11 C 332/2023-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení souhrnné částky ve výši 10 451,80 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně podniká v oblasti zasílatelství a že žalovaná u ní poptala dne 6. 12. 2022 obstarání importní přepravy zásilky o hmotnosti 93 kg z Velké Británie do České republiky. Následujícího dne žalobkyně učinila žalované nabídku za cenu 6 193,92 Kč. Žalovaná na základě této nabídky zaslala žalobkyni objednávkový formulář. Proto žalobkyně přepravu obstarala a žalovaná následně zásilku převzala a potvrdila na spedičním předávacím protokole. Následně žalobkyně vystavila fakturu č. , číslo, na částku 6 193,92 Kč se splatností 31. 1. 2023 (nárok 1). Žalobkyně chtěla učinit svoz zásilky, ale s ohledem na prodlení s dodáním nezbytných dokladů pro účely celního odbavení zásilky, musel být zrušen a proběhl až po dodání dokladů. Z tohoto důvodu žalobkyně vystavila žalované fakturu č. , číslo, na částku 606,88 Kč se splatností 18. 1. 2023 jako náhradu zrušeného svozu (nárok 2). Současně strany sporu spolu uzavřely komisionářskou smlouvu ve věci celního odbavení zásilky s datem 12. 1. 2023, kdy odměna za danou službu činila dle ceníku 1 500 Kč, na kterou žalobkyně vystavila fakturu č. , číslo, se splatností 17. 2. 2023. Dle čl. 5 odst. 2 komisionářské smlouvy má žalobkyně nárok i na úroky z prodlení ve smluvní výši 0,05 % za každý den prodlení (nárok 3). V rámci dané služby žalobkyně podala příslušenému celnímu úřadu celní prohlášení dne 16. 1. 2023, na základě kterého byl vydán celní výměr ve výši 2 151 Kč. Tento celní dluh žalobkyně za žalovanou uhradila a následně vystavila fakturu č. , číslo, na částku 2 151 Kč se splatností 23. 1. 2023 (nárok 4). Výše uvedené nároky nebyly žalovanou do dnešního dne uhrazeny ani po odeslání předžalobní upomínky. Jelikož se jedná o vztah mezi dvěma podnikateli, žalobkyně nárokuje také náklady spojené s uplatněním každé pohledávky ve výši 1 200 Kč, celkem 4 800 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci usnesením ze dne 21. 11. 2023 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 4. 12. 2023 do datové schránky, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to cenovou nabídku ze dne 7. 12. 2022, špedičním předávacím protokolem ze dne 5. 1. 2023, ceníkem služeb za celní deklaraci, celním výměrem, celním prohlášením, fakturou ze dne 4. 1. 2023, fakturou ze dne 16. 1. 2023, fakturou ze dne 17. 1. 2023, fakturou ze dne 3. 2. 2023, emailovou korespondencí, objednávkovým formulářem, potvrzením o úhradě celního dluhu, komisionářskou smlouvou a předžalobní výzvou ze dne 12. 7. 2023 včetně dodejky. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaná v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdila tím, že na výzvu k vyjádření nereagovala.5. Podle § 2471 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zasílatelskou smlouvou se zasílatel zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu.6. Podle § 2455 o. z. komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byly platně uzavřena zasílatelská smlouva na obstarání přepravy zásilky dle ust. § 2471 a násl. o. z. a dále komisionářská smlouva ve věci celního odbavení zásilky dle ust. § 2455 a násl. o. z. Na základě takto uzavřených smluv vznikl žalobkyni závazek obstarat příkazci (žalované) vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa včetně provedení úkonů souvisejících s přepravou a žalovaná se zavázala za tuto službu zaplatit odměnu včetně vyměřeného celního odbavení. Žalobkyně obstarala importní přepravu zásilky o hmotnosti 93 kg z Velké Británie do České republiky pro žalovanou a za tuto službu vystavila fakturu č. , číslo, na částku 6 193,92 Kč se splatností 31. 1. 2023. Jelikož žalovaná byla v prodlením s dodáním nezbytných dokladů pro svoz zásilky, byl jí vyúčtována žalobkyní náhrada zrušeného svozu fakturu č. , číslo, na částku 606,88 Kč se splatností 18. 1. 2023. V rámci komisionářské smlouvy bylo sjednáno celní odbavení zásilky, kdy tato služba dle ceníku činila 1 500 Kč, proto žalobkyně vystavila fakturu č. , číslo, se splatností 17. 2. 2023. Dle čl. 5 odst. 3 této smlouvy měla žalovaná také povinnost uhradit vyměřený celní dluh na účet žalobkyně, když touto byl uhrazen ve vyměřené výši 2 151 Kč, proto žalobkyně vystavila fakturu č. , číslo, na částku 2 151 Kč se splatností 23. 1. 2023. S ohledem na výše uvedené proto žalovaná dluží žalobkyni právě částku 10 451,80 Kč. Jelikož žalovaná takto žalobkyni neuhradila za realizovanou přepravu zásilky včetně celního odbavení uvedené částky, čímž tak řádně a včas nesplnila svůj závazek, dostala se tak s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1970 o. z., vždy dnem následujícího po dni splatnosti uvedených faktur, do prodlení. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 4 800 Kč (4x 1 200 Kč) mající oporu v ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal k zaplacení celkové částky 10 451,80 Kč spolu se zákonnými i smluvními úroky z prodlení ve výši, za dobu a z částek, specifikovaných ve výroku I. rozsudku shora včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 4 800 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. tak, jak bylo žalobkyní požadováno.10. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny.11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 1 540 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a v poloviční výši sepis kvalifikované výzvy k plnění). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 3 850 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 300 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 4 750 Kč) ve výši 997,50 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč činí 6 547,50 Kč. I v této části pak byla žalovaná soudem zavázána plnit žalobkyni, a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 6 547,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta pře