16 C 67/2022-149 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po změnách, které byly připuštěny, domáhala po žalovaných 1. a 2., aby se zdrželi jednání popsaných ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně darovací smlouvou a Smlouvou o zřízení věcného břemene služebnosti bytu a služebnosti požívacího práva ze dne , datum, uzavřenou mezi ní a panem , jméno FO, , darovala svému vnukovi nemovité věci – pozemek parc. , číslo, , jehož součástí je (tehdy rozestavěná) stavba garáže bez č. p./č. e., pozemek parc. , číslo, , jehož součástí je objekt bydlení č. p. , číslo, , zapsaných na LV , číslo, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, . Touto smlouvou pro ni byla v čl. VI. zřízena služebnost bytu a služebnost požívacího práva k pozemku parc. č. , číslo, v rozsahu tam uvedeném. Služebný pozemek byl následně rozdělen na pozemek parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, (ve zkratce „služebný pozemek“, „služebné pozemky“). Dále žalobkyně popsala genezi vlastnických vztahů k uvedeným nemovitým věcem, jejichž vlastníkem byla od konce roku , číslo, žalovaná 1. až do chvíle, kdy se vlastníkem služebného pozemku stal žalovaný 2., který je také výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, , rodinný dům, který s oběma služebnými pozemky sousedí. Žalovaný 2. a žalovaná 1. jsou v druhovském poměru a mají spolu děti. Pokud se jedná o vztahy se žalovanými, tak žalobkyně uvedla, že žalovaní, zejména žalovaný 2., nebyli již od koupě nemovitostí ochotni respektovat její služebnost a chtěli se do domu sami nastěhovat. K možnosti nastěhovat se do domu žalobkyně odkázala na rozsudek Okresního soudu ve FrýdkuMístku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla dceři žalobkyně, paní , jméno FO, , uložena povinnost vyklidit služebný pozemek, včetně rodinného domu, a povinnost strpět výkon práva z věcného břemene. Žalobkyně zpočátku tolerovala zásahy žalovaných do služebnosti, například v srpnu , rok, si žalovaní nastěhovali do I. patra domu plný nákladní automobil svých věcí, ač k tomuto neměli souhlas žalobkyně. Situace se podle žalobkyně změnila v okamžiku, kdy žalovanému 2. na počátku roku , rok, skončila zkušební doba podmíněného trestu, od této chvíle se chování žalovaných vůči ní rapidně zhoršovalo, začali být arogantní a hrubí, má z nich strach, protože je invalidní, chodí o dvou francouzských holích a nemůže se tak účinně bránit.2. K žalobním nárokům uvedla, že žalovaní v současnosti opakovaně a neoprávněně zasahují do jejích práv, a to jak v podobě vstupů na služebný pozemek a do rodinného domu, tak i v podobě skladování věcí na služebném pozemku. Zaprvé žalovaní opakovaně vnikají na služebný pozemek včetně rodinného domu, přecházejí přes něj či na něm setrvávají. Žalovaní do domu vstupovali za pomocí klíčů. Žalovaní dne , datum, bez povolení žalobkyně vstoupili neoprávněně do domu, začali ho procházet a natáčet na mobilní telefon, přisvojili si i několik lékařských zpráv od žalobkyně. Dne , datum, žalovaný 2. se svým bratrem , jméno FO, bez souhlasu žalobkyně vstoupili na služebný pozemek a zbořili plot na pozemku parc. č. , číslo, a část cihel uskladnili na služebném pozemku. Žalovaný 2. vstoupil na služebný pozemek dne , datum, a požadoval po žalobkyni sundání prádla ze šňůry, aby mohl přes pozemek chodit a vozit materiál, což nakonec s bratrem učinili a tento zásah trval přibližně po dobu 4,5 hodin. Žalovaná 1. dne , datum, a dne , datum, bez souhlasu žalobkyně vstoupila na služebný pozemek. Na pozemek se žalovanými vstupovaly i další osoby, a to ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a dne , datum, . Dne , datum, žalovaný 2. přes služebný pozemek přemisťoval stavební materiál YTONG, který uskladnil na pozemku parc. č. , číslo, , čímž zastavěl okno žalobkyně. S ohledem na četnost těchto zásahů pak nelze než očekávat, že k obdobnému jednání bude docházet i v budoucnu. Žalovaní mohou stavební materiál dopravovat přes pozemek žalovaného 2., konkrétně z , adresa, , kde jsou daleko širší vrata. Zadruhé žalovaní skladují věci na služebném pozemku bez souhlasu žalobkyně, jedná se konkrétně o bílé cihly ze zbouraného zděného plotu, OSB desku, v prostoru mezi rodinným domem a domem žalovaného 2. se nachází spoustu věcí od žalovaného 2. Zatřetí žalovaní brání žalobkyni ve vstupu na služebný pozemek. Žalovaní označili růžovým sprejem domnělou hranici mezi služebným pozemkem a pozemkem parc. č. , číslo, , vytrhali dlaždice z části chodníku vedoucího od dveří