ECLI: ECLI:CZ:OSHB:2025:3.C.51.2025.1 Datum: 2025-07-23 Předmět: 26 817 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 8 ["postoupení pohledávky""smlouva o zápůjčce""smlouva o úvěru"]
O co šlo: 26 817 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/196)
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 26 817 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dále jen „úvěrující) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 500 Kč, které byly žalovanému poukázány dne 25. 7. 2023 na jeho bankovní účet č. , č. účtu, , které měly být úvěrující společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 769,60 Kč a úrokem ve výši 547,40 Kč vráceny nejpozději dne 27. 11. 2023. Žalovaný však svůj závazek neuhradil řádně a včas. Žalobkyně dále podrobně popsala proces uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím webové stránky www.creditgo.cz a dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy úvěrující prověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. V důsledku prodlení se splněním závazku vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu ve výši 18 500 Kč, dohodnutý poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 769,60 Kč a úrok ve výši 547,40 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7. 11. 2024 mezi úvěrující jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud usnesením ze dne 5. 5. 2025 č. j. 3 C 51/2025-11 vyzval žalobkyni, aby doplnila skutková tvrzení tak, aby z nich bylo zřejmé, zda a jakým konkrétním způsobem její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného a aby k tomuto tvrzení předložila listinné důkazy, popř. důkazy označila. Žalobkyně na výzvu reagovala tak, že zopakovala proces prověření úvěruschopnosti žalovaného lustrací ve veřejných registrech a databázích a dodala, že dále výpočtem mezi doloženými příjmy a výdaji. Žádný důkaz k tomuto tvrzení nepředložila ani neoznačila.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 7. 2023 včetně jejího dodatku, že touto smlouvou se úvěrující zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 18 500 Kč bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit zaplatit dohodnutý poplatek ve výši 7769,60 Kč a úrok 547,40 Kč,- z informace o vlastníkovi účtu, že vlastníkem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný,- z potvrzení o provedení transakce, že dne 25. 7. 2023 byla z účtu úvěrující ve prospěch účtu č. , č. účtu, odepsána částka 18 500 Kč,- z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi úvěrující jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení úvěrující a postoupení pohledávky, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni,- z předžalobní výzvy ze dne 25. 12. 2024 a podacího lístku, že žalovanému byla téhož dne odeslána výzva k zaplacení dlužné částky.5. Smlouva o úvěru je upravena v § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění k datu uzavření smlouvy o zápůjčce (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. V projednávané věci žalobkyně poskytla tvrzení o tom, že úvěrující splnila svoji zákonnou povinnost prověřit úvěruschopnost žalovaného lustrací ve veřejných rejstřících a databázích a že porovnala doložené příjmy a výdaje, přičemž netvrdila, konkrétní údaje ani z jakých podkladů vycházela, a ani k těmto, byť neúplným, tvrzením nepředložila ani neoznačila žádný důkaz, ačkoli byla k tomu soudem vyzvána. Při jednání soudu konaném dne 23. 7. 2025 pak soud nemohl žalobkyni dát poučení podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy, neboť se žalobkyně k tomuto jednání s omluvou nedostavila. Soud proto uzavřel, že žalobkyni se nepodařilo dostatečně tvrdit a už vůbec ne prokázat, že úvěrující řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o úvěru. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla smluvním stranám žádná jiná práva a povinnosti, než povinnost vrátit si z titulu bezdůvodného obohacení to, co si na základě absolutně neplatné smlouvy vzájemně plnili. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 18 500 Kč. Soud proto žalobě částečně vyhověl co do částky 18 500 Kč a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to i ohledně zákonného úroku z prodlení, kdy vyšel ze závěru rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021, z něhož vyplývá, že podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 55,3 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 44,7 %, čistý úspěch žalobkyně tak činí rozdíl, tj. 10,6 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 1 073 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 2 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 advokátního tarifu ve znění platném do 31. 12. 2024), odměna za 1 úkon právní služby ve výši 400 Kč (§ 14b odst. 1 advokátního tarifu ve znění platném od 1. 1. 2025), 2 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve znění platném do 31. 12. 2024) a 1 x paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a/ advokátního tarifu ve znění platném od 1. 1. 2025), neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, jde o nárok uplatněný opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (postoupené pohledávky z úvěrů) a předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč.. Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 273 Kč. Náklady řízení ve výši 280,48 Kč (2 646 Kč x 10,6 %) je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).12. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.