8 C 263/2020-145 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 24. 7. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 100 000 Kč jako odškodného za nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 51/2015.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobce u ní uplatnil nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. za nesprávný úřední postup v řízení 7 C 51/2015, avšak ta nároku nevyhověla s následujícím odůvodněním. V předmětném řízení byla věc rozhodována soudy třech stupňů soudní soustavy, kdy soudy prvního stupně a druhého stupně rozhodovaly opakovaně. Délka řízení je z části ovlivněna procesní aktivitou účastníků a také složitostí věci samé, neboť soud musel k oprávněnosti jednotlivých nároků provádět obsáhlé dokazování. Žalobce se na délce řízení významně podílel tím, že byl opakovaně vyzýván k odstranění vad žaloby, žádal o ustanovení zástupce, který musel být z důvodu na straně žalobce zproštěn, a musel mu být ustanoven zástupce nový. S ním žalobce nekomunikoval a zástupce žalobce musel žádat o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení. Celková délka řízení tak byla ovlivněna zejména procesním chováním žalobce, jinak bylo v řízení postupována koncentrovaně a plynule. V posuzovaném případě tedy nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná proto navrhla žalobu zamítnout.3. Okresní soud dne 16. 8. 2021 rozhodl rozsudkem č. j. 8 C 263/2020-52 a žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalobce podal odvolání do uvedeného rozhodnutí soudu a Krajský soud v Hradci Králové zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Ve svém, pro soud prvního stupně závazném rozhodnutí, odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. dubna 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněném pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k výkladu kritéria celkové délky řízení v § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk Nejvyšší soud uvedl, že se konec relevantní doby trvání řízení pojí s okamžikem nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení vydáno. V podmínkách České republiky je tedy nutno do doby řízení započítat i případné řízení o dovolání, respektive řízení o kasační stížnosti i řízení o stížnosti ústavní, a to i tehdy, bylo-li toto řízení pro poškozeného neúspěšné (obdobně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sp. zn. 30 Cdo 3055/2011 či ze dne 30. ledna 2014, sp. zn. 30 Cdo 3971/2013). Otázku výše relutární satisfakce je pak třeba posuzovat podle § 31a odst. 3 OdpŠk a tam stanovených kritérií a vycházet i ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010. Zákon ani zmíněné stanovisko sice neuvádějí, jakou konkrétní dobu je třeba ještě považovat za přiměřenou a jakou již nikoli, obecně se má však za to, že doba více než osmi let (po kterou posuzované řízení již trvá a dosud není skončeno) již zásadně přiměřená není; to samozřejmě neplatí bezvýjimečně. Krajský soud vytkl soudu okresnímu, že sice učinil závěr, že posuzovaná věc je právně složitá, nic bližšího a konkrétního však k tomuto svému závěru v předloženém rozsudku neuvedl. Z rozsudku nelze zjistit, co přesně soud prvého stupně v posuzované věci řešil, tedy co konkrétně bylo předmětem předchozího správního a trestního řízení; z toho důvodu nelze ani zjistit, z jakých důvodů považuje okresní soud posuzované řízení za složité a jeho délku za přiměřenou. Podle názoru odvolacího soudu pak skutečnost, že žalobce odstranil vady žaloby teprve po ustanovení zástupce či že žalobce s ustanoveným advokátem nespolupracoval, a proto mu byl ustanoven zástupce jiný, nemá na celkovou délku řízení zásadní vliv. Zmíněné „průtahy“ totiž trvaly od podání žaloby zhruba 1 rok, zatímco řízení trvá již více než 8 let. Závěr okresního soudu, že žalobce se na průtazích významně podílel, tak není s přihlédnutím k celkové délce řízení správný, resp. z toho, co je v rozsudku popsáno, neplyne, že by chování žalobce bylo stěžejní příčinou celkové délky trvání sporu.4. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. 7 C 51/2015 zjistil soud následující:Dne 2. 7. 2015 byla Okresnímu soudu v Hradci Králové doručena žaloba, kterou se žalobce (, Jméno žalobce, ) domáhal vůči České republice náhrady materiální a nemateriální újmy způsobené nezákonným postupem státu. Dne 14. 9. 