9 C 267/2025-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 554 Kč s příslušenstvím, představující příspěvky za porušení povinnosti spočívající v nesjednaném pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Žalovaný v období od , datum, do , datum, provozoval osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 m3 do 1850 m3 (dále jen „osobní automobil“), RZ , SPZ, , k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Stejný osobní automobil žalovaný provozoval i v období od , datum, do , datum, , v období od , datum, do , datum, a v období od , datum, do , datum, také bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení příspěvků, a to jednak výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP a poté jej i několikrát upomínala k úhradě těchto příspěvků, avšak žalovaný jí ničeho nezaplatil. Před podáním žaloby žalobkyně rovněž vyzvala žalovaného k úhradě příspěvků, nicméně žalovaný do podání žaloby ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.3. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, jejichž pravost a správnost nebyla rozporována a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci Žalobkyně , Jméno žalobkyně, je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, případně provozovatelem motorového vozidla, u něhož není sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákona č. 168/1999 Sb.“), případně v době od 1. 4. 2024 podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen „zákona č. 30/2024 Sb.“). Žalovaný provozoval v období od , datum, do , datum, osobní automobil RZ , SPZ, , a to bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Vozidlo tak nebylo pojištěno po dobu 108 dní, přičemž vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb. byla stanovena denní sazba příspěvku předmětných vozidel ve výši 47 Kč. Žalovaná částka tak představuje součin dnů bez pojištění a denní sazby 47 Kč, celkem 5 076 Kč. K zaplacení příspěvku byl žalovaný poprvé vyzýván výzvou ze dne , datum, , ve které mu žalobkyně poskytla k úhradě lhůtu 60 dnů. Žalovaný dále v období od , datum, do , datum, provozoval osobní automobil, RZ , SPZ, , a to bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Vozidlo tak nebylo pojištěno po dobu 256 dní, přičemž vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb. byla stanovena denní sazba příspěvku předmětných vozidel ve výši 47 Kč. Žalovaná částka tak představuje součin dnů bez pojištění a denní sazby 47 Kč, celkem 12 032 Kč. K zaplacení příspěvku byl žalovaný poprvé vyzýván výzvou ze dne , datum, . V této Výzvě žalobkyně poskytla žalovanému k úhradě lhůtu 60 dnů. Shodné vozidlo žalovaný provozoval bez sjednaného pojištění také v období od , datum, do , datum, vozidlo tak nebylo pojištěno po dobu 109 dní. K zaplacení příspěvku byl žalovaný poprvé vyzýván výzvou ze dne , datum, , ve které ho žalobkyně vyzvala k zaplacení dlužného příspěvku ve výši 5 123 Kč (109 dní x 47 Kč). Žalovaný dále v období od , datum, do , datum, provozoval osobní automobil, RZ , SPZ, , a to bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Vozidlo tak nebylo pojištěno po dobu 109 dní, přičemž vyhláškou ministerstva financí č. 69/2024 Sb. byla stanovena denní sazba příspěvku předmětných vozidel ve výši 47 Kč. Žalovaná částka tak představuje součin dnů bez pojištění a denní sazby 47 Kč, celkem 5 123 Kč. K zaplacení příspěvku byl žalovaný poprvé vyzýván výzvou ze dne , datum, . V této Výzvě žalobkyně poskytla žalovanému k úhradě lhůtu 60 dnů. Je třeba uvést, že žalobkyně se o tom, že vlastníkem osobního automobilu je žalovaný dozvěděla zjevně dne , datum, , a to z kupní smlouvy ze dne , datum, , kterou uzavřeli , Jméno žalovaného, , jako kupující, a , jméno FO, jako prodávající. Žalobkyně dle připojených předžalobních upomínek vyzvala žalovaného k úhradě shora uvedených částek s poučením, že pokud dlužnou částku neuhradí, bude záležitost řešena soudní cestou. Žalovaný žádnou částku na uvedené příspěvky neuhradil.4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo zcela nepochybně prokázáno, že v rozhodných obdobích žalovaný provozoval osobní automobil bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, tedy v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., popř. v době od 1. 4. 2024 v rozporu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Za této situace byly naplněny zákonné podmínky pro přiznání příspěvku, přičemž podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., případně dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. je příjemcem příspěvku nepojištěných vozidel žalobkyně, tedy , Jméno žalobkyně, . S ohledem na skutečnost, že osobní automobil nebyl pojištěn v rozsahu 108 dní, 256 dní a 109 dní a dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí příspěvek za jeden den nepojištění, pro osobní automobil, 47 Kč, představují dlužné částky 5 076 Kč, 12 032 Kč a 5 123 Kč. Osobní automobil také nebyl pojištěn v rozsahu dalších 109 dní a dle § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. činí příspěvek za jeden den nepojištění 47 Kč, představuje dlužná částka 5 123 Kč. Zbývající části nároku ve výši čtyřikrát 300 Kč pak představují náklady spojené s uplatněním toto nároku, na které má žalobkyně nárok podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., případně podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Za situace, kdy žalovaný nereagoval ani na výzvy k úhradě ze dne , datum, , dle kterých mu byla uložena 60denní lhůta k úhradě a která zároveň splňovala náležitosti uvedené v § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., popřípadě v § 46 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., má žalobkyně rovněž dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo na zákonné úroky z prodlení po doručení předmětných výzev, respektive uplynutí stanovené lhůty. Dne , datum, byl žalovaný nepochybně v prodlení se zaplacením shora uvedených částek. Soud proto shledal i nároky na zaplacení zákonných úroků z prodlení zcela po právu a výrokem I. žalovaného zavázal k zaplacení žalované částky v celkové výši 28 554 Kč spolu s požadovanými zákonnými úroky z prodlení.5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 143 Kč, dále odměnu advokáta za 3 úkony právní pomoci po 400 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 1 200 Kč, plus 3krát režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to dle § 14b odst. 1 bodu 2., odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., plus DPH 21 %, tj. 315 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 2 958 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč.6. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.