42 C 271/2022-27 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 20 060,84 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku, když tuto částku měla žalovaná žalobkyni dlužit na základě smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba] a žalovanou dne 16. 7. 2021, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované neúčelový úvěr v konečné výši 20 060,84 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 11. 3. 2022 Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu, po dokončení registrace na webových stránkách zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaná čerpala. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované [bankovní účet]. Dále žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], postoupila předmětnou pohledávku dne 27. 1. 2020 na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. 2. K jednání nařízenému na 10. 1. 2023 se žalobkyně nedostavila, přitom doručení předvolání k tomuto jednání u ní bylo řádně vykázáno a lhůta k přípravě jednání byla zachována. Vzhledem k této skutečnosti, jakož i k tomu, že žalobkyně svoji neúčast u jednání řádně omluvila a souhlasila s konáním jednání v její nepřítomnosti, soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) v její nepřítomnosti. 3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, ve svém písemném vyjádření předloženém soudu u jednání dne 10. 1. 2023 předně namítla nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, když podle tvrzení žalobkyně měla být pohledávka za žalovanou na žalobkyni převedena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2020, ačkoliv samotná smlouva o věru měla být s žalovanou uzavřena až dne 16. 7. 2021. Navíc pak tato smlouva o úvěru trpí absolutní neplatností ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 256/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť k poskytnutí úvěru došlo bez dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. Při výdělkových schopnostech žalované, která má průměrnou mzdu ve výši 18 000 Kč a při jejich osobních nákladech tato nebyla schopna úvěr splácet, když navíc měla další půjčky. Pokud je tedy smlouva o úvěru z tohoto důvodu absolutně neplatná, pak nemohl postupitel postoupit na žalobkyni pohledávku za žalovanou, která z této smlouvy vyplývá. Dále pak namítla, že pokud výpůjční úroková sazba podle smlouvy byla sjednána na 125,998 %, jde o lichvářský úrok a i z tohoto důvodu je smlouva neplatná. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené Standardní informace o spotřebitelském úvěru bez uvedení data, Obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba] bez uvedení data a listinou označenou jako Úvěrová smlouva bez uvedení data a jakéhokoli podpisu, resp. jakéhokoli jiného výjimečného mechanického či elektronického prostředku, z něhož by vyplývalo, že některá ze smluvních stran tuto dohodu podepsala a projevila v ní tak vůli být jí vázána, jakož i přehledem výběrů a plateb, má soud v řízení postaveno na jisto, že právní předchůdkyně žalobkyně je společností, která poskytovala jako banka úvěry spotřebitelům a měla takto připraveno uzavřít smlouvu s žalovanou, které byla připravena poskytnout úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 15 000 Kč s úrokovou sazbou 125,998% měsíčně, RPSN měla činit 231,39%; z této listiny přitom vůbec nevyplývá, jakým způsobem mělo dojít k uzavření předmětné smlouvy; přitom podle obchodních podmínek má být smlouva mezi stranami uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy poté, co klient zašle žádost o uzavření smlouvy prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně, podle jejíhož obsahu právní předchůdkyně žalobkyně měla posoudit úvěruschopnost žalovaného a v případě, že se rozhodne žádost schválit, měla mu zaslat informaci o svém rozhodnutí uzavřít či neuzavřít úvěrovou smlouvu prostřednictvím e-mailu nebo SMS a úvěrová smlouva měla být uzavřena v okamžiku, jakmile právní předchůdkyně žalobkyně informuje klienta, že s uzavřením smlouvy souhlasí; přitom z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo provedeno čerpání v celkové výši 30 093,06 Kč, aniž by bylo zřejmé kým, případně na jaký účet, na tomto účtu právní předchůdkyně žalobkyně jsou pak naopak evidovány platby v celkové výši 19 073 Kč. 5. Listinou označenou jako o opakovaném postoupení pohledávek ze smlouvy ze dne 27. 1. 2020 uzavřená mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 7. 2022, je v řízení prokázáno, že společnost [právnická osoba], jajko vlastník nesplacených spotřebitelských úvěrových pohledávek, které jsou po lhůtě splatnosti delší než 90 dnů, měla na žalobkyni dne 27. 1. 2020 převést mimo jiné pohledávku za žalovanou označenou referenčním č. 4296725 v celkové výši 20060,84 Kč, přitom toto postoupení mělo být žalované oznámeno dopisem ze dne 21. 7. 2022, v němž je výslovně odkazováno na smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2020. 6. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 7. 2022, včetně podacího lístku z téhož dne, bylo dále v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě. 7. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo. Pokud soud nevyhověl žádosti žalobkyně v podání ze dne 4. 1. 2023, kterým tato omlouvala neúčast u jednání soudu a současně žádala, že pokud žalovaná na nařízeném jednání bude tvrdit a prokazovat nové podstatné tvrzení, které dosud součástí jejího podání a vyjádření nebyly, aby soud žalobkyni v souladu s principem předvídatelnosti postupu a rozhodnutí soudu před konáním jednání vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, pak tak učinil proto, že již s ohledem na podaný odpor žalované nařídil jednání ve věci, žalobkyně byla k tomuto jednání řádně předvolána, lhůta k přípravě k jednání u této byla zachována, soud ke dni konání jednání neměl ze strany žalované žádné konkrétní vyjádření ve věci, toto bylo do spisu založeno až u jednání soudu, pročež má za to, že bylo zcela jednoznačně věcí žalobkyně a jejího rozhodnutí, zda se bude tohoto soudního jednání účastnit či nikoli, a pokud se rozhodla jednání neúčastnit, jde to k její tíži. S ohledem na hodnocení důkazů a právní posouzení věci pak má soud za to, že nebylo ani na místě vyzvat žalobkyni k doplnění tvrzení a doložení patřičných listinných důkazů, neboť tvrzení a doložené důkazy byly dostatečné na to, aby soud věc mohl po právní stránce jednoznačně posoudit. 8. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že společnost [právnická osoba] měla zájem s žalovanou uzavřít smlouvu o úvěru, která měla být uzavřena dne 16. 7. 2021, s ohledem na procesní stanovisko žalované tato nějaké peněžní prostředky od společnosti po tomto datu čerpala, nicméně pokud žalobkyně svoji oprávněnost vymáhat předmětný dluh odvozovala od dohody se společností [právnická osoba] ze dne 27. 1. 2020, pak k tomuto datu žádný dluh žalované z tvrzené smlouvy nemohl ještě existovat, přitom i v oznámení o údajném postoupení pohledávky ze dne 21. 7. 2022 je odkazováno právě na smlouvu o postoupení ze dne 27. 1. 2020. 9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel