CS · EN DE FR brzy

10 C 96/2024-137 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

ECLI: ECLI:CZ:OSHB:2025:10.C.96.2024.1
Datum: 2025-06-18
Předmět: zaplacení 60 565,29 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963
["bezdůvodné obohacení""rodičovská dovolená""jízdné""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 60 565,29 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 137 z)
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 60 565,29 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 31. 3. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout neúčelový úvěr a závazek žalované splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek, dopustila se tak porušení smlouvy. Žalobkyně zesplatnila celou úvěrovou pohledávku. Požadovala zaplacení dlužné jistiny, úroků a poplatků. V průběhu řízení žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 60 000 Kč, celkem uhradila 5 709,33 Kč.2. Žalovaná uvedla, že se rozhodla vědomě neplatit, zaujala postoj občana v protestu, tedy se rozhodla záměrně a účelně neplnit povinnosti občana. Má za to, že dluhy se mají plnit, pokud jsou pro to podmínky. V době, kdy byl sjednáván úvěr, byla ve stejné situaci jako nyní, tedy bez majetku a bez příjmu. Její úmysl nebyl nesplácet, ale vzepřela se opatřením v covidové době, byla propuštěna ze zaměstnání a byl jí znemožněn nástup do zaměstnání, proto se rozhodla protestně neplnit povinnosti. Nesporovala uzavření smlouvy, ale uvedla, že smlouvu, kterou předložila žalobkyně, takto neuzavírala. Ve smlouvě byla dle žalované uvedena výše úvěru 61 200 Kč, byl v ní uveden účel úvěru.3. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , standardních informací o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek a úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 31. 3. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 60 000 Kč, lhůta pro čerpání úvěru byla sjednána do 8. 4. 2022, zápůjční úroková sazba ve výši 11,50 % p. a., RPSN ve výši 12,39 %.5. Z údajů z registru soud zjistil, že žalobkyně ke dni 31. 3. 2022 zjišťovala o žalované údaje z externích registrů.6. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení soud zjistil, že žalobkyně evidovala u žalované osobní údaje, příjem ve výši 27 000 Kč měsíčně ze závislé činnosti doložený čestným prohlášením, náklady spojené s bydlením ve výši 3 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti ve výši 4 000 Kč, ostatní výdaje ve výši 1 000 Kč.7. Z prohlášení o zdravotním stavu ze dne 31. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaná při uzavírání smlouvy o úvěru učinila prohlášení o svém zdravotním stavu a o tom, že se seznámila s obsahem pojistných podmínek pro volitelné kolektivní pojištění ke spotřebitelským úvěrům.8. Z výpisů z účtu žalované za období od 22. 11. 2021 do 22. 3. 2022 soud zjistil, že na účet žalované byla dne 5. 11. 2021 připsána částka 20 000 Kč, dne 10. 1. 2022 částka 10 000 Kč, dne 11. 2. 2022 částka 5 000 Kč, dne 3. 3. 2022 částka 5 000 Kč. Jednalo se vždy o vklad přes bankomat. Jiné příjmy za uvedené období nebyly na účet žalované připsány.9. Z výpisu z účtu žalované za období od 22. 3. 2022 do 22. 4. 2022 soud zjistil, že na účet žalované byla dne 31. 3. 2022 připsána částka 60 000 Kč, čerpání úvěru.10. Z výpisu k úvěru soud zjistil, že ke dni 15. 6. 2023 činil zůstatek úvěru 58 015 Kč.11. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 24. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužné částky.12. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k dobrovolnému zaplacení dlužné částky a upozornila ji na možnost soudního sporu.13. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnancem žalobkyně, v současné době na rodičovské dovolené, zároveň pracuje pro , právnická osoba, jako OSVČ – vázaný zástupce. Se žalovanou jednala, ale neví, co konkrétně se řešilo. Po nahlédnutí do smlouvy o úvěru č. , hodnota, svědkyně uvedla, že na smlouvě je její podpis, smlouva byla uzavírána v podobě, v jaké jí byla předložena. Obecně k procesu uzavírání smlouvy svědkyně uvedla, že klient přijde osobně na pobočku, dojde k ověření jeho totožnosti a dále na základě požadavku klienta nebo výsledku rozhovoru dochází k modelaci úvěru. Klient dále prokazuje příjmy, a to buď tak, že je čestně prohlašuje nebo předkládá doklady. Poté probíhá skóring a pak dojde ke schválení úvěru. Úvěr schvalovala svědkyně nebo ředitel pobočky, pokud se jednalo o zvláštní sazbu. Žalovaná se na pobočku dostavila, jinak by úvěr nebyl uzavřen. Klient může mít předgenerované limity, konkrétní výše úvěru vždy vychází z požadavku klienta. K vyplacení částky může dojít okamžitě.14. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, a to v tom znění, jak ji žalobkyně předložila. Žalovaná nesporovala samotné uzavření smlouvy, ale její obsah. Soud dospěl k závěru, že z provedených důkazů (originál smlouvy, výpis z účtu žalované, výpověď svědkyně) plyne, že smlouva byla uzavřena tak, jak žalobkyně tvrdila. Žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele, proto soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru a dále se zabýval tím, zda byla smlouva o úvěru uzavřena platně.18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně neposuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr řádně. Žalobkyně tvrdila, že vycházela z čestného prohlášení žalované o jejích příjmech a z výpisů z účtu, ze kterých příjem žalované vyplýval. K tomu předložila výpisy z účtu, ze kterých plyne, že žalobkyni před uzavřením smlouvy o úvěru nebyl na účet připisován žádný pravidelný příjem. Pouze zhruba jednou měsíčně byla na účet připsána částka ve výši 5 000 – 20 000 Kč, a to jako vklad v bankomatu. Žalobkyně nijak neověřovala ani výdajovou stránku žalované. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatná a nárok žalobkyně posoudil z titulu bezdůvodného obohacení.21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.22. Soud tak na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, proto jí částečně vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku, která jí byla skutečně ze strany žalované poskytnuta, po odečtení částky, kterou žalovaná uhradila. Dále žalované uložil povinnost zaplatit zákonné úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.23. Ve zbývající části soud žalobu ze shora uvedených zamítl.24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. dle úspěchu ve věci. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 84 %, neúspěšná v rozsahu 16 %, čistý úspěch žalobkyně činí 68 %. Náklady řízení představovaly:- náklady na úhradu soudního poplatku ve výši 2 423 Kč,- náklady právního zastoupení žalobkyně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), tj. odměna za tři úkony právní služby po 3 540 Kč podle § 7, § 11 odst. 1 advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024 (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – předžalobní výzva k plnění a žaloba), 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024, odměna za tři úkony právní služby po 3 540 Kč podle § 7, § 11 odst. 1 advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 (účast u soudního jednání dne 17. 3. 202
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.