ECLI: ECLI:CZ:OSHK:2024:8.C.30.2024.1 Datum: 2024-10-21 Předmět: o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1141 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1147 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1144 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1143 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1115 z. č. 89/2012 Sb."] ["spoluvlastnictví""dražba""veřejná dražba"]
O co šlo: o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1141 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1147 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1144 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1143 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1115 z. č. 89/201)
Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 6 – zahrada, jak jsou tyto pozemky zapsány v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, (dále také jen „nemovitosti“). Tvrdil, že s žalovanými spoluvlastní nemovitosti a nyní již nemá zájem být nadále podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. Navrhl, aby soud nařídil prodej nemovitostí a výtěžek rozvrhl podle velikosti podílů.Žalovaná 1) , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Jméno žalované A, souhlasil se zrušením spoluvlastnictví a i se způsobem vypořádání, kdy bude nařízen prodej pozemku ve veřejné dražbě.Opatrovník žalované 2) , Jméno žalované B, nesouhlasil s nařízením prodeje předmětných nemovitostí, navrhl, aby podíl koupil někdo ze zbývajících spoluvlastníků.Účastníci řízení učinili za nesporné, že předmětné nemovitosti jsou reálně nedělitelné. Zároveň učinili za nesporné, že žádný z nich nemá zájem nabýt spoluvlastnický podíl žalobce.Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce vlastní podíl o velikosti ¼, žalovaná 1) , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Jméno žalované A, o velikosti ¼ a žalovaná 2) , Jméno žalované B, o velikosti ½.V dané věci bylo prokázáno, že účastníci, coby spoluvlastníci vypořádávaných nemovitostí již nemají zájem v podílovém spoluvlastnictví setrvat, nemohou se však o zrušení a vypořádání dohodnout, a proto o návrhu žalobce rozhoduje soud. Zároveň bylo v řízení prokázáno z nesporných tvrzení účastníků řízení, že nemovitosti nejsou reálně dělitelné a ani jeden z účastníků nemá zájem, aby mu podíly zbývajících spoluvlastníků byly přikázány do vlastnictví.Podle § 1115 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.Podle § 1144 o. z. má přednost reálné rozdělení spoluvlastnictví před přikázáním věci jednomu ze spoluvlastníků, reálné rozdělení však v daném případě není dobře možné, což bylo znalcem potvrzeno.Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.Z těchto ustanovení vyplývá, že spoluvlastnictví lze zrušit a vypořádat, přestože některý ze spoluvlastníků se zrušením a vypořádáním nesouhlasí. Zohlednit lze pouze hledisko nevhodné doby či újmu spoluvlastníka. Zákon upřednostňuje reálné dělení věci podle podílů, je-li to možné, vylučuje to v případě, že by se rozdělením značně snížila hodnota věci. Žalobce ani žalovaní nesouhlasili s tím, aby soud nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví některého z nich. Soud proto nařídil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě. Současně určil, že výtěžek bude mezi účastníky rozdělen v dílech podle jejich podílů na nemovitostech.Po provedeném dokazování a s ohledem na stanoviska účastníků řízení, soud uzavřel, že je na místě přistoupit k prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě, neboť ve věci bylo prokázáno, že mezi účastníky nemůže dojít k dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví, jak předpokládá ust. § 1141 občanského zákoníku ani věc nelze reálně rozdělit. Ani jeden z účastníků řízení přitom nemá zájem, aby mu nemovitosti byly přikázány za přiměřenou náhradu. Existují zde tedy zákonné podmínky pro to, aby soud podílové spoluvlastnictví mezi účastníky zrušil a vypořádal. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Soud proto výrokem pod bodem I zrušil podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a výrokem II nařídil prodej nemovitostí.Pro úplnost soud dodává, že rozhodnutí o nařízení prodeje ve veřejné dražbě není vlastním nařízením dražby, ale titulem pro případný soudní výkon rozhodnutí či exekuce. Kterýkoliv z účastníků řízení na základě tohoto titulu může podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh. Účastníkům řízení nic nebrání, aby se případně pokusili nemovitosti prodat mimo dražbu, dohodli se na odlišném vypořádání či ve spoluvlastnictví setrvali. Ačkoli se výrokem I rozsudku spoluvlastnictví ruší, k faktickému zrušení může dojít až v případě úspěšné dražby, do té doby spoluvlastnictví trvá.Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky vychází z ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval (viz nález Ústavního soudu ze dne 5. dubna 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22).