118 C 9/2024-107 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu, doručeným soudu dne 28. 6. 2024, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 6 544 711,91 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil především tím, že žalobce coby insolvenční správce společnosti , právnická osoba, (dále jen „společnost“) spravuje její majetkovou podstatu, a to na základě usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 11. 1. 2021, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -, právnická osoba, , kterým byl zjištěn její úpadek a na majetek společnosti byl prohlášen konkurz. Žalovaná pohledávka byla žalobcem sepsána pod položkou č. , hodnota, v soupisu majetkové podstaty společnosti. Žalobce vyzval společnost k předložení aktuálních seznamů majetku, závazků a osobní schůzce, za společnost jednal žalovaný. Z účetnictví společnosti vyplývala pohledávka za žalovaným. Právním důvodem vzniku pohledávky byla rámcová smlouva o zápůjčce ze dne 1. 1. 2015, ve které se společnost zavázala žalovanému poskytnout peněžité zápůjčky, a to i opakovaně, do maximální výše 10 000 000 Kč. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, bezúročně, splatnost byla stanovena na výzvu. Žalovaný jako jediný jednatel a společník tuto smlouvu de facto uzavřel sám se sebou jako fyzickou osobou. K úhradě poskytnutého plnění se žalovaný nikdy nevyzval. Tímto způsobem si žalovaný opakovaně, bezúročně půjčoval, peníze pouze namátkově vracel. Nesplacená zápůjčka žalovaného tak činí 6 544 711,91 Kč. S odkazem na § 250 insolvenčního zákona považuje žalobce ke dni 11. 1. 2021, tj. den prohlášení konkurzu společnosti, pohledávku za splatnou. Žalobce dále poukázal na to, že žalovaný svůj dluh uznal, když jako jednatel společnosti v jejím insolvenčním návrhu uvedl pohledávku v seznamu majetku, a ten prohlásil za úplný a správný. V této souvislosti byl žalovaný pro své jednání pravomocně odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v , adresa, , č. j. , Anonymizováno, T , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2022-282 pro přečin poškození věřitele. Žalobce dále upozornil, že žalovaný dne 21. 9. 2021 podal na svou osobu insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení. Věc byla vedena u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, . Téhož dne došlo ke zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení, tedy nastaly okamžiky spojené z jeho zahájením. Dne 4. 10. 2021 vydal insolvenční soud usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení, ve kterém zjistil úpadek žalovaného a vyzval věřitele, kteří chtějí uplatnit své pohledávky v insolvenčním řízení, nechť tak učiní nejpozději do 6. 12. 2021. Žalobce tak řádně a včas přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení žalovaného. Usnesením ze dne 7. 2. 2022 nebylo oddlužení žalovaného schváleno z důvodu jeho nepoctivého záměru a insolvenční řízení bylo zastaveno. K odvolání žalovaného bylo rozhodnutí prvoinstančního soudu potvrzeno, a tak dne 20. 4. 2022 nabylo právní moci. Podle žalobce s odkazem na § 109 odst. 3 insolvenčního zákona, se promlčecí doba prodloužila o dobu trvání insolvenčního řízení žalovaného, v tomto případě o 211 dní a žaloba o zaplacení částky 6 544 711,91 Kč s příslušenstvím tak byla podána včas, předmětná pohledávka tak není promlčena. Pro případ, že by bylo prokázáno, že část pohledávek je nyní již promlčená, vznáší žalobce námitku rozporu promlčení s dobrými mravy. V neposlední řadě žalobce poukázal na to, že rámcová smlouva uzavřená mezi společností a žalovaným je absolutně neplatná z důvodu absence úředně ověřeného podpisu. S přihlédnutím k obsahu smlouvy a skutkovým okolnostem jejího uzavření má žalobce za to, že toto právní jednání narušuje veřejný pořádek a je tak třeba na něj nahlížet jako na absolutně neplatné. Za tohoto stavu tak došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, kdy mu byly poskytnuty finanční prostředky bez právního důvodu. Žalobce byl sice insolvenčním správcem společnosti ustanoven již dne 11. 1. 2021, avšak účetnictví společnosti mu bylo předáno až o měsíc později. To, že má společnost pohledávku za žalovaným, bylo insolvenčním správcem zjištěno až v průběhu měsíce srpna 2021.2. Ve věci byl dne 4. 7. 2024 platební rozkaz č. j. 118 C 9/2024-31, proti kterému žalovaný podal v zákonné lhůtě odpor.3. Žalovaný s návrhem žalobce nesouhlasil. Nerozporoval, že je jediným jednatelem a společníkem společnosti, že na majetek společnosti byl dne 11. 1. 2021 prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Poukázal však na to, že dne 20. 