13 C 327/2024-45 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 6. 2024 domáhala zaplacení částky 25 250,13 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně (tj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , IČO:, IČO, ) uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 8. 2022, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tyto peněžní prostředky spolu s úrokem v 24 měsíčních splátkách po 1 671 Kč (celkem 40 104 Kč). Dále účastníci ujednali smluvní pokutu vše výši 499 Kč za každé prodlení se splátkou. Žalovaný se dostal do prodlení více než 65 dní, proto právní předchůdce žalobkyně zesplatnil úvěr ke dni 18. 7. 2023, a to co do jistiny 15 756,35 Kč, úroků ve výši 2 315,89 Kč, poplatku za pojištění v částce 205 Kč a smluvních pokut. Ode dne následujícího po zesplatnění vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo po žalovaném požadovat úrok za poskytnutí úvěru ve výši 29,67 % p. a. z jistiny. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 s účinností ke dni 28. 3. 2024 postoupena na žalobkyni. Žalovaný na žalovanou pohledávku uhradil 13 368 Kč. Žalobkyně se tak domáhá dlužné jistiny a přirostlých obchodních úroků ve výši 18 072,24 Kč, smluvních pokut ve výši 6 972,89 Kč (vyčísleno ke dni 16. 5. 2024), obchodních úroků od 19. 7. 2023 a úroků z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný byl před poskytnutím úvěru řádně prověřen ohledně jeho úvěruschopnosti posouzením v příslušných registrech a výpisy z účtu žalovaného. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že ověřila zaměstnání žalovaného, zjistila jeho výdaje v částce 11 082 KčŽalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení uvedená v žalobě.Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 8. 2022 vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce (tj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , IČO:, IČO, ) uzavřel se žalovaným dne 24. 8. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které se se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 61,40 % ročně, a to v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 1 466 Kč spolu s úhradou pojištění ve výši 205/měsíc, vždy k 14. dni v příslušném měsíci. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku za použití jedinečného kódu. RPSN odpovídá výši 82 % (viz smlouva). Původní věřitel žalovanému dne 25. 8. 2022 zaslal 20 000 Kč na účet uvedený žalovaným v úvěrové smlouvě (viz doklad o vyplacení úvěru). Pohledávka původního věřitele byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (viz společné prohlášení o postoupení pohledávek ze dne 16. 4. 2024, oznámení o postoupení). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne 29. 5. 2024. To vyplývá z předžalobní výzvy včetně dodejky. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný na pohledávku uhradil 13 368 Kč, když žalovaný v řízení tuto skutečnost nesporoval, respektive se nevyjádřil.Po právním zhodnocení skutkových zjištění a zhodnocení všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZsU“).Po zhodnocení práv a povinností, které pro oba účastníky vyplývaly z uzavřené smlouvy o úvěru, k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná dle ust. § 576, 577 a 588 o. z., a to pro rozpor sjednaného úroku ve výši 61,40 % p. a. s dobrými mravy dle ust. § 1 odst. 2 o. z. Nemravnost tohoto ujednání je zjevná, když dle databáze ARAD činila obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu (bez úvěrů na bydlení) v srpnu roku 2022 cca 10 % ročně. V daném případě byla úroková sazba více než šestinásobná oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je v důsledku toho absolutně neplatná podle § 588 o. z, k čemuž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli 6násobek. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud uvádí, že ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů.Soud současně dospěl k závěru, že moderace podle ustanovení § 577 o. z. na obvyklou, ještě přípustnou, výši úroku z úvěru, zde možná není. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle (excesivně) vysoké sazbě úroku z úvěru. Přistoupením k moderaci by právní předchůdce žalobkyně potažmo žalobkyně nebyli motivováni k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. Ostatně k moderaci nedochází ani v případě nepřiměřených ujednání podle § 1815 o. z (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2023, sp. zn. 47 Co 87/2023).S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ust. § 580 a ust. § 588 o. z. Práva a povinnosti pak soud mezi účastníky posoudil dle zásad pro vypořádání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného dle ust. § 2991 o. z., když se mu dostalo plnění z neplatného právního jednání. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 6 632 Kč, když z obdržené částky splatil 13 368 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy nebylo možné vycházet z data splatnosti dluhu smluvně stanoveného, soud tedy pro účely stanovení data prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud vycházel z okamžiku, kdy žalovanému byla doručena předžalobní výzva k plnění (listina obsahující zesplatnění). Soud vycházel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z, když výzva byla žalobkyní odeslána 29. 5. 2024. Dle zmíněného ustanovení totiž platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle domněnky dojití proto došla výzva žalovanému dne 3. 6. 2024. Listina obsahovala výzvu k okamžité úhradě dluhu, přičemž žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem 4. 6. 2024 do prodlení, žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., od 4. 6. 2024. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).V celém zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl (25 250,13 - 6 632 = 18 618,13 Kč), neboť při neplatnosti smlouvy jako celku jsou neplatná veškerá ujednání smlouvy o výši úroků a smluvních pokutách, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu přiznané částky 6 632 Kč s příslušenstvím (výrok I. rozsudku) a naopak žalovaný byl úspěšným v rozsahu zamítnuté částky 18 618,13 Kč s příslušenstvím (výrok II. rozsudku). Z celkově žalované částky 25 250,13 Kč tak byla žalobkyně procesně úspěšnou ve výši 27 % (po zaokrouhlení) a úspěch žalovaného ve výši 73 % (po zaokrouhlení). Po odečtení míry úspěchu žalobkyně od míry úspěchu žalovaného tak celkový úspěch žalovaného činí 46 %. V řízení žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.