8 C 56/2024-59 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně se žalovaným (poté, co řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného) dne 12. 2. 2018 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 300.000 Kč. Ten se žalovaný zavázal, spolu s úrokem 8,7 % ročně, žalobkyni splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 4.056 Kč vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaný přes upomínky úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobkyně tak úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila k 3. 1. 2024. Žalobkyni vznikl nárok za zaplacení částky 152.059,15 Kč sestávající se z dlužné jistiny úvěru 149.132,15 Kč, dlužných poplatků 2.927 Kč. Protože tuto částku žalovaný přes výzvu neuhradil, obrátila se žalobkyně na soud. Vedle částky 152.059,15 Kč žádala po žalovaném kapitalizovaný úrok 8.252,90 Kč za dobu od 4. 1. 2024 do 19. 8. 2024, roční úrok 8,7 % z částky 149.132,15 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 13.956,22 Kč za dobu od 4. 1. 2024 do 19. 8. 2024 a zákonný úrok z prodlení z částky 149.132,15 Kč za dobu od 20. 8. 2024 do zaplacení.2. Z čl.8.6 Všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, . vyplývalo, že pokud se banka s klientem nedohodla písemně jinak, řídily se jejich veškeré smluvní vztahy, jejichž obsah se řídil těmito obchodními podmínkami, právním řádem ČR; z čl.31.1 VOP vyplývalo, že smlouvy, na které se vztahovaly tyto obchodní podmínky, se řídily právem ČR a soudní spory z nich rozhodovaly obecné soudy ČR.3. Žalovaný ponechal žalobu bez povšimnutí. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění:- ze Smlouvy o úvěru ze dne 12. 2. 2018 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, že žalobkyně poskytovala žalovanému úvěr v celkové výši 300.000 Kč, který měl být veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, ; úroková sazba byla sjednána ve výši 8,7 % ročně; úvěr měl být splácen ve splátkách po 4.056 Kč, a měl být splacen nejpozději do 22. 2. 2027 Kč (viz vše čl. 1.2 smlouvy); dle čl.1.1 smlouvy úvěrový vztah ze smlouvy tvořily veškeré podmínky upravující smluvní vztahy mezi účastníky v rámci poskytnutí úvěru, které byly stanovené právními předpisy, touto smlouvou a dále všeobecnými obchodními podmínkami, ceníkem a případně smlouvami a dokumenty k zajištění úvěru; dle čl.8.1 a 8.2 smlouvy v případě, že by se žalovaný dostal do prodlení se splacením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo do prodlení s splacením více než 2 splátek, mohla banka prohlásit úvěr okamžitě splatným; dle výpisu z úvěrového účtu č., hodnota, byl úvěr ve výši 300.000 Kč čerpán hned dne 12. 2. 2018;- listinou ze dne 2. 12. 2023 se žalobkyně obracela na žalovaného s poslední výzvou k úhradě dluhu - aktuální výše dluhu po splatnosti 14.772 Kč; žalovaný byl vyzván k úhradě nejpozději do 3. 1. 2024 s tím, že jinak po něm bude žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru (výše celkového dluhu 150.658 Kč);- listinou ze dne 3. 1. 2024 žalobkyně vyrozuměla žalovaného o okamžité splatnosti celkového dluhu – žalovaný vyzván k zaplacení částky 152.060 Kč, důvod zesplatnění – prodlení s úhradou úvěru, zesplatnění k 3. 1. 2024;- předžalobní upomínka právní zástupkyně žalobkyně adresovaná žalovanému je datována 23. 8. 2024.4. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva (§ 2395 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o. z., k právnímu řádu ČR viz shora citované ustanovení Všeobecných obchodních podmínek). Žalobkyně tvrdila a důkazy prokázala (viz smlouva o úvěru, upomínky a výzvy), že žalovaný poskytnutý úvěr spolu se smluvenými poplatky a úrokem žalobkyni řádně nesplácel a žalobkyně tak přistoupila k pro tento případ smluvenému zesplatnění všech pohledávek z úvěrové smlouvy. Za situace, kdy žalovaný neuhradil celkovou dlužnou částku dobrovolně, bylo na místě, aby mu povinnost dlužnou jistinu a úroky zaplatit uložil soud svým rozhodnutím. Žalovaný je dále povinen zaplatit i úroky z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 vl.nař.č.351/2013 Sb.).5. Vzhledem k plnému úspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady soudního poplatku 6.083 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně, jejichž výši soud stanovil dle vyhl.č.177/1996 Sb. takto: odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 7.220 Kč (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm.a,d,g cit.vyhlášky za převzetí zastoupení, jedno písemné podání – žaloba), odměna za 1 úkon právní služby po 3.610 Kč (50 % odměny za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm.h vyhlášky), 3 x 300 Kč náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 3 cit.vyhlášky), a částka 3.980 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží 29.013 Kč.6. Žalovanému byla stanovena lhůta k plnění v obvyklé délce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), náklady řízení náleží k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).