6 C 167/2021-20 — Okresní soud v Hodoníně

Manželka se svým návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhala rozvodu manželství. Svůj návrh odůvodnila tím, že manželství uzavřeli dne [datum] před tehdejším Místním národním výborem v [obec]. Z manželství se narodily čtyři děti, které jsou však již zletilé. Za příčiny rozvratu manželství uvedla nesoulad povah a zájmů. Dále uvedla, že od léta 2019 manželé spolu nehospodaří, od prosince 2019 spolu nežijí ve společné domácnosti, intimně se spolu po dlouhou dobu nestýkají. Manžel uvedl, že s rozvodem manželství nesouhlasí, svou ženu hluboce miluje, nikdy ji nepodvedl, ani se k ní nechoval násilně, vždy bylo o rodinu dobře postaráno. Rovněž uvedl, že věří v obnovení jejich manželského soužití. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav: Manželství bylo uzavřeno dne [datum] před tehdejším Místním národním výborem v [obec]. Z manželství se narodily čtyři děti, které jsou však již zletilé. Z výslechu manželky soud zjistil, že tato považuje manželství za nefunkční. Pro jejího manžela byla vždy prvořadá jeho práce, jež byla zároveň i jeho koníčkem, neměl čas na rodinu, z tohoto důvodu mezi nimi probíhaly hádky. Z manželství se narodily čtyři děti, o které se převážně starala manželka. Prvních deset let byla na mateřské dovolené, poté byla v domácnosti. Měla pocit, že vše v domácnosti leží na jejích bedrech, vše musí zařizovat, že je toho na ní strašně moc a že to nezvládá. Začala se sebeobviňovat, proto začala podstupovat dlouhodobou asi desetiletou léčbu u psychologů a psychoterapeutů. Následovala však apatie, na vztahu přestala pracovat, cítila se být tím vším zraněná. Vytratila se z jejich vztahu blízkost. Zažívala stav vyhoření. Před zhruba pěti lety navázala nový partnerský vztah, ve kterém je spokojená. K manželovi se vrátit za žádnou cenu nechce, a to ani kdyby bylabez současného partnera. Pokud je jí známo, tak její manžel má také nějakou známost. Jako manželé spolu nehospodaří cca 2,5 roku, tj. od června 2019, vypořádali si finance, intimně se spolu nestýkají asi 15 let. Z výslechu manžela soud zjistil, že má velmi náročné zaměstnání, díky čemuž si ale rodina vždy žila velmi dobře, byla pro ně existenčně velmi důležitá. Z tohoto důvodu se ale nemohl věnovat tolik domácnosti a rodině. Později pochopil, že práce není všechno, nicméně v tu dobu již manželka na vztah rezignovala. Před asi patnácti lety se stala apatickou a rezignovanou, což mělo dopad i do jejich intimní sféry, kdy manželka odmítala mít s ním intimní vztah. Nastalé problémy se pokoušeli řešit u několika psychologů, ale bezvýsledně. Po odchodu manželky si uvědomil, co všechno ztratil a to jej také změnilo. Svou ženu hluboce miloval. Myslí si, že by nyní dokázal být velmi dobrým manželem. Na majetkovém vypořádání se spolu dohodli, jak uváděla manželka. Snaží se nyní najít nějakou přítelkyni, ale moc se mu to nedaří. Věří, že se jim podaří obnovit manželské soužití Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 3 téhož mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Po zhodnocení všech důkazů soud dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady stanovené shora citovanými ustanovením nového občanského zákoníku, neboť manželství účastníků je dlouhodobě trvale a hluboce rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. V daném manželství si manželé již na začátku rozdělili své role, kdy manželka byla pověřena péčí o děti a domácnost, manžel se zcela věnoval své práci. Soud je přesvědčen, že manželka v manželství nebyla dlouhodobě spokojená, cítila se být přetěžovaná a osamocená a ačkoli o tom s manželem mluvívala, její pocity nebyly manželem zcela pochopeny a respektovány. Vnímala to jako své pochybení, proto po dobu cca 10 let postupně absolvovala někdy sama, jindy s manželem různé psychologické sezení a terapie. Ani ty jí však nepomohly. Manželka ve vztahu citově a psychicky vyhořela a začala ji provázet dlouhá, vleklá krize. Důsledkem bylo, že se před 15 lety odstěhovala ze společné ložnice a přestala s manželem vést intimní život. Později si pak našla partnera, s nímž má dlouhodobý spokojený vztah. Nakonec v létě roku 2019 manželé přestali společně hospodařit, rozdělili si svůj majetek a manželka opustila společnou domácnost. Subjektivní pocity manželky tedy byly a jsou natolik intenzivní, že je nelze přehlížet či bagatelizovat. Manželka kategoricky odmítá obnovit manželské soužití a vrátit se ke svému manželovi. Zejména pro ni se jejich manželský svazek stal zcela formálním. Ze shora uvedených důvodů proto soud manželství rozvedl, když příčiny rozvratu manželství soud shledal v dlouhou dobu trvající nespokojenosti manželky v manželství, když tato se v něm cítila být frustrovaná, což následně vyústilo v její citové vyprahnutí vůči manželovi. Rozvodu manželství nebrání žádné nezletilé dítě, když všechny děti, jež se v manželství narodily, jsou již zletilé. Taktéž zde není žádný jiný důvod, který by rozvodu manželství bránil. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 23 z.ř.s., dle něhož nemá v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.