11 C 290/2023-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení souhrnné částky ve výši 12 900 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovanou částku má žalovaný dlužit na základě smlouvy o sdružených dodávkách ze dne 6. 1. 2018, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , dodávala žalovanému elektřinu a plyn do odběrného místa na adrese , adresa, . Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu v období od 4. 5. 2018 do 15. 6. 2020 a plyn v období od 8. 5. 2018 do 15. 6. 2020. Žalovaný se opakovaně dostával do prodlení, když poslední zálohu uhradil za měsíc leden 2020, a to jen částečně. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě faktur po splatnosti, kdy jej takto vyzvala upomínkami č. 8420561787, 8420570781, 8420574679 a 8420577512, které byly zpoplatněny dle ceníku částkou 200 Kč. Tyto poplatky byly žalovanému vyúčtovány fakturami se splatností ke dni 11. 12. 2019, 12. 2. 2020, 4. 3. 2020 a 31. 3. 2020. S ohledem na opakované prodlení žalovaného byla původní věřitelka nucena předmětnou smlouvu ukončit o čemž vyrozuměla žalovaného dopisem. Pro shora popsané porušení smlouvy si strany sjednaly smluvní poplatek ve výši 6 050 Kč (dle čl. K odst. 1 písm. a) VOP ve spojení s čl. K odst. 9 VOP). Tento poplatek byl žalovanému vyúčtován za každou komoditu zvlášť tedy celkem 12 100 Kč fakturou se splatností 18. 6. 2020. Dne 4. 1. 2023 došlo k postoupení pohledávek z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Na žádnou z těchto částek i přes výzvy ze strany žalobkyně žalovaný ničeho neuhradil a dluží žalobkyni právě částku 12 900 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci usnesením ze dne 13. 10. 2023 vyzval žalobkyni i žalovaného, aby se vyjádřili, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byli současně poučeni, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 18. 10. 2023 a žalovanému doručeno dne 3. 11. 2023 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřili a soud proto vycházel z toho, že účastníci řízení s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to Smlouvou o sdružených službách dodávky č. CMA50229197, Všeobecnými obchodními podmínkami, Ceníkem právní předchůdkyně žalobkyně, Výzvou ze dne 4. 2. 2020, 25. 2. 2020, 17. 3. 2020, Fakturami č. 4040001422, 4040002518, 4040003614, 4060000461, 4940021547, Odstoupením od smlouvy ze dne 3. 6. 2020, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 1. 2023 a Předžalobní upomínkou ze 2. 6. 2023 včetně podacího archu a dodejky. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval.5. Podle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena kupní smlouva na dodávku elektřiny a plynu ze dne 6. 1. 2018 dle ust. § 2079 o. z. Na základě takto uzavřené smlouvy vznikl právní předchůdkyni žalobkyně závazek dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a plyn a žalovaný se zavázal tuto komoditu v daném místě odebírat a zaplatit za ni dohodnutou kupní cenu. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, podle kterých měla žalobkyně právo na částku 200 Kč jako poplatku za vystavení upomínky pro neplacení faktury ze strany žalovaného. Žalovaný se však opakovaně dostával do prodlení s úhradou záloh, a proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy a vystavila žalovanému faktury za upomínky ve výši 4x200 Kč, které byly splatné dne 11. 12. 2019, 12. 2. 2020, 4. 3. 2020 a 31. 3. 2020 současně došlo k ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny dopisem ze dne 3. 6. 2020 a následnému vyúčtování smluvní pokuty ve výši 6 050 Kč za každou odebíranou komoditu dle čl. K odst. 1 písm. a) VOP ve spojení s čl. K odst. 9 VOP a § 2048 odst. 1 o. z. Smluvní pokuta byla žalovanému vyúčtována fakturou se splatností 18. 6. 2020. Dne 4. 1. 2023 došlo k postoupení pohledávek z právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , na žalobkyni, a proto je žalobkyně v tomto sporu aktivně věcně legitimována. Žalovaný však na žádnou z těchto částek doposud neuhradil ničeho, čímž tak řádně a včas nesplnil svůj závazek a dostal se s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1970 o. z., vždy dnem následujícího po dni splatnosti uvedených faktur do prodlení. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobě plně vyhověl a žalovaného tak proto zavázal k zaplacení celkem částky 12 900 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši, za dobu a z částek, specifikovaných ve výroku I. rozsudku shora, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. tak, jak bylo žalobkyní požadováno.8. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny.9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč). Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč činí 2 000 Kč.