40 C 95/2023-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 13 007 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen [právnická osoba]), jako dodavatel a žalovaný jako odběratel spolu dne 15. 8. 2012 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu č. A421747 (dále jen " Smlouva), na základě které se [právnická osoba] zavázala žalovanému dodávat elektřinu do odběrného místa [číslo] [anonymizováno] [číslo] a plyn do odběrného místa [číslo] [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa žalovaného]. Součástí Smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky (dále jen "VOP"), s nimiž se žalovaný prokazatelně seznámil, neboť je samotné podepsal. Dle čl. B. odst. 16. VOP vzal žalovaný na vědomí, že se smluvní vztah řídí rovněž ceníkem poplatků. Žalovaný se ve Smlouvě a rovněž dle VOP zavázal k průběžnému hrazení předepsaných záloh a vystavených faktur. Žalovaný se však opakovaně dostával do prodlení, přičemž poslední zálohu uhradil za měsíc září 2019 [právnická osoba] tak byla nucena přistoupit k odpojení dodávky do odběrného místa žalovaného, kdy s tím spojené náklady ve výši 1 815 Kč dle ceníku poplatků, tj. 1/2 za náklady spojené s odpojením a 1/2 za náklady spojené s případným znovupřipojením, [právnická osoba] dle čl. D. odst. 2. VOP žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] se splatností ke dni 6. 2. 2020, přičemž z této faktury žalobkyně požaduje uhradit pouze dolů zaokrouhlených 907 Kč, neboť ke znovupřipojení odběrného místa již nedošlo. Na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil. [právnická osoba] byla následně nucena Smlouvu ukončit, neboť pokračování smluvního vztahu za situace, kdy [právnická osoba] dodávala žalovanému ve sjednaném rozsahu, avšak žalovaný za dodávky ničeho nehradil, by vedlo jen k dalšímu navyšování škody vzniklé [právnická osoba] O této skutečnosti [právnická osoba] žalovaného vyrozuměla dopisem - ukončení smlouvy. Pro shora popsané porušení Smlouvy, spočívající konkrétně v neplacení závazků ze strany žalovaného, si strany sjednaly smluvní poplatek ve výši 5 000 Kč bez DPH, a to v čl. D. odst. 15. VOP. [právnická osoba] tento poplatek vyúčtovala žalovanému v počtu dvou, neboť poplatek se váže ke každé jednotlivé odebírané komoditě a/nebo odběrnému místu, přičemž žalovaný odebíral na jednom odběrném místě dvě komodity - elektřinu a plyn - tedy ve výši 12 100 Kč včetně DPH, a to fakturou [číslo] se splatností ke dni 26. 2. 2020 Ani na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil. Dne 6. 9. 2022 došlo mezi [právnická osoba] a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, kdy pohledávky, které jsou předmětem tohoto návrhu, byly včetně veškerého příslušenství postoupeny na žalobkyně. O této skutečnosti žalobkyně žalovaného vyrozuměla dopisem – oznámením o postoupení pohledávek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou k úhradě - předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný informován o dlužné částce a upozorněn, že neuhradí-li ji, může se žalobkyně ve věci obrátit na soud. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne 29. 6. 2023 vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byli současně poučeni, že nevyjádří-li se do 7 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 21. 7. 2023 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně se k téže výzvě, doručené jí dne 30. 6. 2023 do datové schránky, rovněž nevyjádřila, proto soud vycházel z předpokladu, že stejně jako žalovaný souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny/zemního plynu č. A421747 ze dne 15. 8. 2012 včetně VOP a ceníku, fakturou – daňový doklad [číslo] ze dne 30. 1. 2020, splatná 6. 2. 2020 na částku 1 815 Kč, fakturou – daňový doklad [číslo] ze dne 11. 2. 2020, splatná 26. 2. 2020 na částku 12 100 Kč, ukončením smlouvy – odstoupení dodavatele z důvodu porušení smlouvy odběratele ze dne 11. 2. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2022, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou ze dne 20. 1. 2023 včetně podacího archu. 4. Z provedených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu shodně s žalobou, na kterou pro stručnost odkazuje. 5. Nárok žalobkyně má oporu v ust. § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2048 o.z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel prokazovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, když řádně a včas nehradil sjednanou cenu za dodávky elektřiny a plynu, pročež právní předchůdce žalobkyně důvodně ukončil smlouvu a přistoupil k odpojení odběrného místa a demontáži příslušných měřidel. Pro tento případ si účastníci platně ujednali poplatky (smluvní pokutu) za odpojení odběrného místa a za demontáž měřidla, které byly žalovanému vyúčtovány v částce 1 815 Kč (z níž žalobkyně požaduje pouze 907 Kč) fakturou [číslo] splatnou dne 6. 2. 2020 a v částce 12 100 Kč fakturou [číslo] splatnou dne 26. 2. 2020. Počínaje dnem následujícím po splatnosti faktur se žalovaný dostal se splněním svého dluhu do prodlení. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, která žalovaného před podáním žaloby opětovně vyzvala ke splnění dluhu, kdy žalovaný na tento neuhradil ničeho. Na základě těchto skutečností soud žalobě vyhověl v celém rozsahu, přičemž požadované příslušenství má oporu v § 1970 o.z. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve sporu plný úspěch, přísluší jí proto právo na náhradu nákladů řízení, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny za právní zastoupení za 2 úkony po 1 660 Kč, za přípravu a převzetí věci a sepis žaloby, 1 úkon za 830 Kč za jednoduchou výzvu k plnění, 3x režijní paušál po 300 Kč, celkem tedy 5 850 Kč.