40 C 161/2024-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 16. 8. 2024 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 31 310 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne 23. 8. 2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ve sporu zůstala zcela pasivní.3. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 17. 12. 2024 byla žalovaná vyzvána k tomu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a současně byla podle § 115a o.s.ř. upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně.4. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a to všeobecných obchodních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek, smlouvou o úvěru č. , číslo, ze dne 23. 9. 2023 včetně jejich dodatků, upomínkami a předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2024, poštovního podacího archu a seznamu postupovaných pohledávek.5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu věci:Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 23. 8. 2023 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě úvěrové smlouvy a následujících dodatků úvěrující společnost žalované poskytla finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se je zavázala vrátit se splatností 25. 11. 2023. K tomuto datu pak činila dlužná jistina 25 000 Kč, úrok v kapitalizované výši 5 485 Kč a smluvní pokuta 825 Kč. Žalovaná úvěr, smluvní pokutu ani úrok neuhradila. Smlouvami o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, čímž byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Předchůdce žalobkyně pak žalovanou upomínkami upomínal k úhradě dlužné částky s tím, že do prodlení se žalovaná dostala nejpozději dne 26. 11. 2023. Předžalobní výzva ze dne 14. 4. 2025 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaná dlužnou částku nezaplatila.6. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci.7. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Podle § 2991 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně v celém rozsahu, neboť soud nárok žalobkyně neposoudil z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu přiznal žalobkyni právo na zaplacení jistiny, nikoliv však na zaplacení úroku a smluvní pokuty, neboť má za to, že smlouva je absolutně neplatná pro nedostatek posouzení úvěruschopnosti s ohledem na porušení ust. zákona č. 145/2010 Sb. S přihlédnutím k aktuální judikatuře Ústavního soudu má soud za to, že úvěrující společnost nikoliv řádně a dostačujícím způsobem se zabývala úvěruschopností, žalobkyně ani netvrdila dostatečně, že se zabývala úvěruschopností právní předchůdkyně a ani případně k takovému tvrzení nepředložila žádné důkazy. Soud proto žalobě vyhověl pouze částečně a z titulu bezdůvodného obohacení přiznal právo na zaplacení jistiny ve výši 25 000 Kč spolu s příslušenstvím majícím podobu úroku z prodlení dle §§ 1968, 1970 o.z. a ve zbývajícím rozsahu výrokem II. rozsudku žalobu zamítl.11. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla částečně procesně úspěšná, soud má za to, že byla úspěšná ve větším rozsahu, proto jí soud přiznal plné právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, a to s ohledem na formulářový typ žaloby podle § 14 odst. 1 adv. Tarifu. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl. č. 177/96 Sb. ve znění k datu podání návrhu částku 500 Kč. Právní zástupce žalobkyně učinil za řízení tři úkony právní služby, představující sepis návrhu a převzetí věci a sepis předžalobní upomínky. Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 1 500 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč, tj. částka 300 Kč a 21% DPH ve výši 378 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 253 Kč činí 3 431 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.