9 C 10/2025-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 18 168,95 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně a žalovaná spolu dne , datum, uzavřely smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě žádosti žalované, dle které žalobkyně poskytla žalované částku 12 999 Kč na účet prodejce s tím, že žalovaná tuto částku vrátí ve 24 měsíčních splátkách po 756 Kč, čemuž žalovaná ale nedostála a dostala se do prodlení, a to i když ji žalobkyně upomínala prostřednictvím upomínek ze dne , datum, , , datum, a , datum, (zpoplatněno částkou 150Kč za jednu upomínku). Žalobkyně pak využila svého práva a dopisem ze dne , datum, oznámila žalované, že došlo k zesplatnění dluhu ke dni , datum, . Žalovaná asi přesto nic nezaplatila, a proto ji žalobkyně znovu vyzvala k úhradě dluhu před podáním žaloby, což bylo rovněž neúspěšné. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení splátek splatných do zesplatnění ve výši 3 780 Kč, jistiny v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 10 522,95 Kč, smluvní pokutu 2 853 Kč a 228 Kč (10 % dlužných splátek a 28 Kč za z prodlení s úhradou jednotlivých splátek), úroku z prodlení 135 Kč (z jednotlivých měsíčních splátek od jejich splatnosti do data splatnosti pohledávky), nákladů na upomínky ve výši 450 Kč, vynaložených nákladů na odeslání oznámení k okamžité úhradě ve výši 200 Kč, a to vše s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila žalobu tak, že zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, vycházela zejména z informací, které si sama zjišťuje a ověřuje z veřejných a neveřejných nezávislých zdrojů a vychází také z historických informací o spotřebiteli za celou skupinu , právnická osoba, . V intencích uvedeného žalobkyně hodnotila informace získané především z bankovních a nebankovních registrů (NRKI, BRKI, Registr rizikových subjektů Komerční banky) a registru SOLUS, ze kterých nezjistila žádné negativní informace, dále z interní platební morálky klienta a interního Black Listu společnosti , právnická osoba, ., ve kterých rovněž nebyly negativní informace, žalovaná neměla platební historii u žalobkyně, nebyla vedena v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně čerpala z evidence adres obecních/městských úřadů, registru hledaných osob, centrální evidence exekucí, a to s výsledkem 0 exekucí. Žalobkyně dále vycházela z příjmů a výdajů žalované, jakož i z demografických a statistických informací (skóringový model).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalobkyni a usnesením ze dne , datum, vyzval žalovanou, aby se vyjádřily, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom je poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo zástupci žalobkyně doručeno dne , datum, a žalované bylo doručeno dne , datum, . Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřily a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Podáním ze dne , datum, žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, co do částky 18 168,95 Kč, kterou započetla na jistinu, protože žalovaná tuto částku dne , datum, uhradila, jak bylo doloženo výpisem z účtu. S ohledem na dispoziční úkon žalobkyně soud výrokem pod bodem I. rozsudku rozhodl podle § 96 odst. 1, odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 96 odst. 4 o. s. ř. o zastavení řízení v rozsahu požadovaném žalobkyní. K tomuto rozhodnutí nebyl potřeba souhlas žalované, neboť ke zpětvzetí došlo před rozhodnutím ve věci samé.5. Soud vyšel ze žalobkyní předložených listin, jejichž pravost a správnost nebyla žádnou ze stran namítána, a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Písemnou dohodou označenou jako úvěrová smlouva č. , číslo, se žalobkyně dohodla se žalovanou, že jí poskytne úvěr na pořízení zboží ve výši 12 999 Kč, který poskytne na účet prodejce , právnická osoba, . oproti závazku žalované tuto částku vrátit v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 756 Kč s tím, že první splátka je splatná , datum, (Úvěrová smlouva). Před uzavřením dohody žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet uvedené splátky tak, že hodnotila informace získané z bankovních a nebankovních registrů, ze kterých nezjistila žádné negativní informace o žalované, dále z interní platební morálky klienta a interního Black Listu společnosti , právnická osoba, ., ve kterých rovněž nebyly negativní informace, žalovaná neměla platební historii u žalobkyně, nebyla v insolvenčním rejstříku a neměla žádné exekuce. Žalobkyně dále vycházela z prohlášení žalované o příjmu ve výši 10 260 Kč měsíčně (Úvěrová smlouva), o příjmu domácnosti 50 000 Kč. Výdaje žalovaná v dohodě uvedla ve výši 10 000 Kč na bydlení a u dalších výdajů uvedla 0 Kč (Úvěrová smlouva). Žalobkyně si ničím dalším neověřila příjem žalované, ani její výdaje, a navíc nezkoumala další běžné výdaje žalované, využila naproti tomu demografické a statistické údaje zanesené do skóringového modelu. Na základě všech těchto výstupů žalobkyně dospěla k tomu, že žalovaná je úvěruschopná a shora uvedenou dohodu s ní uzavřela. Žalobkyně svůj závazek splnila a částku 12 999 Kč za žalovanou uhradila prodejci (výpis pohybu na účtu). Žalovaná na svůj závazek uhradila celkem částku 756 Kč (pouze první splátku, jak vyplývá z tabulky umoření) a po podání žaloby byla na její dluh připsána částka 18 168,95 Kč, které žalobkyně započetla na jistinu. Z důvodu opakovaného prodlení se splácením splátek žalobkyně dopisem ze dne , datum, oznámila žalované, že v důsledku prodlení se splácením došlo ke dni , datum, k zesplatnění dosud nesplatných dlužných částek v celkové výši 15 275,95 Kč a vyzvala žalovanou, aby dlužnou částku uhradila na účet žalobkyně do , datum, (dopis o zrušení). Zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky z uvedené dohody dopisem ze dne , datum, , který byl žalované zaslán (předžalobní upomínka). Z ostatních předložených důkazů soud již více nezjišťoval vzhledem k níže rozvedenému právnímu závěru.6. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba po jejím částečném zpětvzetí již není důvodná. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na základě které byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 12 999 Kč. Jelikož žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalované při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).11. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel t