15 C 200/2023-25 — Okresní soud v Hradci Králové

Manžel se návrhem ze dne 13. 9. 2023, ke kterému se manželka připojila, domáhal rozvodu manželství, které spolu uzavřeli dne 16. 9. 2006 v [obec]. V návrhu uvedl, že účastníci mají své nezletilé děti. Mezi manžely došlo postupně k odcizení, manžel se ze společné domácnosti odstěhoval. Mezi účastníky bylo nesporné, že své manželství uzavřeli dne 16. 9. 2006 v [obec], že spolu od září 2022 nežijí jako manželé a že zásadní příčinou rozvratu jejich manželství je vzájemné citové odcizení mezi účastníky. Obnovení manželského soužití je vyloučeno. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že v době zahájení řízení byl manžel občanem České republika a manželka občankou Indonésie. V té době měli oba manželé obvyklý pobyt na území České republiky. Z oddacího listu soud zjistil, že manželé uzavřeli manželství dne 16. 9. 2006 v [obec]. Z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2024, č.j. 0 Nc 2055/2023-49, soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o poměru nezletilých dětí manželů pro dobu po rozvodu manželství. Z výpisu z CEO na manžela soud zjistil, že je občanem České republiky. Z výpisu z ISRZ na manželku soud zjistil, že je občankou Indonésie. Pravomoc českého soudu je dána podle čl. 3 písm. a) bodu i) nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. 6. 2019, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí. Místní příslušnost soudu se řídí § 383 z.ř.s.. Rozhodným právem je podle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve spojení s § 49 odst. 1 téhož zákona, právo České republiky, neboť manželé měli v době zahájení řízení obvyklý pobyt v České republice. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 754 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“) a řízení vedl podle zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, neboť se na tom účastníci výslovně dohodli. Dle § 755 odst. 1 NOZ může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 755 odst. 3 NOZ mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle § 756 NOZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. [příjmení] manželství brání skutečnosti dle § 755 odst. 2 NOZ, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Skutečnosti ve smyslu § 755 odst. 2 NOZ nevyšly v řízení najevo. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že manželské soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčiny rozvratu soud shledal ve vzájemném citovém odcizení mezi účastníky. O poměrech nezletilých dětí manželů bylo soudem pravomocně rozhodnuto. Soud z uvedených důvodů podanému návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 23 z.ř.s. a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť dospěl k závěru, že přiznání náhrady nákladů řízení neodůvodňují ani okolnosti případu, ani poměry účastníků.