11 C 57/2024-100 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podaným návrhem doručeným soudu dne 14. 2. 2024 se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků, když za příčiny rozvratu manželství označila manželovu trestnou činnost, vzájemné citové odcizení a také manželovo nadměrné piti alkoholu.2. Manžel se podáním ze dne 8. 2. 2024 (datované 17. 1. 2024) vyjádřil k návrhu na rozvod manželství účastníků tak, že s návrhem souhlasí.3. Na základě shodných tvrzení účastníků, účastnického výslechu manželky a provedených listinných důkazů, dospěl soud ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , označení úřadu, , a to u manželky jako manželství druhé a u manžela jako manželství prvé. Za trvání manželství se účastníkům nenarodily žádné děti. Manželství účastníků bylo z počátku souladné, postupem doby se mezi manželi začaly projevovat problémy vyplývající z rozdílných povahových vlastností účastníků, manželovi trestné činnosti (opakované řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění), z rozdílných názorů na trávení volného času a na manželský život a také v manželově nadměrném piti alkoholu (zejména v období od října do prosince 2021 odůvodněné budoucím nástupem k výkonu trestu odnětí svobody), což postupem doby vedlo mezi účastníky k citovému odcizení a postupnému rozvratu manželského soužití, které definitivně bylo ukončeno nástupem manžela do výkonu trestu odnětí svobody, a to dne 10. 1. 2022. Od té doby již žádný z manželů neprojevil zájem o obnovení soužití a oba manželé tak mají za to, že manželství je natolik neodčinitelně rozvráceno, že jediným možným řešením je rozvod jejich manželství.4. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.5. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.6. Po provedeném dokazování dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k postoji obou účastníků očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu již delší dobu společně nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a společně nehospodaří, ani spolu nebydlí a naopak žijí již zcela odděleně každý svým způsobem života, přičemž žádný z účastníků ani nemá v současné době zájem na obnovení společného manželského vztahu a oba účastníci tak již proto považují obnovení jejich společného manželského soužití za nemožné. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 o. z. a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést.7. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje na podkladě shodných skutkových tvrzení účastníků na straně obou účastníků v jejich rozdílných názorech na společný manželský život, trávení volného času, jejich rozdílných povahových vlastnostech (včetně trestné činnosti manžela a jeho nadměrné užívání alkoholu) a následné neschopnosti dosáhnout kompromisu, což mezi účastníky vedlo postupem doby k vzájemnému citovému odcizení.8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud v daném případě neshledal žádné důvody (tj. okolnosti případu či poměry účastníků), které by odůvodňovaly aplikaci věty druhé předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznání práva na náhradu nákladů řízení kterémukoli z účastníků a navíc jak manželka, tak manžel se vzdali výslovně práva na náhradu nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.