9 C 69/2025-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 53 775,99 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě smlouvy, kterou se žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně. Společnost , právnická osoba, . s žalovanou dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byl také předpis splátek, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s částkou 1 522 Kč, představující úrok a částkou 14 700 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a částkou 4 154 Kč za administrativní činnost a částkou 5 400 Kč za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště, a to vše v měsíčních splátkách po 3 984 Kč, čemuž žalovaná nedostála a poslední splátku zaplatila , datum, . Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno písemně. Po postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedla údaje o své osobě, přičemž tyto byla povinna uvést pravdivě a správně, což stvrdila svým podpisem. Tyto údaje byly ověřeny doklady uvedenými v části nazvané doložení příjmu žadatele, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami. Předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná nemá vyživovací povinnost, bydlí u své babičky a má měsíční příjem 16 929 Kč a výdaje 5 250 Kč. Výdaje si předchůdkyně žalobkyně ověřila z výpisů z běžného účtu. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny 21 711,40 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 804,02 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 450 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 953,43 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 857,14 Kč, smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč, úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši 1 578,07 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši 3 081,61 Kč, úroků z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 21 711,40 Kč od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 515,42 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto však žalovaná dlužnou částku nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se nedostavila žalobkyně ani žalovaná. Přítomný zástupce žalobkyně souhlasil, aby jednání proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaná svoji účast u soudu nijak neomluvila. Vzhledem k uvedenému soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.4. Při jednání soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, jejichž pravost a správnost nebyla namítána, a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Písemnou dohodou označenou jako smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, poskytla společnost , právnická osoba, . žalované v hotovosti při podpisu dohody částku 30 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala jmenované společnosti vrátit částku celkem 14 868 Kč. Uvedenou částku se žalovaná zavázala zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Před uzavřením dohody předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet na základě žalovanou vyplněné žádosti, ve které uvedla, že je svobodná, nemá vyživovací povinnost, bydlí u babičky, má základní vzdělání, je zaměstnaná s příjmem celkem 16 929 Kč a za bydlení a energie hradí 1 000 Kč a za dopravu, jídlo a osobní náklady dává částku 4 250 Kč. Za účelem ověření příjmů a výdajů měla předchůdkyně žalobkyně k dispozici 2 výplatní pásky a pracovní smlouvu. Z doložených dokladů vyplývá, že žalovaná byla zaměstnaná v pracovním poměru, v měsíci říjnu , rok, dosáhla příjmu 18 994 Kč a v měsíci listopadu , rok, byl její příjem 14 091 Kč. Žalovaná neplnila své závazky řádně a uhradila pouze 17 000 Kč. Společnost , právnická osoba, . následně dne , datum, prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalované dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z uvedené dohody, a to dopisem, který podle připojeného poštovního podacího archu dala do přepravy dne , datum, .5. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na základě které byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Jelikož předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalované při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).10. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit