18 C 71/2025-12 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím.Tvrdil, že motorové vozidlo SPZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , druh vozidla: osobní automobil nad 2 500 cm3, číslo technického průkazu: , IBAN, bylo evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 13. 2. 2024 do 8. 6. 2024.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.).Žaloba je důvodná.O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaný byl v době od 13. 2. 2024 do 8. 6. 2024 evidovaným vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla SPZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , druh vozidla: osobní automobil nad 2 500 cm3, číslo technického průkazu: , IBAN, , ke kterému v uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný nezaplatil žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 117 dní, ve výši 93 Kč denně, celkem 10 881 Kč. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč. V době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobci celkem částku 11 181 Kč a od 22. 10. 2024 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením (splatnost příspěvku nastala dne 21. 10. 2024). Právní zástupkyně žalobce před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení, ten však na výzvu nereagoval.Při právní posouzení věci vycházel soud- za období do 31. 3. 2024 ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník/provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobce spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. (§ 2 odst. 1). Ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené). O nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek bylo rozhodnuto dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.- za období od 1. 4. 2024 a následující se dle § 6 odst. 2 Zákona č. 30/2024 Sb. má za to, že provozovatelem vozidla je ten, kdo je provozovatelem podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Dle ustanovení § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Žalobce na základě Zákona č. 30/2024 Sb. vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněn považovat je za správné. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 45 odst. 3 zák. č. 30/2024, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 45 odst. 3 zákona). Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobce spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 69/2024 Sb. (§ 5 odst. 1). O nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek bylo rozhodnuto dle § 45odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. a dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalovanému výrokem I. uložil povinnost dlužnou částku zaplatit, a to včetně úroků z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce. Ve věci měl plný úspěch žalobce.Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 bod 1 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby částku 400 Kč. Právní zástupkyně žalobce učinila v řízení tyto úkony právní služby – převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokátky proto dosahuje částky 1 200 Kč (tj. 400 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátce náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupkyně žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží jí i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátkou tak dosahují výše 2 615 Kč včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř.Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.