně sjednanou cenu (smlouva, všeobecné obchodní podmínky, Ceník). Žalovaná zůstala původní věřitelce na základě smlouvy, ceníku a vyúčtování za fakturační období [datum] – [datum] dlužna částku 7 800,82 Kč, splatnou [datum], za období od [datum] do [datum] částku 5 879,63 Kč, splatnou dne [datum] (vyúčtování za elektřinu - daňový doklad [číslo] vyúčtování za elektřinu – daňový doklad [číslo] Ceník). Původní věřitelka pohledávky postoupila žalobkyni jako část souboru a pohledávky budoucí, na základě smlouvy o postoupení pohledávek, jejíž účinnost byla postupně prodloužena třemi dodatky až do [datum], přičemž postoupení dílčího souboru konkrétních (budoucích) pohledávek se dělo vždy samostatnou smlouvou. Takto byla postoupena i žalovaná pohledávka, což původní věřitelka oznámila žalované, přičemž za soubor dostala zaplacenu sjednanou úplatu (smlouva o postoupení pohledávek, dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek, dodatek [číslo] dodatek [číslo] dílčí předávací protokol, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek ze dne [datum]). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. 4. Soud tedy založil rozsudek především na tomto skutkovém závěru. Dne [datum] původní věřitelka s žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo]. V ní se původní věřitelka zavázala žalované poskytovat sdružené služby dodávky elektřiny k odběrnému místu na adrese [adresa žalované] (v distribuční sazbě D01d), a žalovaná se zavázala platit za ně sjednanou cenu. Žalovaná zůstala původní věřitelce na základě smlouvy, ceníku a vyúčtování za fakturační období [datum] – [datum] dlužna částku 7 800,82 Kč, splatnou [datum], za období od [datum] do [datum] částku 5 879,63 Kč, splatnou dne [datum]. Původní věřitelka pohledávky postoupila žalobkyni jako část souboru a pohledávky budoucí, na základě smlouvy o postoupení pohledávek, jejíž účinnost byla postupně prodloužena třemi dodatky až do [datum], přičemž postoupení dílčího souboru konkrétních (budoucích) pohledávek se dělo vždy samostatnou smlouvou. Takto byla postoupena i žalovaná pohledávka, což původní věřitelka oznámila žalované, přičemž za soubor dostala zaplacenu sjednanou úplatu. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. 5. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnosti žalované zaplatit žalobkyni cenu sdružených služeb dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ e. z.“). Původní věřitelka jako obchodnice s elektřinou na základě těchto smluv splnila svou povinnost a dodala žalované jako zákaznici elektřinu do odběrného místa (§ 50 odst. 2 první věta e. z.). Žalovaná však neplnila povinnosti za tyto služby zaplatit (tamtéž). Vždy dnem následujícím po dni splatnosti fakturovaných částek se tak narozdíl od původní věřitelky ocitala v prodlení (§ 1968 o. z.) a vznikala jí povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Žalobkyně úroky z prodlení vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně se stala vlastnicí a věřitelkou pohledávek v okamžiku účinnosti postoupení (§ § 1879, 1880 odst. 1 o. z.). Postoupit je možno i soubor pohledávek, v němž se mohou vyskytovat i pohledávky budoucí, které ještě nevznikly (§ 1887 o. z.). V tomto případě žalobkyně s původní věřitelkou uzavřely nejprve rámcovou smlouvu o postupování pohledávek, jejíž účinnost postupně prodlužovaly, a na jejím základě později též jednotlivé realizační smlouvy, jimiž postupovaly dílčí soubory pohledávek. Žalobkyně tudíž prokázala vznik, nabytí a splatnost těchto pohledávek. Protože žalovaná zůstala pasivní, vyšel soud z právní domněnky trvání nároků ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Proto soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 6. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, odst. 3, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalované odeslala předžalobní upomínky a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náhrada sestává ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z náhrad vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodem 2., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech advokátka žalobkyně opakovaně podává žaloby lišící se jen minimálně. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 252 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celková náhrada tedy činí 2 252 Kč. Žalovaná má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 300 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 300 Kč; 100 Kč; 252 žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 300 Kč; 100 Kč; Kč 7. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.