rodinného domu na zahradu. Dále před dveře domu umístili dřevěný sloupek, který byl nahrazen železnou tyčí, tak, že dveře šly otevřít pouze z malé části, čímž znemožnili žalobkyni vyjít z domu na zahradu. Jediným myslitelným účelem umístění kůlu bylo zabránění vstupu na zahradu, protože jiný vstup na zahradu žalobkyně nemá a s ohledem na svůj stav není schopná lézt na zahradu oknem. Pokud se žalovaní snažili dlažbu vedoucí od domu do zahrady označit za stavbu ve smyslu stavebního práva, která není součástí věcného břemene, považovala takové tvrzení za zcela absudrdní. Žalobkyně dále uvedla, že jí žalovaní poničili šňůry na prádlo a tyto nebezpečně umístili (nastražili) před dveře domu. Rovněž dochází k tomu, že žalovaní na ni opakovaně volají policii a dělají jí naschvály. Začtvrté se žalobkyně také domáhala obnovení plotu u pozemku parc. č. , číslo, , který dne , datum, žalovaní zbořili bez jakéhokoliv povolení úřadu. Tímto postupem žalobkyně přišla o veškeré své soukromí, neboť služebný pozemek a pozemek parc. č. , číslo, sousedí s veřejnou komunikací, po které procházejí lidé a tito nyní vidí do zahrady, navíc je obecně známo, že v této lokalitě se zdržují narkomani, proto se žalobkyně necítí bezpečně. Žalobkyně sama nemůže plot postavit, protože hranice mezi služebným pozemkem a pozemkem parc. č. , číslo, zasahuje do dveří domu, kterými žalobkyně vychází na zahradu. Zapáté se žalobkyně domáhala po žalovaném 2., aby se zdržel snímání služebného pozemku kamerou, která je umístěna na pozemku parc. č. , číslo, . Kamera snímá část pozemku parc. č. , číslo, na kterém se pohybuje žalobkyně. Jestliže kamera zabírá zeleň, nachází se na služebném pozemku a žalovaný 2. ji nemůže snímat. Softwarové zastínění je pouze účelové, udělané pro účely posledního jednání soudu a je poměrně snadné natočení kamery či její umístění změnit, žalobkyně si tak nikdy nemůže být jistá tím, zda ji kamera náhodou nesnímá. Žalovaný 2. může kameru umístit např. na garáž, snímaná plocha by byla stejná a žalobkyni by to neomezovalo. Námitku žalovaných o nároku na spoluužívání služebného pozemku žalobkyně označila za protiprávní a pouze ukazující naléhavou potřebu meritorního rozhodnutí o vztazích mezi ní a žalovanými, jak požadovala touto žalobou, dokládá taky hrozící zásah do jejího věcného břemene. jediným záměrem žalovaných je poškození žalobkyně a omezení jejího věcného břemene.3. Žalovaní se žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí. Žalobkyně změnou žaloby vůbec nereflektovala, že výlučným vlastníkem služebného pozemku parc. č. , číslo, je žalovaný 2. a přesto se žalobkyně domáhá uložení povinností i žalované 1. Pokud se týká vyklizení movitých věcí žalovaní argumentovali zejména tím, že žalobkyně věci nespecifikovala a ani neprokázala, že by takové věci byly ve vlastnictví žalovaných, proto o této povinnosti rozhodnout nelze, navíc na služebném pozemku se jejich věci ke dni podání žaloby nenacházely a ani se nenachází. Movité věci již před podáním žaloby společně vyklidili. Žalovaný 2. ke stavebním pracím na budově č. p. , číslo, přistoupil z důvodu žalobkyní namítané vlhkosti v domě , číslo, a neměl jinou možnost, než stavební materiál dopravovat přes část pozemku parc. č. , číslo, , v části mimo zahradu užívanou žalobkyní, a to v místě, kde se nachází dlažba. Pokud se stavební materiál na služebném pozemku nacházel, pak to bylo po dobu několika minut, než byl přemístěn na pozemek žalovaného 2. Žalovaní rovněž odkázali na zákonnou úpravu umožňující vlastníkovi služebného pozemku jej po přiměřenou dobu užívat pro účely stavebních prací, o kterých svědčí i fotodokumentace předložená žalobkyní. Tímto jednáním tak nedošlo k žádné újmě na o právech žalobkyně. Žalovaní do domu č. p. , číslo, vstoupili po předchozí písemné výzvě žalobkyně za účelem kontroly stavu a užívání nemovitých věcí. Následné vstupy do domu byly realizovávány po opakovaných žádostech o umožnění prohlídky, které nejsou pro nesoučinnost žalované realizovány ani v zákonném režimu dvou prohlídek za rok v rozsahu dvou hodin. Navíc žalobkyně tvrdila dotčení na svých právech zásahem ze dne , datum, , ale žalobu podala až téměř po dvou letech od uvedeného zásahu, v tomto směru je evidentní, že v době podání žaloby ani v průběhu řízení tvrzený stav netrvá. Ohledně povinnosti oplotit pozemek žalovaní uvedli, že ke zbourání plotu došlo v době, kdy byl vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, pan , jméno FO, , služebnost k němu nikdy zřízena nebyla, proto s