41 C 84/2023-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Manželka se podanou žalobou domáhala rozvodu manželství. V tomto podání uvedla, že manželství považuje již delší dobu za nespokojené z důvodu, že ji manžel opakovaně podváděl, napadal ji fyzicky, psychicky ji týral. Z tohoto důvodu upadla do alkoholové závislosti, z níž se vyléčila i přes opakované recidivy. V manželství řešili i finanční problémy, musela si vzít půjčky, protože manžel žádal o insolvenci. Od října 2022 žijí odděleně. Manželství je tak již jen formálním svazkem, který neplní žádnou ze svých společenských funkcí, jeho obnova je vyloučená. Z manželství se narodila dcera [jméno], která je již zletilá. 2. K návrhu na rozvod manželství se připojil i manžel, skutečnosti uvedené v žalobě učinil nespornými. Obnovu manželství považuje rovněž za nemožnou. 3. Z oddacího listu bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Magistrátem města Třinec, u obou šlo o manželství prvé. 4. Z nesporných tvrzení bylo zjištěno, že manželství účastníků je již delší dobu nespokojené, od října 2022 manželé nevedou společnou domácnost. Manželství je tak pouze formálním svazkem, který neplní žádnou ze svých společenských funkcí. Příčinou rozvratu manželství byla nevěra manžela, napadání manželky, finanční problémy i alkoholová závislost manželky. Obnovu manželství již považují oba manželé za vyloučenou. 5. Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. V daném případě soud návrhu manželky na rozvod manželství vyhověl, neboť v řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství účastníků je nefunkční, přičemž po dobu jednoho roku nevedou společnou domácnost. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 23 z.ř.s., podle kterého účastníci v řízení ve statusových věcech manželských nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, tuto lze přiznat pouze tehdy, odůvodňují-li to okolnosti případu. Žádnou skutečnost, která by odůvodňovala přiznání nákladů řízení jedné ze stran, však soud neshledal.