41 C 283/2022-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Manželka se podanou žalobou domáhala rozvodu manželství. V tomto podání uvedla, že manželství účastníků je již delší dobu nesouladné, manželé žijí odděleně, komunikují spolu sporadicky. Příčiny rozvratu spatřuje v odcizení, odlišných názorech na trávení volného času a otázkách hospodaření. Po vyjádření manžela k žalobě doplnila skutková tvrzení tak, že manželství bylo dlouhodobě nespokojené z důvodu, že si jí manžel nevážil, nevěnoval se jí, nepomáhal jí, snižoval její důstojnost, urážel jí. V důsledku toho ve dvou případech navázala vztah s jiným mužem, což však nevidí jako příčinu rozpadu manželství, pouze jako důsledek nefunkčního vztahu. Také manžel má vztah s jinou ženou, s níž byl na dovolené. Obnovu manželství považuje za vyloučenou. Z manželství se narodil nezletilý syn [jméno]. 2. S návrhem na rozvod manželství vyslovil manžel souhlas. Potvrdil, že za současného stavu není obnova manželství možná. Příčiny rozvratu spatřuje výhradně na straně manželky, která se zamilovala a spálila všechny mosty. Popřel, že by manželku jakkoli urážel či ponižoval. Připustil, že má v současné době přítelkyni, a to od konce listopadu 2022. 3. Soud provedl důkazy navržené mu stranami sporu. Z oddacího listu bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne 17. 9. 1981 před [stát. instituce], u obou se jednalo o manželství prvé. Z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že soud provedl úpravu poměrů k nezletilému synovi pro dobu po rozvodu tak, že syna svěřil do péče matky, otci stanovil výživné a upravil styk s nezletilým. Právní moci nabyl rozsudek dne 2. 11. 2022. Manželka ve své účastnické výpovědi uvedla, že se v manželství cítila nespokojená, protože nebyli rovnocenní partneři. Manžel se choval nadřazeně, ponižoval ji, bral ji jako levnou pracovní sílu. Z tohoto důvodu si našla v roce 2017 známost, protože si jí manžel nevšímal. [příjmení] to ukončila, manžel slíbil, že se bude chovat lépe, odpustil jí. Za půl roku byla situace zase stejná. Již dva roky je manželství prakticky nefunkční, neměli společné zájmy, nikam spolu nechodili. Na společnou dovolenou s ním jet nechtěla, necítila se s ním dobře. V období květen – červen 2022 navázala další známost s jiným mužem. Tato známost trvala krátce, do konce června 2022 Příčiny rozvratu manželství spatřuje v nevěře manžela, který ji v průběhu manželství podváděl. Obnovu manželství považuje za nemožnou. Manžel ve své výpovědi uvedl, že jedinou příčinou rozvratu manželství byla skutečnost, že se manželka zamilovala a spálila všechny mosty. Popřel, že by někdy manželku ponižoval, její tvrzení o tom považuje za účelové. Uvedl, že po dobu několika let trpěl tetanií, takže nefungoval tak, jak by si manželka představovala. Připustil, že od konce listopadu 2022 má vztah s jinou ženou. Obnovu manželství považuje za vyloučenou. 4. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že manželé v důsledku vzájemného odcizení a faktického odloučení k sobě nepociťují již žádnou náklonnost a nemají chuť v manželském svazku nadále setrvávat. Z těchto důvodů je jejich manželství pouze formálním svazkem, který neplní svou společenskou funkci. Hlavními příčinami rozvratu manželství byla emoční nespokojenost manželky v manželství a vztahy s jinými partnery, které oba manželé v průběhu manželství navázaly. 5. Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. V daném případě soud návrhu manželky na rozvod manželství vyhověl, neboť v řízení bylo prokázáno, že soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství účastníků je nefunkční, přičemž po dobu půl roku tito nevedou společnou domácnost. Oba shodně vyloučili možnost obnovení manželského soužití. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 23 z.ř.s., podle kterého účastníci v řízení ve statusových věcech manželských nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, tuto lze přiznat pouze tehdy, odůvodňují-li to okolnosti případu. Žádnou skutečnost, která by odůvodňovala přiznání nákladů řízení jedné ze stran, však soud neshledal.