13 C 281/2020-45 — Okresní soud v Hodoníně

Manželka se domáhala rozvodu manželství s tím, že postupně se společné soužití začalo zhoršovat, s manželem si přestali rozumět, nedokázali se dohodnout na řešení běžných problémů, neshody vznikaly i ohledně hospodaření a vedení domácnosti až nakonec situace vyvrcholila tím, že manželka se ze společné domácnosti odstěhovala. Manžel se rozvodem souhlasil a u jednání účastníci učinili nesporným, že jejich manželství je natolik trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, že není možná jeho obnova. Zároveň za příčinu rozvratu manželství shodně označili nesoulad povah a zájmů a vzájemné odcizení. Z předloženého oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v Kostelci. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s doplňujícím rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnuto o úpravě péče a výživy pro dobu po rozvodu ohledně nezletilých dětí účastníků. S ohledem na uvedené skutečnosti, zejména pak na shodná skutková tvrzení účastníků ohledně rozvratu manželství a jeho příčin, má soud za to, že byly splněny požadavky ustanovení § 755 občanského zákoníku, a návrhu na rozvod manželství vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto za použití § 23 z. ř. s., podle kterého v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení s výjimkou, kdy to odůvodňují okolnosti případu. Takovéto okolnosti však soud v dané věci neshledal, navíc oba účastníci shodně uvedli, že náhradu nákladů řízení nepožadují, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.