20 C 166/2025-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne , datum, , domáhala stanovení povinnosti žalované 1) a žalovaného 2) zaplatit na výživu zletilé dcery , jméno FO, , narozené , datum, částku ve výši celkem 8 375 Kč vůči žalované 1) a částku ve výši celkem 16 749 Kč vůči žalovanému 2). Žalobu odůvodnila tím, že žalovaní jsou rodiči zletilé , jméno FO, . Zletilá , jméno FO, byla v období 10/2024 až 4/2025 nezaopatřená, soustavně se připravovala na budoucí povolání, nebyla schopna se sama živit. Žalobkyně vyplácela ode dne , datum, do , datum, zletilé , jméno FO, dávku zaopatřovací příspěvek opakující se podle ustanovení § 50b, § 50e, § 50g zákona č. 359/1999 Sb., ve výši 17 250 Kč měsíčně. Celkově byla vyplacena částka ve výši 120 750 Kč (7x 17 250 Kč). Podle ust. § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. přešlo právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Vzhledem k tomu, že žalovaným nebylo vykonatelně stanoveno výživné na dnes již zletilou , jméno FO, k rukám žalobkyně dříve, je žalobkyně, která poskytovala zletilé , jméno FO, zaopatřovací příspěvek, aktivně legitimována k podání žaloby na stanovení výživného. Žalovaná 1) má ještě další vyživovací povinnost k nezletilému , jméno FO, , ročník , rok, , který byl svěřen do společné pěstounské péče. Žalované 1) bylo stanoveno výživné na nezletilého , jméno FO, ve výši 300 Kč. Žalovaná 1) má dále vyživovací povinnost k nezletilé , jméno FO, , ročník , rok, , které byla nařízena ústavní výchova. Žalované 1) se vyživovací povinnost pro , jméno FO, nestanovila. U OSSZ ve , adresa, bylo zjištěno sdělením ze dne , datum, , že žalovaná 1) není v evidenci vedena jako zaměstnanec ani jako osoba samostatně výdělečně činná. Dle registru ČSSZ , adresa, pobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně v celkové výši 16 680 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaná 1) nepobírala žádnou ze sociálních dávek, kterou žalobkyně vyplácí. Vzhledem k věku vyživované osoby se doporučené výživné pohybuje ve výši 16 až 18 % čistého příjmu. S ohledem na další vyživovací povinnost matky a omezenou schopnost přivýdělku s ohledem na invaliditu matky, žalobkyně navrhuje, aby žalované 1) bylo stanoveno výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně, když tato výše je pod spodní hranicí dolního rozmezí výpočtu výživného dle aktuálního doporučení ministerstva spravedlnosti. Žalovaný 2) má další vyživovací povinnost k nezletilé , jméno FO, , které byla nařízena ústavní výchova. Žalovanému 2) nebylo výživné pro nezletilou , jméno FO, stanoveno. Žalovaný 2) je veden jako zaměstnanec zaměstnavatele , jméno FO, od , datum, dosud. Ze mzdového listu za rok , rok, vyplývá, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 2) je 18 395 Kč. Žalovaný 2) nepobírá žádnou dávku důchodového pojištění, rovněž nepobírá žádnou ze sociálních dávek, které vyplácí žalobkyně. Žalovaní žijí ve společné domácnosti, přičemž se dělí o náklady na bydlení, tyto skutečnosti tvrdily také v poslední žádosti o příspěvek na bydlení ze dne , datum, , přičemž dávka jim nebyla s ohledem na výši společných příjmů přiznána. Dle žalobkyně by žalovanému 2) mělo být stanoveno výživné ve výši 16 až 18 % čistého příjmu. Žalobkyně tak navrhuje s ohledem na další vyživovací povinnost žalovaného 2) stanovit výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Tato výše je v souladu s výpočtem výživného dle aktuálního doporučení ministerstva spravedlnosti.2. V podání ze dne , datum, žalobkyně doplnila, že neuplatňuje náklady řízení.3. Žalovaní se k předmětné žalobě nijak nevyjádřili a do spisu nedoložili žádné důkazy stavící na svou obranu. Za situace, kdy jak žalobkyně, tak žalovaní v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.4. Soud provedl dokazovaní následujícími listinami:Z rozhodnutí žalobkyně ze dne , datum, zjistil soud, že , jméno FO, byla přiznána dávka opakujícího se zaopatřovacího příspěvku ve výši 17 250 Kč měsíčně, počínaje dnem , datum, .Z potvrzení Odborného učiliště a Praktické školy , adresa, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, je žákyní plnící si povinnou školní docházku od , datum, .Z rozhodnutí žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, byla dávka zaopatřovací příspěvek opakující se odejmuta, protože nárok na dávku zanikl ke dni , datum, . V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že se , jméno FO, nepřipravuje na budoucí povolání – studium na střední škole bylo ukončeno dne , datum, .Ze sdělení ÚSSZ ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná 1) není vedena jako zaměstnanec ani osoba samostatně výdělečně činná. Je poživatelkou invalidního důchodu ve výši 16 680 Kč. Žalovaný 2) je veden od , datum, dosud jako zaměstnanec. Žalovaný 2) nepobírá žádné dávky státní sociální podpory.Dle mzdového listu za rok , rok, činil průměrný měsíční příjem žalovaného 2) 18 395 Kč čistého.Z rozhodnutí žalobkyně o nepřiznání příspěvku na bydlení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaní žijí ve společné domácnosti.Z obsahu spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. , spisová značka, , zejména rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že prvním rozsudkem byla nařízena ústavní výchova nezletilé , jméno FO, , dcery žalovaných, a druhým rozsudkem byla ústavní výchova prodloužena až do zletilosti nezl. , jméno FO, . Výživné pro nezletilou , jméno FO, nebylo stanoveno.Z obsahu spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, , zejména rozsudku Okresního soudu Frýdku-Místku ze dne , datum, č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalované 1) bylo stanoveno výživné pro nezl. , jméno FO, ve výši 300 Kč měsíčně k rukám úřadu práce. Z rozsudku Okresního soudu Frýdku-Místku ze dne , datum, č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že nezletilý , jméno FO, byl svěřen do společné pěstounské péče.5. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, že žalovaní jsou rodiči zletilé , jméno FO, , narozené dne , datum, . Zletilá , jméno FO, byla od , datum, do , datum, žákyní Odborného učiliště a Praktické školy , adresa, , plnící si povinnou školní docházku. Žalovaní žijí ve společné domácnosti, mají další vyživovací povinnost k nezletilé , jméno FO, , které byla nařízena ústavní výchova. Výživné na nezletilou , jméno FO, nebylo stanoveno. Žalovaná 1) má dále vyživovací povinnost vůči nezl. , jméno FO, ve výši 300 Kč měsíčně. Žalovaná 1) je poživatelkou invalidního důchodu ve výši 16 680 Kč. Jiný příjem nemá. Žalovaný 2) nemá další vyživovací povinnost, je zaměstnán s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 18 395 Kč. Jiný příjem nemá. Žalobkyně vyplatila zletilé , jméno FO, dávku – zaopatřovací příspěvek v období od , datum, do , datum, ve výši 17 250 kč měsíčně, tj. celkem 120 750 Kč. Žalovaným nebylo doposud výživné pro zletilou , jméno FO, stanoveno.6. Podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá Krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve, anebo neexistuje-li soudem schválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá Krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.8. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.9. Dle výše uvedeného skutkového stavu zletilé dceři žalovaných , jméno FO, , narozené , datum, , byla žalobkyní přiznána dávka zaopatřovacího příspěvku dle § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., a proto dle § 50u odst. 1 téhož zákona přechází právo tohoto mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Protože o výživném pro zletilou dceru žalovaných nebylo dříve rozhodnuto a výživné nebylo ani ujednáno, podala žalobkyně ve smyslu ustanovení § 50u odst. 2 žalobu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého.10. V řízení bylo prokázáno, že v období od , datum, do , datum, nebyla dcera účastníků schopna se sama živit z důvodu přípravy na budoucí povolání a v témže období jí byl žalobkyní vyplacen příspěvek ve výši celkem 120 750 Kč. Při určení výše výživného pak soud přihlížel k možnostem a schopnostem žalovaných a jejich majetkovým poměrům. Vzhledem k pasivitě žalovaných v tomto řízení však mohl soud vycházet jen ze zjištěných příjmů žalovaných. Žalovaná 1) dosahuje průměrného příjmu 16 680 Kč měsíčně. Vedle zletilé , jméno FO, má ale další vyživovací povinnosti k ne