114 C 8/2024-30 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 68.000 Kč. Žalobu odůvodnila žalobkyně tak, že žalobkyně je na základě nabývacích titulů uvedených na příslušném listu vlastnictví výlučným vlastníkem těchto nemovitostí: pozemek , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, zahrada, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , adresa, . Žalobkyně jakožto pronajímatel uzavřela se žalovanou dne 23.5.2023 nájemní smlouvu na dobu určitou, a to na dobu jednoho roku ode dne 1.6.2023, kdy na základě této smlouvy žalobkyně přenechala žalované k užívání nemovitosti uvedené shora. Jako protihodnotu za nájem nemovitosti se žalovaná zavázala hradit měsíční nájemné ve výši 8.500 Kč splatné vždy nejpozději do konce kalendářního měsíce. Žalovaná jakožto nájemce neuhradila žalobkyni sjednané nájemné, splatné dne 31.7.2023, 31.8.2023, 30.9.2023 tak žalobkyně výzvou ze dne 6.10.2023 písemně upozornila žalovanou na porušení povinností nájemce spočívající v dlouhodobém neplacení nájemného za dobu delší než 3 měsíce a vyzvala ji k uhrazení dlužného nájemného. Žalovaná ovšem i přes písemné výzvy žalobkyni do dnešního dne ničeho neuhradila. Z důvodu dlouhodobého neplacení nájemného tak žalovaná zvlášť závažným způsobem porušila své povinnosti vyplývající z nájmu nemovitosti. V souladu s ustanovením § 2291 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, v platném znění, žalobkyně jako pronajímatel zaslala žalované písemnou výpověď z nájmu ze dne 23.10.2023. Žalovaná však nejenže neuhradila dlužné nájemné, nýbrž současně nevyklidila předmět nájmu bez zbytečného odkladu, k čemuž byla v rámci písemné výpovědi ze dne 23.10.2023 žalobkyní vyzvána. Žalovaná tak předmět nájmu i po skončení nájmu nadále protiprávně užívala. Vedle dlužného nájemného je tak žalobkyně v souladu s ustanovením 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, oprávněna požadovat i náhradu ve výši ujednaného nájemného, a to za měsíce říjen 2023, listopad 2023, prosinec 2023, leden 2024, únor 2024, když tato výše odpovídá sjednanému nájemnému.Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalovaná si dluhu není vědoma, jelikož se v bytě nezdržuje od července 2023. Žalovaná je majitelkou předmětné nemovitosti, nemovitost neprodala. Veškeré záležitosti ohledně pronájmu a prodeje nemovitosti zařizoval přítel žalované, který se v nemovitosti zdržoval i po výpovědní době nájemní smlouvy a musel tak zfalšovat veškeré nezbytné podpisy pro prodej domu.Z provedených důkazů soud zjistil:- z výpisu z katastru nemovitostí, že vlastníkem předmětné nemovitosti uvedené shora je žalobkyně- z nájemní smlouvy ze dne 23.5.2023, že od 1.6.2023, kdy na základě této smlouvy žalobkyně přenechala žalované k užívání nemovitosti uvedené shora. Jako protihodnotu za nájem nemovitosti se žalovaná zavázala hradit měsíční nájemné ve výši 8.500 Kč splatné vždy nejpozději do konce kalendářního měsíce.- z výzvy k nápravě ze dne 6.10.2023, že žalovaná byla upozorněna, že porušuje své povinnosti nájemce, nehradí nájemné za dobu 3 měsíce a byla upozorněna, že pokud dlužné nájemné neuhradí ve lhůtě do 20.10.2023, bude nájemní smlouva vypovězena bez výpovědní doby a bude mít povinnost byt vyklidit.- z výpovědi z nájmu ze dne 23.10.2023, že , žalobkyně jako pronajímatel zaslala žalované písemnou výpověď z nájmu ze dne 23.10.2023 z důvodu dlouhodobého neplacení nájemného, čímž žalovaná zvlášť závažným způsobem porušila své povinnosti vyplývající z nájmu nemovitosti. Současně byla žalovaná upozorněna, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.Podle § 2291 odst. 1 o.z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.Podle § 2291 odst. 2 o.z. nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě byla žalovaná užívat nemovitost uvedenou shora. Žalovaná však nesplnila to, k čemu se smluvně zavázala, když neplatila smluvené nájemné řádně a včas. S ohledem na tyto skutečnosti žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu pro porušení povinnosti žalované zvlášť závažným způsobem a vyzvala žalovanou k odevzdání předmětu nájmu, což žalovaná neučinila a je tak povinna platit žalobkyni náhradu ve výši ujednaného nájemného až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Pokud jde o námitky žalované je třeba uvést, že pokud žalovaná tvrdí, že se nemovitost neužívala, bydlela od července jinde, tak tato skutečnost nemá vliv na povinnost žalované platit nájemné. To, že nemovitost žalovaná neužívala, je její rozhodnutí a nemůže jít k tíži pronajímatele. Žalovaná mohla případně nájemní smlouvu sama vypovědět či jinak ukončit. K námitce žalované, že žalovaná je jistě vlastníkem předmětné nemovitosti soud uvádí, že tato je zcela lichá a vyvrácena zápisem ve veřejné evidenci katastru nemovitostí, když vlastnické právo dle tohoto zápisu svědčí žalobkyni. Pokud jde o námitku žalované, že podpis na smlouvě o převodu nemovitosti musel být zfalšován, tak k tomuto soud uvádí, že jde tzv. námitku „tonoucí se stébla chytá“, tato námitka je pouhou spekulací a není ničím podložená, když soud připomíná, že český právní řád pro převod vlastnického práva k nemovitosti vyžaduje tzv. úředně ověřený podpis, tj. takový podpis, jehož pravost na listině je ověřena (neboli legalizována), tj., že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní. S ohledem na zjištěné skutečnosti a podle citovaných ustanovení o. z., proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“) a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 3400 Kč a náklady nezastoupeného účastníka ve výši 2x300 Kč (§ 1, 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb, ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř.)Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 15 dnů.Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).