19 C 155/2022-31 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Zástavní věřitelka se návrhem domáhala nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že zástavní dlužnice podle Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen úvěrová smlouva) dluží zástavní věřitelce pohledávku ve výši 1 623 025 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1 623 025 Kč za období od 20. 11. 2021 do zaplacení, dále jednorázovou smluvní pokutu dle ust. čl. IV. odst. 7) písm. c) úvěrové smlouvy ve výši 162 303 Kč, denní smluvní pokutu dle ust. čl. IV. odst. 7) písm. d) úvěrové smlouvy ve výši 2 435 Kč denně, a to za období od 20. 11. 2021 do zaplacení, kdy výše smluvních pokut shora uvedených je v součtu limitována částkou 2 800 000 Kč, přičemž uvedené pohledávky jsou zajištěny zástavním právem na zástavě, uvedené ve výroku I. tohoto usnesení (dále jen„ zástava“) ve vlastnictví zástavní dlužnice. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Zástavní dlužnice proti návrhu na nařízení prodeje zástavy ničeho nenamítala, k návrhu se ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 4. Soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. S ohledem na shora uvedené proto soud ve věci provedl k důkazu toliko listiny předložené zástavní věřitelkou a dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci: 5. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřela zástavní věřitelka a zástavní dlužnice, na základě této smlouvy poskytla zástavní věřitelka zástavní dlužnici částku ve výši 1 422 000 Kč. 6. Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřela zástavní věřitelka a zástavní dlužnice, přičemž touto smlouvou účastníci zřídili zástavní právo k zástavě, a to k zajištění pohledávky zástavní věřitelky za zástavní dlužnicí, vyplývající z úvěrové smlouvy v předchozím odstavci uvedené. 7. Výpisem z katastru nemovitostí vyhotoveným ke dni [datum] má soud za prokázané, že k tomuto datu byla zástavní dlužnice vlastníkem zástavy, v katastru nemovitostí bylo k tomuto datu zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch zástavní věřitelky na základě shora citované zástavní smlouvy, a to pod čís. vkladu zástavního práva [anonymizováno] [číslo]. 8. Dopisem ze dne [datum] má soud za prokázané, že tímto dopisem zástavní věřitelka zesplatnila vůči zástavní dlužnici pohledávky ze shora citované úvěrové smlouvy. 9. Vyčíslením pohledávky má soud za prokázané, že ke dni [datum] zástavní dlužnice na základě shora citované úvěrové smlouvy dluží zástavní věřitelce pohledávky ve výši, jak jsou uvedeny ve výroku tohoto usnesení. 10. Podle § 355 z.ř.s. účastníky řízení jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník. 11. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. 12. Podle § 358 odst. 2 z.ř.s. pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. 13. Podle § 358 odst. 3 z.ř.s. podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. 14. Podle § 1 odst. 3 z.ř.s. nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu. 15. Po právní stránce soud posoudil návrh ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že je důvodný. Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky včetně jejího příslušenství pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Není-li tedy pohledávka zajištěná zástavním právem včas splněna, anebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitelka právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. 16. Pro posouzení důvodnosti návrhu o soudní prodej zástavy jsou proto ve smyslu § 358 odst. 1 z.ř.s. rozhodující následující skutečnosti: a) zástavní věřitel musí doložit zajištěnou pohledávku, b) zástavní věřitel musí doložit zástavní právo k zástavě, c) zástavní věřitel musí doložit, kdo je zástavním dlužníkem. 17. Všechny tyto skutečnosti byly zástavní věřitelkou za řízení doloženy, prostřednictvím výše uvedených listin. Při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. soud respektoval právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 2786/2011 a v němž uzavřel, že„ soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 200z odst.1 o. s. ř. (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.) doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“. V rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 4377/2009 pak tentýž soud uzavřel, že„ v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.), důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst.1 o. s. ř.“. 18. V daném případě zástavní věřitelka doložila shora uvedenými důkazy existenci zajištěné pohledávky založené smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] za zástavní dlužnicí. Dále zástavní věřitelka doložila smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum], jakož i výpisem z katastru nemovitostí, že pohledávka za zástavní dlužnicí je zajištěna smluvním zástavním právem na nemovitostech uvedených ve výroku tohoto usnesení. Přitom v daném řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku. 19. Dalšími skutečnostmi se v řízení o soudním prodeji zástavy soud nezaobíral s ohledem na výše uvedené. Soud proto s poukazem na všechny shora uvedené důvody návrhu jako důvodnému vyhověl. 20. O nákladech řízení mezi účastníky soud v tomto soudním řízení nerozhodoval, a to přestože se zástavní věřitelka návrhem domáhala i této náhrady nákladů řízení proti zástavní dlužnici. Dle judikatury Ústavního soudu výrok o náhradě nákladů v usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy nemá být obsažen, neboť jde o řízení předběžné ve vztahu k výkonu soudního prodeje zástavy a nárok na náhradu nákladů řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, jakož i jeho výše, budou postaveny na jisto až v řízení vykonávacím. Proto v tomto usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy není obsažen výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. V tomto pak soud dále odkazuje na závěry vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06, kde Ústavní soud konstatoval, že„ je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu“. (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2017 sp. zn. III. ÚS 68/16).