14 C 223/2021-56 — Okresní soud v Hradci Králové

Zástavní věřitel se domáhal žalobou, podanou soudu proti zástavnímu dlužníkovi dne 3. 8. 2021, nařízení soudního prodeje zástavy – nemovitých věcí označených ve výroku usnesení, a to k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 827 491,92 Kč s příslušenstvím. Zástavní věřitel tvrdil, že uzavřel dne 11. 4. 2016 se zástavním dlužníkem smlouvu o hypotečním úvěru [číslo] na základě které mu poskytl úvěr ve výši 890 000 Kč. Ten se zástavní dlužník zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 2,79% ročně z vyčerpané a dosud neuhrazené jistiny. Zástavní dlužník svůj dluh neplnil, poslední jeho řádná splátka byla uhrazena dne 15. 11. 2020. Zástavní věřitel dluh ke dni 17. 6. 2021 zesplatnil. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 801 057,84 Kč, úroku ve výši 16 428,78 Kč, poplatku ve výši 1 850 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8 155,30 Kč. Pohledávka byla zajištěna na základě zástavní smlouvy k nemovitostem [číslo] ze dne 13. 4. 2016, a to předmětnými nemovitostmi. Zástavní dlužník se k žalobě nevyjádřil. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Zástavní věřitel uzavřel dne 11. 4. 2016 smlouvu o hypotečním úvěru se zástavním dlužníkem, jemuž na základě této smlouvy a žádosti o čerpání úvěru zástavní věřitel vyplatil částku ve výši 890 000 Kč na bankovní účet. Součástí této smlouvy jsou i úvěrové podmínky, kdy v článku 11 bodu 2 písm. f) je uvedena možnost zástavního věřitele požadovat okamžité splacení celé jistiny, pokud je dle čl. 11 bodu 1 písm. a) dlužník v prodlení s úhradou jakéhokoliv dluhu. Tyto skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] žádosti o čerpání úvěru ze dne 11. 4. 2016 a z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele. Z přehledu výpisu plateb, které zástavní dlužník provedl, plyne, že poslední jeho řádná splátka byla uhrazena dne 19. 11. 2020. Dluh na jistině úvěru činí 801 057,84 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 22. 6. 2021 vyzval zástavní věřitel zástavního dlužníka k uhrazení dluhu z hypotečního úvěru ve výši 817 911,16 Kč a dluhu ze smlouvy o kreditní kartě ve výši 10 921,34 Kč. K zajištění dluhu byla dne 13. 4. 2016 mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k předmětným nemovitým věcem, což bylo zjištěno ze smlouvy zástavní o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo]. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 20. 7. 2021 bylo zjištěno, že zástavní dlužník je evidován jako vlastník pozemků v katastrálním území a obci [obec], okres [okres], a to [anonymizována dvě slova], zastavěné plochy a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví]. Je zapsáno zástavní právo smluvní pro zástavního věřitele pro částku 890 000 Kč. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu měl zástavní věřitel pohledávku, která byla zajištěna zástavním právem k zástavě, jež byla v době rozhodování soudu ve vlastnictví zástavního dlužníka. Soud ve věci postupoval podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), a podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Další právní posouzení vychází ze zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku. Podle § 354 z. ř. s. platí, že řízení lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy. Účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník (§ 355 z. ř. s.). Podle § 356 z. ř. s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (§ 358 odst. 2 z. ř. s.). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodeje (§ 358 odst. 3 z. ř. s.). Jak vyplývá ze shora citovaných ustanovení, soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, v němž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o návrhu rozhodnuto. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou významné. Zástavní právo má v prvé řadě funkci zajišťovací a nebyla-li pohledávka zástavního věřitele řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn uspokojit se ze zástavy, aniž by musel spoléhat na to, že se domůže úhrady své pohledávky z dlužníkova majetku. Je přitom zcela vůli zástavního věřitele, zda se bude domáhat uspokojení zajištěné pohledávky po obligačním dlužníkovi nebo po zástavním dlužníkovi. V daném případě měl soud z předložených listinných důkazů za prokázané, že zástavnímu věřiteli vznikla pohledávka, že pohledávka je zajištěna zástavou, jíž prodej zástavní věřitel navrhuje, zástava se přitom nacházela ve vlastnictví zástavního dlužníka. S ohledem na tato skutková zjištění a právní posouzení věci soud žalobě výrokem usnesení pod bodem I vyhověl. Poté, co se usnesení o nařízení prodeje zástavy stane vykonatelným, může přejít soudní prodej zástavy do druhé fáze, která začíná podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto až v řízení o výkonu tohoto rozhodnutí (výrok II). Soud vycházel ze závazných právních názorů vyjádřených v judikatuře Ústavního soudu, podle nichž je v souladu s požadavkem spravedlnosti, aby o nákladech řízení o soudním prodeji zástavy bylo rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (například nález sp. zn. I. ÚS 28/14 ze dne 12. 8. 2014, nálezu sp. zn. III. ÚS 68/16 ze dne 10. 5. 2017).