9 C 331/2023-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 300 Kč s příslušenstvím představující příspěvek za porušení povinnosti spočívající v nesjednaném pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel, když žalovaný v následujících obdobích provozoval vozidla, k nimž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V období od , datum, do , datum, provozoval osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (dále jen „Osobní automobil nad 1850“), RZ , SPZ, . Žalovaný provozoval Osobní automobil nad 1850 v období od , datum, do , datum, , a to pod RZ , SPZ, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvků výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, avšak žalovaný jí ničeho nezaplatil. Před podáním žaloby žalobkyně rovněž vyzvala žalovaného k úhradě příspěvků, nicméně žalovaný do podání žaloby ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne , datum, . Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.3. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný provozoval v období od , datum, do , datum, Osobní automobil nad 1850, RZ , SPZ, , a to bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Vozidlo tak nebylo pojištěno po dobu 80 dní, přičemž vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb. byla stanovena denní sazba příspěvku předmětných vozidel ve výši 65 Kč. Žalovaná částka tak představuje součin dnů bez pojištění a denní sazby 65 Kč, celkem 5 200 Kč. K zaplacení poplatku byl žalovaný poprvé vyzýván výzvou ze dne , datum, , která byla žalovanému odeslána. V této Výzvě žalobkyně poskytla žalovanému k úhradě lhůtu 60 dní od doručení dopisu a vyzvala ho také k zaplacení nákladů spojených s uplatněním příspěvku ve výši 300 Kč. Žalovaný dále v období od , datum, do , datum, provozoval Osobní automobil nad 1850 RZ , SPZ, bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Vozidlo tak nebylo pojištěno po dobu 100 dní, přičemž vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb. byla stanovena denní sazba příspěvku předmětných vozidel ve výši 65 Kč. Žalovaná částka tak představuje součin dnů bez pojištění a denní sazby 65 Kč, celkem 6 500 Kč. K zaplacení poplatku byl žalovaný poprvé vyzýván výzvou ze dne , datum, , která byla žalovanému odeslána. V této Výzvě žalobkyně poskytla žalovanému k úhradě lhůtu 60 dnů od doručení dopisu a vyzvala ho také k zaplacení nákladů spojených s uplatněním příspěvku ve výši 300 Kč. Žalobkyně dle připojených předžalobních upomínek vyzvala žalovaného k úhradě shora uvedených částek s poučením, že pokud dlužnou částku neuhradí, bude záležitost řešena soudní cestou. Žalovaný žádnou částku na uvedené příspěvky neuhradil.4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo zcela nepochybně prokázáno, že v rozhodných obdobích žalovaný provozoval shora uvedené osobní automobily bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, tedy v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. Za této situace byly naplněny zákonné podmínky pro přiznání příspěvku, přičemž podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. je příjemcem příspěvku nepojištěných vozidel žalobkyně, tedy , právnická osoba, . S ohledem na skutečnost, že Osobní automobil nad 1850 nebyl pojištěn v rozsahu 80 dní a dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí příspěvek za jeden den nepojištění 65 Kč, představuje dlužná částka 5 200 Kč. Stejně tak nebyl pojištěn v rozsahu 100 dní a dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí příspěvek za jeden den nepojištění 65 Kč, představuje dlužná částka 6 500 Kč. Zbývající části nároků ve výši 300 Kč pak představují náklady spojené s uplatněním těchto nároků, na které má žalobkyně nárok podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Za situace, kdy žalovaný nereagoval ani na zaslané výzvy k úhradě, dle kterých mu byla uložena 60denní lhůta k úhradě a která zároveň splňovala náležitosti uvedené v § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., má žalobkyně rovněž dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo na zákonné úroky z prodlení po doručení předmětných výzev, respektive uplynutí stanovené lhůty. Soud proto shledal i nároky na zaplacení zákonných úroků z prodlení zcela po právu a výrokem I. žalovaného zavázal k zaplacení žalované částky v celkové výši 12 300 Kč spolu s požadovanými zákonnými úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměnu advokáta za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 900 Kč, plus 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to vše dle § 14b odst. 1, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., plus DPH 21 %, tj. 252 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 2 252 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupkyně žalobkyně. Při určení lhůty k plnění soud opět postupoval podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.