12 C 217/2024-10 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Navrhovatel , Jméno zainteresované osoby 0/0, (osvojitel) návrhem doručeným soudu dne , datum, žádal, aby bylo rozhodnuto o jeho osvojení zletilé , Jméno zainteresované osoby 1/0, . Svůj návrh odůvodnil tím, že se podílel na výchově osvojované a plně zastupoval roli otce, další jeho rodinní příslušníci osvojenou přijali do rodiny, jako by byla jeho vlastním dítětem. Navrhovatel se k osvojované choval vždy jako k vlastní dceři, pomáhal jí s přípravou do školy, bral ji na dovolenou, organizoval výlety a vzorně plnil vůči osvojované další rodičovské povinnosti. Navrhovatel chtěl osvojenku osvojit již po svatbě s matkou osvojované, toto ale nebylo ze strany biologického otce osvojenky akceptováno.2. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že dle rodného listu osvojované jsou jejími biologickými rodiči , jméno FO, , rozená , Anonymizováno, , nyní , jméno FO, , a , jméno FO, . Z oddacího listu soud zjistil, že dne , datum, uzavřela , jméno FO, , rozená , Anonymizováno, , sňatek s , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Z úmrtního listu soud zjistil, že dne , datum, , jméno FO, zemřel. Matka osvojované uvedla, že s osvojením souhlasí, kdy vztah mezi její dcerou a jejím současným manželem zcela odpovídá vztahu otec a dcera. S návrhem přišla matka osvojenky, a to z důvodu zabezpečení dcery v rámci dědictví. Z výslechu osvojitele a osvojované soud zjistil, že osvojitel se s osvojovanou zná již od roku 2005, kdy z počátku jejich vztah nebyl ideální, ale postupem času se výrazně zlepšoval. Osvojitel pečoval o osvojenku již v době její nezletilosti, kdy jí pomáhal s přípravou do školy a živil ji. K biologickému otci měla osvojenka poslední dobou již poměrně špatný vztah.3. Účastníci si jsou vědomi veškerých, zejména rodinně-právních i dědických důsledků osvojení.4. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.5. Podle § 846 o.z. lze zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.6. Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.7. Podle § 847 odst. 2 o. z. zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle § 847 odst. 2 NOZ ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.8. Podle § 853 odst. 1 o. z. vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát. Podle odst. 2 osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám. Podle odst. 3, má-li osvojení právní následky i pro potomky osvojence, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně.9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že návrh byl podán důvodně a lze mu vyhovět. Osvojení zletilého je specifický právní institut upravený ve výše citovaných zákonných ustanoveních. S ohledem na charakter podaného návrhu bylo v řízení žádáno, aby soud rozhodl o osvojení zletilého, které bude obdobou osvojení nezletilého. Zákon definuje zejména taxativní a zároveň alternativní výčet situací, kdy je toto osvojení přípustné, charakteristické je, že se jedná o situace, kdy se osvojovaný nachází ve věku blízkém věku nezletilého nebo již existují sociální vazby mezi osvojencem a osvojitelem jako rodičem a dítětem či existuje vysoká pravděpodobnost brzkého vytvoření takových vazeb. V daném případě pak s ohledem na provedené dokazování bylo postaveno na jisto, že jsou splněny podmínky pro toto osvojení stanovené v § 847 odst. 1 v písm. c) a d) o. z., kdy osvojitel pečoval o osvojovanou jako o vlastní již v době její nezletilosti a současně osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Soud má dále za to, že osvojení není v rozporu s odůvodněnými zájmy rodičů osvojované, kdy matka s tímto postupem vyslovila souhlas a otec již zemřel, kdy osvojenka k němu neměla od doby svého dospívání již žádný vztah. Věkový rozdíl mezi osvojencem a navrhovatelem je přiměřený. Současně má soud za to, že navrhovatel je způsobilý k výkonu funkce osvojitele. Soud proto neshledal důvody, proč návrhu nevyhovět. Soud tedy neshledal ani žádné skutečnosti, pro které by osvojení odporovalo dobrým mravům.10. Pokud jde o výrok II. rozsudku, tento má oporu v ustanovení § 797 o. z., dle kterého se na základě rozhodnutí soudu o osvojení osvojitel, zapíše do matriky jako rodič (otec) osvojenky namísto biologického otce osvojenky.11. Ve výroku III. soud rozhodl podle § 852 o. z. o tom, že osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, má právní následky pro osvojenku a její potomky, kteří se narodí později.12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť nebyly shledány žádné okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly.