14 C 221/2024-34 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 8. 2024 doručenou soudu dne 12. 9. 2024 domáhala u zdejšího soudu vypořádání zaniklého společného jmění manželů.2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že účastníci uzavřeli manželství , datum, , manželství bylo rozvedeno, a to ve věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 10 C 296/2020. Rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne 14. 10. 2021. Od zániku manželství a zániku společného jmění manželů nebylo dosud společné jmění vypořádáno. Podle žalobkyně předmětem společného jmění manželů jsou nemovitosti zapsané na LV č. , číslo, , a to bytová jednotka č. , číslo, , včetně podílu na společných částech a domu ve výši 9452/57054. Žalovaný je postižen exekucí, dne 17. 1. 2024 pod č. j. 20 C 154/2023–16 byl Exekutorským úřadem v Šumperku vydán exekuční příkaz č. 139EX03956/24 postihující nemovitosti v nevypořádaném zaniklém společném jmění manželů. Žalobkyně navrhla vypořádat nemovitosti tak, že nemovitosti budou přikázány žalobkyni, která vyplatí žalovanému vypořádací podíl ve výši jednoho milionu korun ve splátkách.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci prováděl dokazování rozvodovým spisem Okresního soudu ve Frýdku-Místku, sp. zn. 10 C 296/2020, aktuálním výpisem z katastru nemovitostí, exekučním příkazem, exekučním spisem Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 26 EXE 3741/2024.5. Právní zástupce žalobkyně netrval na účastnické výpovědi žalobkyně a žalovaného.6. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:Manželství účastníků , Jméno žalobkyně, , rozené , rodné přijmení, a , Jméno žalovaného, bylo uzavřeno dne , datum, v kostele , název, v , adresa, . Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 10. 2021, č. j. 10 C 296/2020–22. Rozsudek nabyl právní moci dne 10. 11. 2021. Součástí společného jmění manželů, které zaniklo dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství, jsou nemovitosti zapsané na LV č. , číslo, v katastrálním území , území, , obec , územní celek, , zapsané u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek, a to byt č. , číslo, v bytovém domě č. p. , číslo, na pozemku parc. č. st. , číslo, (LV , číslo, ), bytový dům zapsán na LV č. , číslo, , včetně podílu na společných částech domu a pozemku 9452/57054. Nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem smluvním k zajištění peněžité pohledávky ve výši 635 000 Kč a jejího příslušenství ve prospěch oprávněné banky Raiffeisenbank, stavební spořitelny a.s. na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne z 27. 11. 2007. Nemovitosti v nevypořádaném zaniklém společném jmění manželů jsou postiženy exekucí, a to zejména exekučním příkazem k prodeji nemovitosti vydaného Exekutorským úřadem v Brně - venkov č. 137 Ex–8793/2024–20 ze dne 19. 7. 2024, exekučním příkazem k prodeji nemovitosti vydaného Exekutorským úřadem Brno - město ze dne 22. 7. 2024 č. j. 227 Ex – 4554/2024–14, exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí vydaného Exekutorským úřadem Brno - město ze dne 1. 8. 2024, č. j. 227 Ex – 4732/2014–17 a exekučního příkazu k prodeji nemovitosti na podíl ve výši jedné poloviny na základě exekučního příkazu ze dne 13. 11. 2024, č. 135 Ex–2881/2024–40 Exekutorského úřadu v Chomutově. Zaniklé společné jmění manželů nebylo dosud vypořádáno.7. Podle § 736 občanského zákona č. 89/2012 Sb. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li nebo je-li zrušen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním, dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použije se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.8. Podle § 737 odst. 1 občanského zákona vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné.9. Podle § 737 odst. 2 občanského zákona vypořádání dluhů má účinky jen mezi manželi.10. Podle § 739 odst. 1 občanského zákona dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva.11. Podle § 740 občanského zákona nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud o vypořádání, soud rozhoduje podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.12. Podle § 742 odst. 1 nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.13. V projednávaném případě posoudil soud žalobu ze dne 28. 8. 2024 ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení občanského zákona č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že manželství účastníků bylo rozvedeno, a to rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 10. 2021. Rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci 10.11.2021, tímto dnem dle ustanovení § 736 občanského zákona došlo k zániku společného jmění manželů. Pokud se doposud k datu podání žaloby manželé nedohodli na vypořádání majetku, žalobkyně se zcela důvodně a v souladu se zákonem domáhá tohoto vypořádání společného jmění manželů prostřednictvím soudu. Soud návrh posoudil ve smyslu příslušných ustanovení a pravidel pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů, dovodil z výpisu z katastru nemovitostí, že společné jmění manželů představují nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. , číslo, vedené u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek, a to nemovitosti v katastrálním území , území, , konkrétně bytová jednotka č. , číslo, v bytovém domě č. p. , číslo, v , územní celek, včetně spoluvlastnického podílu. Za situace, kdy se manželé doposud nedohodli na vypořádání, žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, ničeho proti vypořádání a jeho způsobu nenamítal, shledal soud návrh žalobkyně na vypořádání důvodným a po právu, soud proto vyhověl návrhu na vypořádání zaniklého společného jmění manželů tak, jak navrhla žalobkyně. Rozhodnutím soudu přikázal se zaniklého společného jmění manželů veškeré nemovitosti zapsané na LV č. , číslo, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek žalobkyni, neboť jmenovaná o nemovitosti projevila zájem, bylo v řízení zjištěno, že nemovitosti užívá a bydlí v nich, současně je připravena a schopna žalovaného vyplatit. Soud pro nedostatek námitek ze strany žalovaného neměl rovněž pochybnosti o hodnotě vypořádávaného majetku, hodnotu ve výši 2 000 000 Kč považoval za nespornou. Žalovaný ničeho proti rozsahu vypořádání, hodnotě majetku ani způsobu vypořádání nenamítal, neměl žádné výhrady, ničeho právně relevantního soudu nesdělil, k žalobě se nevyjádřil a k soudu vůbec nepřišel. Z tohoto postoje soud dovodil, že nemá žádné výhrady k projednání a rozhodnutí věci takovým způsobem. S ohledem na příslušná ustanovení občanského zákona soud rovněž rozhodl, že z důvodu přikázání všech nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně je tato povinna vyplatit žalovanému vypořádací podíl, žalobkyně tvrdila, že hodnota nemovitosti činí 2 miliony Kč. Žalovaný ničeho proti takové hodnotě nenamítal. Soud tedy rozhodl o tom, že z titulu vypořádání bude žalovanému vyplacen vypořádací podíl ve výši 1 000 000 Kč, a to v pravidelných ročních splátkách po 250 000 Kč splatných vždy ke každém 31. 12. počínaje rokem následujícím po roce, v němž rozhodnutí nabude právní moci.14. Výrok o nákladech řízení se opírá o princip iudicia duplex, tedy skutečnosti, že každému z účastníků se dostalo v rámci vypořádání stejného práva a nároku, manželka získala nemovitosti a z tohoto důvodu mu vyplatí vypořádací podíl, který reflektuje hodnotu nemovitostí a činí 1/2 z přikázaných nemovitostí. Oba účastníci byli stejným rozsahem procesně úspěšní, nemají proto ani jeden z nich právo na náhradu nákladů řízení.