2015 byl žalobce vyzván k odstranění vad žaloby (mj. k vylíčení rozhodujících skutečností, od kterých odvozuje oprávněnost nároku, a ke specifikaci, čeho se konkrétně žalobou domáhá). Dne 8. 10. 2015 žalobce doručil soudu žádost o prodloužení lhůty k vyjádření. Dne 13. 10. 2015 a 16. 10. 2015 žalobce doručil soudu podání označená jako „doplnění žaloby dle usnesení soudu ze dne 14. 9. 2015“. Dne 7. 12. 2015 byl žalobce opakovaně vyzván k odstranění vad jím podané žaloby. Dne 8. 1. 2016 žalobce doručil soudu podání označené jako „doplnění žaloby dle usnesení ze dne 7. 12. 2015“. Dne 11. 1. 2016 žalobce podání doplnil. Žalobce v podáních navrhnul ustanovení advokáta k jeho zastupování v řízení. Dne 17. 2. 2016 ustanovil soud žalobci zástupce pro řízení , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 13. 4. 2016 požádal ustanovený zástupce o zrušení ustanovení jeho osoby jako právního zástupce žalobce z důvodu neposkytování potřebné součinnosti pro řádné zastupování ve věci a z důvodu ztráty vzájemné důvěry. Dne 4. 5. 2016 soud zrušil ustanovení , tituly před jménem, , jméno FO, zástupcem žalobce a usnesením ze dne 31. 5. 2016 ustanovil zástupcem žalobce pro řízení , Jméno advokátky, . Dne 25. 8. 2016 požádal zástupce žalobce o prodloužení lhůty k doplnění žaloby, neboť se mu nepodařilo spojit se s žalobcem. Dne 9. 9. 2016 doplnil žalobce prostřednictvím právního zástupce žalobu tak, že touto žalobou požadoval zaplatit částku v souhrnu 1 029 700 Kč za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou nezákonnými rozhodnutími – rozhodnutím Magistrátu města , adresa, ze dne 7. 8 2008, zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku, zrušeným rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 6. 2010, sp. zn. 51 A 6/2010, a dále rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 2009, č. j. 3 T 38/2009-75, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání trestného činu, zrušeným rozhodnutím Okresního soudu v Hradci Králové 24. 11. 2010, č. j. 3 T 38/2009-122 v rámci povolené obnovy trestního řízení. Žalobce ve svém podání uvedl, že proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ve věci sp. zn. 51 Ca 15/2008 podal kasační stížnost, o níž rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 16. 3. 2010, pod č. j. 1Aa 92/2000, kterým rozhodnutí krajského soud zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Krajský soud v Hradci Králové svým rozhodnutím ze dne 8. 6. 2010 pod sp. zn. 51 A 6/2010, které nabylo právní moci dne 7. 7. 2010 zrušil rozhodnutí Magistrátu města , adresa, ze dne 7. 8. 2008 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Magistrát města , adresa, vydal rozhodnutí dne 20. 10. 2010, avšak žalobce doručil nekompletní rozhodnutí, proto se žalobce odvolal. Krajský úřad napadené rozhodnutí zrušil, neboť uznal že žalobci nebylo doručeno celé rozhodnutí, a to svým rozhodnutím ze dne 2. 2. 2011, které nabylo právní moci 3. 2. 2011. Během řízení došlo k prekluzi, proto bylo řízení pro podezření ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích zastaveno. Žalobce je přesvědčen, že v jeho případě byla vydána řada nezákonných rozhodnutí, která na sebe plynule navazovala. Žalobci byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, byl prakticky ze dne na den omezen na svém běžném i podnikatelském životě. Vzhledem k tomu, že žalobci bylo odebráno řidičské oprávnění nemohl svoji podnikatelskou činnost vykonávat, nemohl se tak dostavit na sjednaná místa a provádět zemní práce. Své nasmlouvané zakázky tak nemohl nadále plnit a stal se do budoucna nespolehlivým partnerem a nemohl tak počítat s další prací. Žalobce je přesvědčen, že v důsledku nezákonných rozhodnutí mu vznikla škoda spočívající v nemožnosti dosahovat jakýkoliv příjmů z podnikatelské činnosti. Žalobce proto za období od srpna 2008 do června 2015 požadoval přiznání nároku v podobě ušlého zisku ve výši 679 700 Kč, dále žalobce požadoval uhradit částku ve výši 250 000 Kč, která představuje škodu odpovídající úrokům z prodlení, které byly vymáhány z titulu půjček, které si bral syn žalobce, aby mohl žalobci poskytovat výživu. Žalobce dále požadoval nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč, která mu byla způsobena nezákonným rozhodnutím, jak v rovině právní, tak osobní, žalobci byla újma způsobena na zdraví, zejména v oblasti stomatologické. U žalobce došlo k výraznému zhoršení jeho hypertenz