3 C 52/2025-18 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkové částky 26 592 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne 10. 12. 2023 uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které byly žalované téhož dne zaslány na účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 5 720 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 9. 1. 2024, žalovaná však svůj závazek neuhradila řádně a včas, když ke dni podání návrhu uhradila toliko 13 000 Kč. Žalobkyně dále podrobně popsala proces uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím její webové stránky www.coolcredit.cz a dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy si od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází, tedy řádně prověřila úvěruschopnost žalované. V důsledku prodlení se splněním závazku vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni jistinu 22 000 Kč, dohodnutý poplatek v ponížené výši 4 592 Kč a smluvní pokutu ve výši 9 372 Kč, která byla částečnou úhradou zcela umořena.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud usnesením ze dne 6. 5. 2025 č. j. 3 C 52/2025-14 vyzval žalobkyni, aby doplnila skutková tvrzení tak, aby z nich bylo zřejmé, jakým konkrétním způsobem a na základě jakých konkrétních podkladů prověřila úvěruschopnost žalované a aby k tomuto tvrzení předložila listinné důkazy, popř. důkazy označila. Žalobkyně na výzvu reagovala tak, že k prověření úvěruschopnosti žalované nebude doplňovat žádná skutková tvrzení a navrhla, aby byla žalované uložena povinnost vrátit žalobkyni vše, co podle smlouvy o zápůjčce dostala, tj. vrátit bezdůvodné obohacení.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 12. 2023, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelovou bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 22 000 Kč převodem na její bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit zaplatit dohodnutý poplatek ve výši 5 720 Kč,- z výpisu z běžného účtu žalobkyně, že z jejího účtu byla ve prospěch účtu č. , č. účtu, odeslána dne 10. 12. 2023 částka 22 000 Kč,- z předžalobní výzvy ze dne 5. 11. 2024 a podacího lístku, že žalované byla téhož dne odeslána výzva k zaplacení dlužné částky.5. Smlouva o zápůjčce je upravena v § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění k datu uzavření smlouvy o zápůjčce (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. V projednávané věci žalobkyně poskytla pouze obecná tvrzení o tom, že splnila svoji zákonnou povinnost prověřit úvěruschopnost žalované, a ani k těmto, byť obecným, tvrzením nepředložila ani neoznačila žádný důkaz, ačkoli byla k tomu soudem vyzvána. Na výzvu soudu reagovala tak, že k prověření úvěruschopnosti žalované nebude doplňovat žádná skutková tvrzení a z obsahu jejího podání je zřejmé, že je srozuměna s tím, že má nárok toliko na vydání bezdůvodného obohacení. Soud proto uzavřel, že žalobkyni se nepodařilo dostatečně tvrdit a už vůbec ne prokázat, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o zápůjčce. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla smluvním stranám žádná jiná práva a povinnosti, než povinnost vrátit si z titulu bezdůvodného obohacení to, co si na základě absolutně neplatné smlouvy vzájemně plnili. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 22 000 Kč, od které je třeba odečíst částku 13 000 Kč, kterou žalovaná již uhradila. Soud proto žalobě částečně vyhověl co do částky 9 000 Kč a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to i ohledně zákonného úroku z prodlení, kdy vyšel ze závěru rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021, z něhož vyplývá, že podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Z výroku tohoto rozsudku je zřejmé, že žalovaná byla ve věci převážně úspěšnější než žalobkyně, tudíž by jí náleželo právo na poměrnou část nákladů řízení. Jelikož žalované v řízení dosud žádné náklady nevznikly a nejsou patrné ani z obsahu spisu, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.12. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.