11. 2020 podala společnost prostřednictvím žalovaného jako jednatele insolvenční návrh, v jehož příloze-seznam majetku uvedla i pohledávku za žalovaným ve výši 6 544 711,91 Kč z titulu zápůjček. Již v tomto návrhu společnost upozorňovala na možné promlčení části zápůjček. I v tomto řízení vznesl žalovaný námitku promlčení. Obecně k této námitce uvedl, že žalobce určuje splatnost nárokům ode dne 11. 1. 2021, tj. od data prohlášení konkurzu, část nároku však byla splatná nepochybně dříve. Podle mínění žalovaného, pokud měly být zápůjčky poskytovány již od roku 2015 a žalovaný nebyl vyzván k jejich vrácení v obecné promlčecí době, nárok na vrácení zápůjčky se promlčel tři roky od poskytnutí dané jednotlivé zápůjčky. Podrobněji pak žalovaný argumentoval tím, že žalovaná částka byla průběžně čerpána v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2020. Žalovaný vycházeje z dat uskutečnění jednotlivých zápůjček, tak jak vyplývají z výpisu účtu společnosti za dané období, má za to, že jednotlivé zápůjčky byly promlčeny v období od 19. 2. 2018 do 10. 6. 2024, a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. 33 Cdo 3037/2019, podle něhož se datum počátku běhu promlčecí doby počítá jako datum poskytnutí zápůjčky +1 den +42 dní (tj. 6 týdnů) +1 den (tj. den následující po uplynutí výpovědní doby). Popřípadě má žalovaný za to, že první den promlčecí doby jednotlivých zápůjček nastal v období od 6. 1. 2015 do 29. 9. 2020 (datum počátku běhu promlčecí doby se počítá jako datum poskytnutí zápůjčky +1 den) s tím, že jednotlivé zápůjčky byly promlčeny v období od 7. 1. 2018 do 28. 4. 2024. Žalobní nárok však byl uplatněn u soudu až dne 28. 6. 2024. Dle žalovaného v případě uplatnění rámcové smlouvy by vrácení zápůjčky bylo vázané na výzvu věřitele, neuplatnila by se tak šestitýdenní výpovědní doba. Podle žalovaného se však zápůjčky rámcovou smlouvou neřídily, což ostatně bylo stanovisko žalovaného i v insolvenčním řízení. Žalovaný dále připomněl, že si v období od 5. 1. 2015 do 28. 9. 2020 zapůjčil celkem 9 052 677,69 Kč, oproti tomu však částku 2 507 965,78 Kč vrátil. Vrácené prostředky pak byly započteny na nejdříve splatný dílčí závazek. Fakticky se tedy řízení týká zápůjček čerpaných v období od 10. 1. 2018 do 28. 9. 2020. Žalovaný dále popřel, že by v příloze insolvenčního návrhu společnosti uznal žalobní nárok. Argumentoval tím, že seznam majetku společnosti podepisoval jako její statutární zástupce, a proto nelze takovémuto jednání přičítat význam uznání dluhu a účinky pro žalovaného jako fyzickou osobu. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že pokud by mu byla uložena povinnost zaplatit žalovanou částku, z větší poloviny by prakticky finanční prostředky byly vyplaceny žalovanému jako jedinému společníkovi, když aktuální dluh společnosti vůči všem věřitelům nedosahuje ani částky 3 000 000 Kč. Ohledně absence úředně ověřených podpisů smluvních stran na rámcové smlouvě odkázal žalovaný na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu ČR, podle které, pokud tu jsou skutečnosti, které právní jednání časově určují, nejedná se o absolutní neplatnost ale o neplatnost relativní. Z účetních dokumentů společnosti je přitom zcela zřejmá časová identifikace jednotlivých plateb. Žalobce tak podle žalovaného měl namítat relativní neplatnost, a to ode dne 11. 2. 2021, kdy převzal účetnictví společnosti a mohl se tak o žalobním nároku dozvědět.4. Ve věci bylo nařízeno jednání. Procesní strany označily za nesporné, že na majetek společnosti byl dne 11. 1. 2021 prohlášen konkurz, usnesením ze dne 11. 1. 2021, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -, právnická osoba, byl insolvenčním správcem společnosti ustanoven žalobce. Žalovaný byl jediným jednatelem společnosti, dne 20. 11. 2020 jako jednatel společnosti podal insolvenční návrh a v seznamu majetku společnosti uvedl pohledávku za svou osobou ve výši žalované částky.5. Následně bylo vedeno dokazování, když na základě listinných důkazů soud zjistil, že:- z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti, že společnost vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 30. 5. 2006, má jednoho člena a od 10. 2. 2009 je jejím jediným jednatelem žalovaný,- ze soupisu majetkové podstaty společnosti ze dne 6. 12. 2021, že jako položka 30 je sepsána pohledávka za žalovaným v celkové výši 6 544 711,91 Kč,- z rámcové smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 1. 2015, že společnost se jako zapůjčitel zavázala žalovanému jako vydlužiteli poskytnout