13 C 200/2025-22 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu 16. 5. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19 605,77 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., identifikační číslo , IČO, , poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne 26. 6. 2023 celkem 12 000 Kč prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované, což bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě. Žalovaná peněžní prostředky nevrátila. Dlužná částka činí 19 605,77 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 605,77 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované původním věřitelem oznámeno. Z tohoto důvodu dlužnou částku vymáhá právě žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě.Soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., když pro takovýto postup soudu byly splněny zákonné podmínky.V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., identifikační číslo , IČO, , poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne 26. 6. 2023 celkem 12 000 Kč prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované, což bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě. Žalovaná peněžní prostředky nevrátila. Dlužná částka činí 19 605,77 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 605,77 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované původním věřitelem oznámeno. Z tohoto důvodu dlužnou částku vymáhá právě žalobkyně (§1879 o. z.). O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 26. 6. 2023 se žalovanou jako spotřebitelkou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, aniž by jako věřitelka poskytující úvěr spotřebiteli postupovala s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, ačkoli se nikterak nezabývala otázkou příjmů a výdajů žalované. Žalobkyně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala „lustrováním z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI“, aniž by jakkoli doložila jednotlivé listinné důkazy, jestli tomu tak skutečně bylo.Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2025, avšak bezvýsledně.Žaloba je částečně důvodná.Soud žalobu shledal částečně důvodnou a posoudil projednávanou věc po právní stránce podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdy žalovaná se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, když jí byla vyplacena částka 12 000 Kč, což žalobkyně prokázala výpisem z účtu. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimovaná v souladu s ust. § 1879 o. z. na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Soud proto žalobě částečně co do zaplacení jistiny vyhověl. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.)Soud zamítl částečně žalobu ohledně požadavku žalobkyně na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 605,77 Kč a příslušenství jako nedůvodnou. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění novely zákona č. 96/2022 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek, tedy že žalovaná dluh nezaplatila.V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. K řádnému posouzení úvěruschopnosti bylo zapotřebí vyžádat si relevantní podklady týkající se pravidelných příjmů a výdajů. Právní předchůdkyně žalobkyně tyto podklady k dispozici neměla nebo je ani přes výzvu soudu k doložení posouzení úvěruschopnosti žalované nedoložila a jí provedené posouzení úvěruschopnosti tak proběhlo ve zcela nedostatečném rozsahu, když tuto skutečnost řádně neprokázala. Tato skutečnost způsobuje neplatnost smlouvy, k níž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Jedná se tedy o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Dle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru pak dochází k redukci nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohatila a je povinna v rozsahu bezdůvodného obohacení plnění žalobkyni dle § 2991 a 2993 o. z. vrátit, a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z., kdy bylo doručeno dle § 573 o. z. třetí pracovní den, což je 18. 3. 2025, a od 19. 3.2025 je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu.O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně, která v řízení požadovala zaplacení částky v souhrnné výši 19 605,77 Kč, byla v řízení úspěšná pouze co do částky 12 000 Kč (tj. 61 %). Žalovaná byla v řízení úspěšná co do částky 7 605,77 Kč (tj. 39 %), kdy v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta.Celkové náklady žalobkyně činí 2 615 Kč, když soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Vzhledem k tomu, že jsou splněny i další podmínky předvídané ust. § 14b vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, advokátního tarifu, (tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni je přiznána částečná náhrada nákladů řízení), soud při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení aplikoval toto ustanovení a přiznal procesně úspěšné žalobkyni, která žalovanou před podáním žaloby vyzvala ke splnění povinnosti dle § 142a o. s. ř., na náhradě nákladů řízení 22 % z celkové odměny advokáta, která představuje odměnu za 3