12 C 276/2025-22 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení souhrnné částky 20 330,64 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 19. 7. 2023 smlouvu o dodávce elektřiny (dále jen „smlouva“), na základě které dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , elektřinu a žalovaný se ve smlouvě zavázal za tuto dodávku platit sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu 15 měsíců s možností automatické prolongace. Elektřinu dodanou v období od 13. 7. 2023 do 3. 11. 2023 žalobkyně vyúčtovala fakturou znějící na částku 4 093,61 Kč, která byla splatná dne 30. 11. 2023. Na tuto fakturu byly žalovanému započteny zálohy ve výši 2 280 Kč, k úhradě tak zbývá částka 1 813,61 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil. Dne 1. 2. 2024 v souladu s energetickým zákonem žalobkyně ukončila dodávku elektřiny z důvodu opakovaného porušování platebních povinností žalovaného. Z důvodu předčasného ukončení dodávky byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta ve výši 6 400 Kč. Dále byla žalovaného vyúčtována pokuta za prodlení s úhradou sjednaných plateb a 2x smluvní pokuta za prodlení s úhradou faktury. Dále žalovaný neuhradil nedoplatek na základě faktury č. , hodnota, za období od 4. 11. 2023 od 1. 4. 2024, splatnou dne 5. 3. 2024 na částku 7 066,39 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes výzvu učiněnou před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a oba účastníci se práva účasti na jednání vzdali (u žalovaného vycházel soud z fikce), postupoval soud dle § 115a o. s. ř. a jednání nenařizoval4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 19. 7. 2023 včetně informací pro zákazníka, vyúčtování za období 13. 7. 2023 až 3. 11. 2023, plánem záloh na období 4. 11. 2023 -3. 11. 2024, vyúčtování smluvní pokuty ze dne 1. 2. 2024, oznámení o přerušení dodávky ze dne 4. 1. 2024, ukončením smlouvy ze dne 14. 2. 2024, odstoupením od smlouvy ze dne 14. 2. 2024, vyúčtováním smluvní pokuty ze dne 22. 3. 2024, předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2024 včetně podacího archu, opravným vyúčtováním ze dne 17. 12. 2024, vyúčtováním smluvní pokuty ze dne 24. 1. 2025, předžalobní výzvou ze dne 13. 4. 2025 včetně podacího archu.5. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 7. 2023 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal k odběru této komodity, za kterou bude platit sjednanou cenu. Žalovaný však nehradil vystavená vyúčtování řádně a včas, proto tedy žalobkyně od smlouvy odstoupila. Za toto předčasné odstoupení vyúčtovala žalobkyně žalovaného smluvní pokutu, v souladu se smluvními podmínkami, stejně jako smluvní pokutu za prodlení s úhradou jednotlivých faktur. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani po upomínce učiněné před podáním žaloby.6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle odst. 2 neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.7. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li to zákon.8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Podle výše citovaného ustanovení § 2079 o. z. byla mezi stranami ohledně dodávek elektřiny uzavřena kupní smlouva, dle které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému tuto komoditu a žalovaný se zavázala za tyto dodávky platit cenu v rámci záloh a následného vyúčtování. V důsledku prodlení se zálohovými platbami využila žalobkyně svého oprávnění ze smlouvy a smlouvu jednostranně ukončila a vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu. Žalovaný v tomto řízení ani netvrdil, tím méně prokázal, že by dluh neexistoval. Současně žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek splnil, že by tedy zaplatil vyúčtované faktury, proto bylo žalobě zcela vyhověno, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dne následujícího od splatnosti je žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby po 400 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, což po zvýšení o 21 % DPH a připočtení zaplaceného soudního poplatku v částce 814 Kč, činí celkem 2 629 Kč. Soud v tomto případě aplikoval § 14b a. t.., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), přičemž požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.