ECLI: ECLI:CZ:OSHB:2025:4.C.81.2025.1 Datum: 2025-08-21 Předmět: 31 381,50 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 84 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 106 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 108 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 109 z. č. 262/2006 Sb."] ["dokazování""následek""podnikatel""náklady řízení""smlouva o úvěru""neplatnost smlouvy""náhrada nákladů""lhůty"]
O co šlo: 31 381,50 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 84 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 106 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 108 z. č. 262/2)
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 31 381,50 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 10. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní. Původní věřitel s žalovaným dne 9. 2. 2023 uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 11. 3. 2023. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 16 381,50 Kč, který byl splatný dne 11. 3. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o.s.ř.“), kdy žalobkyně již s podáním žaloby s tímto postupem souhlasila a ani žalovaný proti němu neměl žádných námitek.4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 10. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek). Původní věřitel s žalovaným dne 9. 2. 2023 uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 11. 3. 2023 (důkaz: smlouva o úvěru). Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil (důkaz: potvrzení o úvěru). Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 16 381,50 Kč, který byl splatný dne 11. 3. 2023 (důkaz: smlouva o úvěru).5. Soud odkazuje na výše uvedené závěry plynoucí z provedeného dokazování s tím, že ve vztahu ke skutkovému stavu má za podstatné, že předmětná smlouva byla řádně uzavřena a žalovaný své závazky plynoucí ze smlouvy porušil. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného pro posouzení věci, z těchto důkazů při svém rozhodování nevycházel a dále se jimi proto v odůvodnění svého rozhodnutí nezabývá a tyto nehodnotí.6. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) a zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále o.z.).7. Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2758 odst. 1 o.z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.9. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).10. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.11. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Dle § 84 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.13. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Dle § 1806 o.z. lze úroky z úroků požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.15. Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.16. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Provedenými důkazy vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. o.z.), na základě které shora označený úvěrující poskytl žalovanému peněžní prostředky. Ty se jí žalovaný zavázal vrátit ve sjednané lhůtě. Dle výsledků dokazování tak neučinil. Soud vzal prokázaným, že žalovaný z uzavřené smlouvy dluží částku uvedenou ve výroku I. Žalovaný se k úhradě výše uvedeného zavázal a soud neshledal ani sjednané příslušenství nemravným. Vzhledem k tomu soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě žalovaných částek žalobkyni, když v řízení bylo prokázáno jejich postoupení.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána odměna za 2 úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění), a za 1 úkon právní služby po 700 Kč (návrh), neboť pouze tento úkon byl učiněn za účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb., o změně advokátního tarifu. Dále byla žalobkyni přiznána 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč, DPH ve výši 21 %, soudní poplatek ve výši 1 256 Kč, celkem 3 676 Kč. Náklady řízení byly stanoveny dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni poskytnutí právní služby. V daném případě se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.