42 C 241/2022-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vyklizení žalované z bytu č. 13 nacházejícího se v 5. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] v obci [obec] – [část obce], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku s tím, že tento je ve vlastnictví žalobce. Nájemní poměr k tomuto bytu byl mezi žalobcem a žalovanou sjednán na základě nájemní smlouvy ze dne 17. 12. 2021 na dobu určitou, dodatkem č. 1 byl prodloužen do 31. 5. 2022. Od té doby užívá žalovaná předmětný byt bez právního důvodu, tento byt pak dobrovolně nevyklidila ani přes výzvy žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání nařízenému na 10. 1. 2023 se nedostavila, svoji neúčast u jednání nijak neomluvila, přitom doručení předvolání k tomuto jednání u ní bylo řádně vykázáno dnem 2. 12. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a lhůta k přípravě jednání byla zachována. Vzhledem k této skutečnosti soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) věc projednal a rozhodl ve její nepřítomnosti. 3. Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázány následující skutečnosti: V řízení nebylo sporu o tom, že žalobce je výlučným vlastníkem domu [adresa] na ulici [ulice] v obci [obec] – [část obce], v němž je v 5. podlaží situován byt č. 13. Listinou označenou jako nájemní smlouva datovanou dnem 17. 12. 2021, jako i dodatkem k této smlouvě ze dne 16. 3. 2022 bylo dále v řízení prokázáno, že na podkladě písemné dohody uzavřené mezi žalobcem a žalovanou byl tento byt předán do užívání žalované, a to na dobu určitou do 31. 5. 2022. Výzvou žalobce ze dne 15. 6. 2022 je v řízení dále prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k odevzdání bytu nejpozději do 8. 7. 2022. 4. Předžalobní výzvou ze dne 18. 7. 2022, včetně dokladu o doručení ze dne 22. 7. 2022, je konečně v řízení prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou ještě před podáním žaloby k vyklizení předmětného bytu při současném upozornění, že nesplní-li žalovaná svou povinnost byt vyklidit v této lhůtě, bude se žalobce domáhat svého nároku soudní cestou. 5. Všechny provedené a výše rozvedené důkazy soud vyhodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě, navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů soud všechny provedené důkazy v rozsahu shora popsaných zjištěných skutečností následně vyhodnotil jako věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky a potřeba doplnění dokazování nevzešla v řízení najevo. 6. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že žalovaná na podkladě písemné dohody s žalobcem ze dne 17. 12. 2021 užívá byt žalobce č. 13 nacházejícího se v 5. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] v obci [obec] – [část obce] s účinností od 1. 6. 2022 bez právního důvodu, když její předchozí nájemní poměr zanikl ke dni 31. 5. 2022 uplynutím doby, na kterou byl sjednán, pročež žalobce vyzval žalovanou k vyklizení předmětného bytu. 7. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 8. Po právní stránce posoudil soud žalobu ve smyslu citovaného zákonného ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí v celém rozsahu vyhovět. Žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovanou jako nájemcem dne 17. 12. 2021 nájemní smlouvu ve smyslu ust. § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na dobu určitou, jejímž předmětem byl byt č. 13 nacházejícího se v 5. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] v obci [obec] – [část obce], ve vlastnictví žalobce. Tento nájemní vztah přitom skončil uplynutím doby ke dni 31. 5. 2022 a od 1. 6. 2022 žalovaná užívá předmětný byt bez právního důvodu. Žalobce přitom vyzval žalovanou k vyklizení předmětného bytu, žalovaná však přesto byt dobrovolně nevyklidila a doposud výše specifikovaný byt žalobce užívá. Za tohoto stavu tedy soud žalobě žalobce na vyklizení shora specifikovaného bytu vyhověl a uložil žalované předmětný byt vyklidit, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Lhůta pro vyklizení žalované vychází z § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí 15 dnů od právní moci rozsudku, když důvody pro poskytnutí lhůty delší v daném případě žádné neshledal. 9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci byl žalobce se svým nárokem plně úspěšný, pročež je žalovaná povinna nahradit mu náklady řízení v plné výši. Tyto celkové náklady jsou přitom představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, a jednak částkou 1 200 Kč za náklady nezastoupeného účastníku ve smyslu § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhl.č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (za čtyři úkony v podobě sepisu předžalobní výzvy, sepisu žaloby, přípravě na jednání soudu a účast u jednání soudu dne 10. 1. 2023 po 300 Kč). Žalovaná proto byla zavázána zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6 200 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal.