38 C 404/2024-20 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 10. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 440 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím webových stránek www.rerum.cz. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 27. 9., 6. 10. a 9. 10. 2023 převodem na jeho účet číslo , hodnota, 119/0600 s variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek a dne 30. 1. 2024 byl úvěr zesplatněn. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč, která sestává z dlužné jistiny, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 8 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 400 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil ani po odeslání předžalobní výzvy dne 9. 9. 2024.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Z provedených důkazů - smlouvy o spotřebitelském úvěru, výpisů z účtu žalobkyně, ze sdělení , právnická osoba, ., oznámení o zesplatnění a předžalobní výzvy soud zjistil následující skutečnosti. Mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím webových stránek žalobkyně www.rerum.cz uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet dne 27. 9. 2023, 6. 10. 2023 a 9. 10. 2023 částku v celkové výši 20 000 Kč. Žalobkyně v řízení netvrdila ani neprokázala, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného tento úvěr splácet. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil.Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru předpokládá, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posuzuje přitom zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěr platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně před poskytnutím peněžitých prostředků neposuzovala ve smyslu ustanovení § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného – spotřebitele – splácet poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyně tudíž nesplnila zákonem stanovenou povinnost a tato skutečnost má za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru se žalovaný přijetím částek 7 000 Kč, 10 000 Kč a 3 000 Kč, tj. celkem 20 000 Kč od žalobkyně bezdůvodně obohatil. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný cokoliv na svůj dluh žalobkyni uhradil a ke dni rozhodování soudu trvá jeho bezdůvodné obohacení o částku 20 000 Kč. Soud proto vyhověl žalobě pouze částečně a uložil žalovanému vrátit žalobkyni částku 20 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky od 13. 9. 2024, tj. od 4. dne po odeslání předžalobní výzvy, která byla podle podacího lístku odeslána žalovanému dne 9. 9.2024. Výše zákonných úroků z prodlení ke dni 9. 9. 2024 činila 12,75 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s úředním sdělením České národní banky) a v této výši soud uložil žalovanému povinnost úroky z prodlení platit. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 o.s.ř.Ve druhém výroku soud žalobu ve zbytku nároku zamítl. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, pak nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků a poplatků.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III.) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Náklady vznikly žalobkyni v souvislosti se zaplacením soudního poplatku ve výši 1 298 Kč a dále v souvislosti se zastoupením advokátem. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak soud přiznal žalobkyni odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), a to za podmínek ustanovení § 14b odst. 1, písm. a), b), c), ve výši dle § 14b odst. 1, bod 2 za použití § 8 odst. 1 této vyhlášky, neboť jde o formulářovou žalobu, tj. odměnu ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu ve výši 1 500 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle § 14 b odst. 5 písm. b) citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby po 300 Kč, to vše zvýšené o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tak činí náklady úspěšné žalobkyně 4 202 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 32 440 Kč a byla úspěšná pouze co do částky 20 000 Kč, její úspěch v řízení je 24 %. S ohledem na výše sdělené celková náhradu nákladů řízení činí po zaokrouhlení na celé koruny 1 009 Kč a soud uznal žalovaného povinným zaplatit je žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.