11 C 120/2024-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení souhrnné částky ve výši 72 177,60 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovanou částku má žalovaný dlužit na základě smlouvy o dodávce plynu ze dne 31. 10. 2019 se společností , právnická osoba, jako právní předchůdkyní žalobkyně („dále jen právní předchůdkyně žalobkyně“). Na podkladě takto uzavřené smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovaný se zavázal za dodanou komoditu zaplatit dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Provedená dodávka plynu za období od 21. 11. 2019 do 19. 11. 2020 byla vyúčtována fakturou č. 2038381069 znějící na částku 42 351,72 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 21 000 Kč dlužná částka činila 21 351,72 Kč), která byla splatná dne 8. 12. 2020, další dodávka plynu za období 20. 11. 2020 do 11. 6. 2021 byla vyúčtována fakturou č. 2121671782 znějící na částku 35 365,70 Kč splatnou dne 22. 7. 2021.2. Právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřela se žalovaným dne 31. 1. 2022 opětovně smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese , adresa, , přičemž žalovaný se rovněž zavázal za tuto komoditu zaplatit dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře. V období od 20. 11. 2020 do 11. 6. 2021 pak právní předchůdkyně žalobkyně dodala žalovanému plyn, kterou vyúčtovala fakturou č. 2124419962, splatnou dne 10. 8. 2021, znějící na částku 8 993,91 Kč a za období od 2. 3. 2022 do 15. 12. 2022 fakturou č. 2249124437, splatnou dne 4. 1. 2023, znějící na částku 6 675,23 Kč. V důsledku prodlení s úhradou smluvních závazků byla právní předchůdkyně žalobkyně nucena ukončit smluvní vztah s žalovaným. Žalovaný však na svůj dluh až dosud ničeho neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně se pak následně dne 13. 10. 2017 písemně dohodla se žalobkyní na úplatném postoupení pohledávky za žalovaným. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 11. 2023. Žalobkyně zaslala dne 2. 11. 2023 žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však žádnou z uvedených plateb doposud neuhradil.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci usnesením ze dne 26. 4. 2024 vyzval žalobkyni i žalovaného, aby se vyjádřili, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byli současně poučeni, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 2. 5. 2024 a žalovanému doručeno dne 17. 4. 2024 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřili, a soud proto vycházel z toho, že žalobkyně i žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, přičemž na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval.6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu, resp. mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , byly platně uzavřeny kupní smlouvy na dodávku plynu dne 31. 10. 2019 a dne 31. 1. 2022 dle ust. § 2079 o. z., jejíchž součástí byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a ceník Na základě takto uzavřených smluv vznikl právní předchůdkyni žalobkyně závazek dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa (, adresa, ) plyn a žalovaný se zavázal tuto komoditu v daném místě odebírat a zaplatit za ně dohodnutou kupní cenu. Tyto ceny měly být žalovaným hrazeny na základě vyúčtování (faktur), které bylo podle smluv splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování (15. den od jejího vystavení). Žalovaný na základě takto uzavřených smluv o sdružených službách dodávky plynu neuhradil za dodaný plyn v období od 21. 11. 2019 do 19. 11. 2020 cenu ve výši 21 351,72 Kč, která byla splatná dne 8. 12. 2020, za období od 20. 11. 2020 do 11. 6. 2021 cenu ve výši 35 365,70 Kč splatnou dne 22. 7. 2021 a cenu ve výši 8 993,91 Kč splatnou dne 10. 8. 2021 a za období od 2. 3. 2022 do 15. 12. 2022 cenu ve výši 6 466,27 Kč, která byla splatná dne 4. 1. 2023. Dne 13. 10. 2017 došlo k postoupení žalovaných pohledávek z původního věřitele společnosti , právnická osoba, na žalobkyni. S ohledem na výše uvedené proto žalovaný dluží žalobkyni právě částku 72 177,60 Kč. Jelikož žalovaný takto žalobkyni neuhradil za dodaný plyn uvedené částky, čímž tak řádně a včas nesplnil svůj závazek, dostal se tak s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1970 o. z., vždy dnem následujícího po dni splatnosti uvedených faktur, do prodlení. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení celkové částky 72 177,60 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši, za dobu a z částek, specifikovaných ve výroku I. rozsudku shora, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. tak, jak bylo žalobkyní požadováno.10. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny.11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 4 060 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 12 180 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 300 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 13 080 Kč) ve výši 2 747 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 888 Kč činí 18 715 Kč.