3 C 34/2025-21 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 11 826,25 Kč s příslušenstvím, která se skládá z jistiny 4 999,97 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 99,50 Kč, smluvního úroku 6 374,44 Kč, tj. ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 91,50 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši 24 Kč a smluvní pokuty 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru od 4. 5. 2024 do 2. 8. 2024 ve výši 71,84 Kč, to vše z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25011352 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému dne 3. 4. 2024 na jeho bankovní účet č. , č. účtu, bezhotovostním převodem částku 5 000 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně smlouvu dne 2. 8. 2024 vypověděla a od tohoto dne se žalovaný dostal do prodlení s úhradou celého úvěru, který dosud nevrátil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jelikož se k jednání soudu, které se ve věci konalo dne 28. 5. 2025 účastníci nedostavili, ačkoli byli o termínu jednání řádně vyrozuměni, když zástupce žalobkyně se omluvil a žalovaný se neomluvil a žádný z nich nepožádal o odročení jednání, soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu.4. Na základě provedených důkazů soud zjistil:- z listiny identifikované příjmy, že příjem žalovaného byl doložen bankovním výpisem, který obsahoval příjmové transakce, a že výše čistého měsíčního příjmu činila 31 416 Kč,- z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, že počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem je 1, že výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky je 10 000 Kč, že výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení je 10 000 Kč, že další výdaje činí 700 Kč, že disponibilní příjem činí 10 700 Kč a že posouzení úvěruschopnosti bylo úspěšné,- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, že dne 3. 4. 2024 měla být mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. 25011352, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch prostřednictvím bankovního převodu částku až do výše 33 100 Kč s dohodnutou úrokovou sazbou 1,066 % denně, RPSN 2 562,54 %, přičemž si smluvní strany dále dohodly poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a v rámci volitelných služeb zpoplatněné služby „Klidné spaní“, „Presto“ a „Informační SMS servis“. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit cenu za jím zvolené volitelné služby. Pro případ prodlení byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Na konci smlouvy je uvedeno datum uzavření smlouvy 3. 4. 2024, za žalobkyni podepsáno elektronicky (podpis nečitelný) a pokud se týká žalovaného je uvedeno: „Tímto podepisuji dne 2024-04-03 Klient“,- z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že dne 3. 4. 2024 byla na protiúčet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, poukázána částka 5 000 Kč,- z autorizace ověření totožnosti, že prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, ., byla ověřena a autorizována totožnost žalovaného a protiúčet: , Jméno žalovaného, , č. účtu, ,- z předžalobní výzvy a podacího lístku, že žalovanému byla dne 27. 11. 2024, tj. ještě před podáním žaloby, odeslána výzva k zaplacení dlužné částky.5. Na základě takto provedených důkazů soud zjistil, že dne 3. 4. 2024 měla být mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru, a že téhož dne žalobkyně bezhotovostním bankovním převodem převedla na účet žalovaného částku 5 000 Kč.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 104 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu.8. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnosti elektronicky podepsat.9. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.10. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.11. Podle § 1798 odst. 1 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Podle odst. 2 tohoto ustanovení použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.12. Podle § 582 odst. 1 věta první o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.13. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Na základě výše zjištěného skutkového stavu věci a citovaných ustanovení právních předpisů dospěl soud k závěru, že v daném případě nebyl splněna zákonem předepsaná písemná forma úvěrové smlouvy, která vyžaduje nejen zachycení obsahu jednání, ale také označení jednající osoby, v tomto případě žalovaného, a podpis jednající osoby, kterým potvrdí své jednání tvořící obsah smlouvy. Písemný projev je platný až od podpisu jednající osoby a je lhostejné, zda šlo o písemný projev v listinné či elektronické podobě. Za podpis pak lze považovat jak vlastnoruční podpis jednající osoby, tak jeho náhradu mechanickými prostředky, a v případě právních jednání učiněných elektronickými nebo jinými technickými prostředky zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Na smlouvě však chybí jakýkoliv podpis žalovaného, pouze je uvedeno „Tímto podepisuji dne 2024-04-03 Klient“, což soud nepovažuje ani za podpis, ani za ověření, že jde opravdu o osobu žalovaného, která potvrzuje jednání tvořící obsah smlouvy. Smlouva o úvěru je tak neplatná a soud k její neplatnosti přihlédl i bez návrhu.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni částku 5 000 Kč, kterou od žalobkyně obdržel. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud přiznal žalobkyni též nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Podle podacího lístku byla žalovanému odeslána předžalobní výzva dne 27. 11. 2024. Třetím pracovním dnem (§ 573 o. z.) byl den 2. 12. 2024, dne 3. 12. 2024 mohl žalovaný svůj dluh splnit, tudíž od následujícího dne (4. 12. 2024) je v prodlení.17. Soud proto žalobě, pokud jde o nárok uvedený ve výroku I., vyhověl a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 42,8 %, žalovaný byl ve věci úspěšný z 57,2 %; čistý úspěch žalovaného tak činí rozdíl, tj. 14,4 %. Jelikož však žalovanému podle obsahu spisu dosud žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.19. Lhůta k plnění byla stanovena v obvyklé délce 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).