9 C 280/2024-43 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou, po jejím částečném zpětvzetí, domáhala vyklizení bytové jednotky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen „Byt“) s odůvodněním, že žalovaná byt užívá bez právního důvodu, jednak protože žalovaná dostala výpověď a jednak nájemní smlouva skončila ke dni , datum, . Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 110 598 Kč s příslušenstvím v podobě smluvního úroku z prodlení 0,05 % denně s tím, že tato částka představuje jednak náhradu za bezdůvodné užívání Bytu žalovanou, které představuje částka 8 000 Kč za každý měsíc užívání od července , rok, do října , rok, (s výjimkou měsíce března , rok, , kdy žalobkyně požadovala jen 2 500Kč z důvodu částečné úhrady žalovanou) a jednak částku 20 098 Kč za spotřebované služby za rok , rok, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K jednání nařízenému na den , datum, se nedostavila žalobkyně ani žalovaná, přítomná zástupkyně žalobkyně omluvila svou klientku a souhlasila s tím, aby jednání bylo provedeno v její nepřítomnosti. Žalovaná žádnou omluvu soudu nezaslala, a to i přesto, že předvolání k jednání jí bylo doručeno řádně a včas. S ohledem na uvedené skutečnosti soud provedl jednání v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.4. V průběhu jednání soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, jejichž pravost a správnost nebyla žádnou ze stran rozporována, a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako jediný vlastník Bytu (jak soud zjistil výpisem z katastru nemovitostí na č. l. 23-25). Žalobkyně se dne , datum, písemně dohodla se žalovanou, že jí přenechává do nájmu Byt na dobu od , datum, do , datum, s tím, že si vyloučily možnost aplikace § 2285 o automatickém prodlužování nájmu, a žalovaná se zavázala platit za to nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně a také zálohy na služby ve výši 1 500 Kč měsíčně s tím, že splatnost si stanovily do 25. dne předcházejícího kalendářního měsíce (zjištěno z listiny nazvané Nájemní smlouva). Dále si strany v dohodě ujednaly, že pro případ prodlení s platbou nájemného, činí úrok z prodlení 0,05 % denně z dlužné částky (zjištěno z listiny nazvané Nájemní smlouva). Žalovaná následně Byt užívala, avšak řádně nehradila ujednané platby nezaplatila nájemné splatné v červenci , rok, a listopadu , rok, (jak vyplynulo z listiny stav úhrad). Žalovaná od , datum, , tj. po skončení platnosti dohody o nájmu užívala Byt bez jakékoliv dohody mezi stranami neoprávněně a za toto užívání žalobkyni nehradila žádné platby s výjimkou částky měsíce března, kdy uhradila 5 500 Kč (zjištěno ze stavu úhrad odečtením částky 2 500 Kč, která zbývá uhradit od částky 8 000 Kč, kterou žalobkyně požaduje). Žalobkyně požadovala po žalované částku 8 000 Kč měsíčně za užívání bytu po skončení nájmu. Žalovaná taktéž neuhradila vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu, k jejichž platbám se zavázala ve shora uvedené písemné dohodě, za dobu od , datum, do , datum, (výše dluhu byla zjištěna z vyúčtování č. l. 40), které žalobkyně vyúčtovala žalované prostřednictvím faktury č. , číslo, na částku 20 098 Kč, která byla splatná dne , datum, (zjištěno z faktury č. l. 39) a která byla žalované prokazatelně doručena (zjištěno z emailové komunikace mezi účastnicemi např. č. l. 29, 32).5. V řízení pak nebylo prokázáno, žalovaná se totiž k žalobě vůbec nevyjádřila, že by některá ze shora uvedených dlužných částek byla zaplacena. Soud se nezabýval detaily výpovědi z nájmu, když z jejího obsahu zjistil, že neobsahuje zákonem stanovené náležitosti [poučení o možnosti soudního přezkumu dle § 2286 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)] a je proto neplatná, tudíž na jejím základě nemohlo dojít k zániku dohody o užívání Bytu. Protože však bylo prokázáno, že dohoda o užívání bytu skončila uplynutím doby