40 C 20/2024-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 13 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je příspěvkovou organizací s předmětem činnosti poskytování a organizace ústavní i ambulantní základní a specializované diagnostické a léčebné péče a v rámci předmětu své činnosti provozuje i protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanici. Dne 6. 5. 2015, 19. 3. 2016, 18. 4. 2018, 20. 4. 2018, 18. 5. 2021 a 14. 2. 2019 provedla žalobkyně vyšetření a ošetření žalované a zajistila její následný pobyt na protialkoholní záchytné stanici, neboť u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu či jiných návykových látek. Dle platného ceníku žalobkyně představuje částka za vyšetření, ošetření a následný pobyt v protialkoholní záchytné stanici částku 6 x 2 300 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit. Přestože žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni uznala a zavázala se jej uhradit do 14-ti dnů od podpisu uznání dluhu, do současné doby svůj dluh ani z části neuhradila, a to ani přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutí věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle ustanovení § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.3. Z předložených listin, tj. uznání dluhů a upomínky ze dne 21. 6. 2023 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaná byla dne 6. 5. 2015, 19. 3. 2016, 18. 4. 2018, 20. 4. 2018, 18. 5. 2021 a 14. 2. 2019 ošetřena a vyšetřena v protialkoholní záchytné stanici a následně uznala svůj dluh vůči žalobkyni na zaplacení částky 6 x 2 300 Kč představující cenu za toto ošetření, vyšetření a pobyt a zavázala se je uhradit do 14-ti dnů od podpisu tohoto uznání dluhu. Protože tak neučinila, byla vyzvána žalobkyní k úhradě částky 13 800 Kč výzvou ze dne 21. 6. 2023, která byla odeslána na adresu jeho bydliště prostřednictvím České pošty, s.p. téhož dne.4. Dle výše uvedeného skutkového stavu učinil soud závěr, že žalované vznikla v důsledku ošetření, vyšetření a pobytu v protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s těmito úkony v souladu s ust. § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. v platném znění, která představovala částku 6 x 2 300 Kč. Tuto povinnost žalovaná nesplnila ve lhůtě, ve které se zavázala, proto se dne 21. 5. 2015, 2. 4. 2016, 3. 5. 2018, 4. 5. 2018, 28. 2. 2019 a 2. 6. 2021 dostala do prodlení s touto platbou a dle §§ 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb. je povinna žalobkyni zaplatit i úroky z prodlení dle prováděcího předpisu. Žalovaná neuhradila dosud ničeho ani přes upomínku učiněnou před podáním žaloby, a proto soud žalobě jako důvodné vyhověl.5. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, což po připočtení zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, činí celkem 2 000 Kč.