40 C 162/2022-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení celkové částky ve výši 12 044,42 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Postupitel“) uzavřela s žalovaným dne 23. 6. 2016 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen„ Smlouva“). Obsahem smlouvy o dodávkách elektřiny byl především závazek postupitele dodávat žalovanému elektřinu v napěťové hladině NN (nízké napětí) v množství vymezeném hodnotou jističe před elektroměrem a zajistit dopravu elektřiny a souvisejících služeb do odběrného místa. Tomu na druhé straně odpovídá závazek žalovaného odebírat elektřinu a uhradit řádně a včas sjednanou cenu za dodávky elektřiny a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a související služby, a to za podmínek sjednaných ve smlouvě o dodávkách elektřiny a ve Všeobecných obchodních podmínkách postupitele. Dále je v této smlouvě sjednáno, že cena elektřiny je dána platným Ceníkem postupitele. Regulovaná složka za dopravu elektřiny je každoročně stanovována cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu a její výši tak není možné mezi stranami sjednat. Na základě zák. č. 458/2000 Sb. se skládá z plateb za stálý měsíční plat za příkon, distribuované množství (spotřebu) elektřiny, systémové služby, podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, činnost operátora trhu (OTE). Aktuální jednotková výše stanovená Energetickým regulačním úřadem pro zúčtovací období je vždy detailně rozepsaná v příslušném daňovém dokladu. Neregulovaná složka sestává fixní měsíční částky, variabilní složky podle skutečné spotřeby energie a daně z elektřiny v zákonné výši. Tvrzené skutečnosti vyplývají z ustanovení přiložené Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy tedy dodával Postupitel žalovanému energie a související služby na odběrném místě [obec a číslo] [PSČ] [obec], Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb Postupitelem žalovanému spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 15. 5. 2020 do 15. 9. 2020 při spotřebě celkem 2.544 MWh ve výši 13 894, 97 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 1 850,55 Kč činí konečná dlužná částka 12 044, 42 Kč) na základě faktury 2031430836 včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy neuhrazením dlužných částek, a tak postupitel byl nucen ukončit smluvní vztah se žalovaným. Jednotlivé případy prodlení s plněním Smluvních povinností žalovaného jsou zachyceny ve faktuře, jež je přílohou této žaloby, z níž je patrné, že žalovaný nic neuhradil. Dluh se stal splatný dne 13. 10. 2020. Dílčí dluh žalovaného z výše uvedené Smlouvy, tak tvoří: - dlužná jistina 12 044,42 Kč Dne 13. 10. 2017 uzavřel Postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 15. 7. 2022, kdy byla připsána kupní cena na účet Postupitele. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené Smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 22. 7. 2022. Jako důkaz žalobkyně přikládá kopii oznámení o postoupení pohledávek a poštovní arch. Dne 22. 7. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dle §142a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Navzdory této výzvě však žalovaný neuhradil ničeho. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu, a rovněž nikterak nereagoval na výzvy žalobkyně k úhradě jeho dluhu, tak žalobkyni nezbývá, než domáhat se úhrady své pohledávky soudní cestou. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. Jelikož má soud za to, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, bylo v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Soud provedl dokazování listinami navrženými žalobkyní. 5. Smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 23. 6. 2016 včetně obchodních podmínek a fakturou bylo žalobkyní prokázáno, že zde existoval závazkový vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným, na základě níž odebral žalovaný v období od 15. 5. 2020 do 15. 9. 2020 v odběrném místě [obec a číslo], [obec], [číslo] elektřinu za dohodnutou kupní cenu. Z faktury č. 2031430836 soud zjistil, že žalovaný dosud dluží částku 12 044,42 Kč jako kupní cenu za dodané elektřiny ve výše uvedeném období. Postoupením pohledávky včetně oznámení o postoupení pohledávky prokázala žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu, tedy skutečnost, že na něj byla pohledávka za žalovaným společností [právnická osoba] postoupena a postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Předžalobní upomínkou ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobkyně prokázala, že žalovaného před podáním žaloby vyzývala úhradě dlužné částky ve výši 12 044,42 Kč. 6. Podle ust. § 2079 občanského zákoníku, z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a umožnit mu k němu nabýt vlastnické právo í a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. 7. Na základě shora uvedených důkazů je zřejmé, a soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl uzavřen synallagmatický vztah, a to kupní smlouvy dle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku. Z kupní smlouvy vyplývá prodávajícímu povinnost dodat kupujícímu předmět kupní smlouvy, tedy umožnit mu odběr energií dle jeho potřeby. Kupující je pak povinen platit prodávajícímu za odběr energií stanovenou cenu. Prodávající si svůj smluvně převzatý závazek splnil a žalovanému energie dodal, přičemž žalovaný neuhradil kupní cenu ve výši 12 044,42 Kč a proto soud zavázal žalovaného k úhradě těchto částek specifikovaných ve výroku I. rozsudku. 8. Z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením kupní ceny, mu navíc vznikla dle § 1970 občanského zákoníku i povinnost platit zákonný roční úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti vystavených faktur, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 9. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobkyně je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně touž žalobkyní, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. 10. Jelikož byla žalobkyně zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Náhrada nákladů řízení byla přiznána dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a představuje odměnu advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), z částky 300 Kč za 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za provedené úkony právní služby, to vše zvýšeno o 21% DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.