určité, nezahrnoval soud důvody výpovědi a její obsah do tohoto rozhodnutí, neboť na základě ní nerozhodoval.6. Podle § 2201 o. z. se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.7. Podle § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.8. Podle § 2225 o. z. nájemce při skončení nájmu odevzdá pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.9. Podle § 2236 odst. 1 věty první o. z. se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení.10. Podle § 2252 o. z. (1) Požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. (2) Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.11. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce ve smyslu shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně je vlastníkem Bytu. Mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla uzavřena řádná smlouva o nájmu Bytu, na jejímž podkladě žalobkyně přenechala Byt žalované k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala platit za to nájemné ve výši 8 000 Kč a zálohy na služby. Doba trvání nájmu (doba určitá) skončila dne , datum, a nájem nebyl žádným způsobem prodloužen. V souladu se shora uvedenými ustanoveními přitom platí, že nájem sjednaný na dobu určitou, končí uplynutím této doby. Výjimkou z tohoto pravidla by mohla být aplikace § 2285 o. z., upravující tzv. automatické prodloužení smlouvy, avšak dopad tohoto ustanovení na nájemní smlouvu si strany výslovně vyloučily. Protože si strany ujednaly den skončení nájmu, nelze aplikovat ustanovení § 2204 odst. 1 o. z. o tom, že byl nájem sjednán na dobu neurčitou. Žalovaná Byt po skončení nájmu neodevzdala žalobkyni, čímž porušila povinnost stanovenou § 2225 o. z. a je proto nadále povinna Byt odevzdat žalobkyni jako pronajímateli. Žalované aktuálně nesvědčí žádný právní důvod k užívání Bytu žalobkyně, proto soud rozhodl tak, že žalované uložil povinnost Byt vyklidit. Lhůtu k vyklizení soud stanovil plně v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř. na 15 dnů, když k jinému postupu neshledal podmínky.13. Jestliže nájem skončil ke dni , datum, , bylo povinností žalované do té doby platit nájemné v ujednané výši v souladu s § 2246 o. z., jakož i zálohy na služby, které byly dle § 2247 o. z. ujednány fixní částkou v nájemní smlouvě, což neučinila, když nadále dluží nájemné splatné v červenci , rok, a listopadu , rok, v plné výši. Protože se žalovaná dostala s těmito platbami do prodlení, vznikl žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. nárok požadovat úrok z prodlení z uvedených částek. Protože výše úroku z prodlení byla mezi stranami ujednána v nájemní smlouvě, soud uložil žalované, aby tento smluvní úrok uhradila. K tomu soud dodává, že úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně neopažoval za nikterak nepřiměřený (ročně by se jednalo o úrok cca 18,25 %, přitom v roce , rok, činila zákonná výše úroku z prodlení z prodlení 15 %), který by zakládal jeho rozpor s dobrými mravy. Zároveň se nejedná o povinnost zjevně nepřiměřenou.14. Pokud se jedná o úhrady „nájemného“ ve výši 8 000 Kč za dobu od , datum, , tj. za období, kdy Byt žalovaná užívala bez právního důvodu, je nárok žalobkyně odůvodněn ustanovením § 2991 o. z. ve spojení s § 2999 o. z., když náhrada za bezdůvodné obohacení žalované, která užívala Byt bez právního důvodu, žalobkyni náleží ve výši obvyklé, tj. ve výši náhrady představující nájemné za tento Byt, přičemž soud vycházel z částky, jak bylo nájemné předtím mezi stranami ujednáno, když soud tuto výši nájemného nepovažuje za nepřiměřenou, která by přesahovala nájemné, za které bývají obdobné byty pronajímány.15. Pokud se jedná o nárok na zaplacení částky 20 098 Kč zde soud na věc aplikoval § 2252 o. z. Žalovaná prokazatelně v roce , rok, a v roce , rok, užívala služby spojené s užíváním Bytu. Žalobkyně po skončení zúčtovacího období provedla vyúčtování služeb (§ 7 zákona č. 67/2013 Sb.) jehož výsledkem