22 C 261/2018-456 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zřízení věcného břemene spočívajícího v právu cesty po neveřejně přístupné účelové komunikaci vedené přes pozemky parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (dále též jen „účelová komunikace“), a to ve prospěch žalobce jakožto vlastníka pozemků parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (dále též jen „pozemky žalobce“), nacházejících se v bývalém areálu jednotného zemědělského družstva v , Anonymizováno, . Žalobce v průběhu řízení upřesnil žalobu v tom směru, že služebnost cesty by měla být zřízena v souladu s geometrickým plánem č. , hodnota, vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, , dále, že by náhrada za zřízení věcného břemene měla činit vůči žalovanému 1) částku 23 680,50 Kč, žalované 2) částku 16 665 Kč, žalované 3) částku 2 911,50 Kč a žalovanému 4) pak částku 4 560 Kč a rovněž, že nepožaduje, aby byl za služebný pozemek označen pozemek parc. č. , Anonymizováno, .2. Žalovaný 1) a žalovaná 3) žalobou uplatněný nárok odmítali s tím, že ve věci nejsou splněny podmínky pro zřízení služebnosti práva cesty. Na navrhovaných služebných pozemcích se nachází neveřejná přístupová komunikace. Žalobce při koupi pozemků v r. 2017 věděl, že bez souhlasu vlastníků nebude mít na své pozemky zajištěn přístup tímto způsobem. Existují přitom další dvě možnosti, jak se žalobce může dostat ke svým pozemkům, a to tzv. horní cestou vedoucí přes pozemky parc. č. , Anonymizováno, nebo přes pozemky žalobce parc. č. , Anonymizováno, , které nabyl již v r. 2012. Požadavek žalobce je tudíž pouhým zneužitím práva. Nadto je žalovaný 1) přesvědčen, že celá neveřejná účelová komunikace je v jeho vlastnictví.3. Žalovaná 2) vyjádřila souhlas se zřízením věcného břemene s tím, že bude alespoň jasné, kdo bude společnou komunikaci spravovat a opravovat. Žalobce nicméně kupoval pozemky v době, kdy mu byla zřejmá situace v areálu. Upozornila, že likvidací sloupů vysokého napětí v roce 2017 jí žalobce zabránil v přístupu do zemědělské stavby v jejím vlastnictví. Rovněž poukázala na vleklé spory mezi žalobcem a žalovaným 1). Žalovaná 2) následně poukázala, že nadále není vlastnicí dotčených pozemků v areálu.4. Žalovaný 4) k věci uvedl, že on žádnému spoluvlastníkovi nikdy nebránil v užívání předmětné komunikace.5. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování následujícími listinami: výpisy z katastru nemovitostí ze dne 24. 8. 2018 pro LV č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, ; ze dne 19. 9. 2018 pro LV č. , hodnota, ; ze dne 5. 9. 2022 pro LV č. , hodnota, ; ze dne 8. 9. 2022 pro LV č. , hodnota, , ze dne 9. 9. 2022 pro LV č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , a to vše v k. ú. , adresa, ; informacemi o pozemku p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, ze dne 21. 9. 2018; informacemi o průběhu řízení sp. zn. , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, ; smlouvou o převodu nemovitostí; kupní smlouvou ze dne 11. 2. 1997; dohodou o vydání majetkového podílu ze dne 29. 3. 1995; protokolem o fyzickém předání výkrmny vepřů v , Anonymizováno, ; rozhodnutími , právnická osoba, , adresa, ze dne 7. 6. 2017, 21. 11. 2017 a 12. 7. 2018; rozhodnutí Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje ze dne 27. 9. 2017 a dne 9. 5. 2018; komunikací žalobce s žalovaným 1) ze dne 10. 6. 2015, 25. 5. 2018, a 7. 6. 2018; výzvou k odstranění překážky ze dne 22. 3. 2018; předžalobní výzvou ze dne 30. 7. 2018; ortofotomapou a mapou z katastru nemovitostí; fotografiemi účelové komunikace a horní cesty a fotografiemi pořízenými při místním šetření. Současně byl ve věci vypracován znalecký posudek č. , Anonymizováno, za účelem zhodnocení možností zajištění přístupu na pozemky žalobce a č. , hodnota, za účelem stanovení náhrady za zřízení věcného břemene, a na jednáních byli vyslechnuti jmenovaní znalci.6. Soud s ohledem na níže uvedené důvody považoval za podstatné pro rozhodnutí o této věci pouze zjištění o vlastnictví dotčených, tj. panujících i služebných pozemků, v době rozhodování v této věci. S týchž samých důvodů zamítnul další návrhy na provádění dokazování pro jejich nadbytečnost.7. Podle § 1029 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mimo jiné platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen.8. Podle § 154 odst. 1 o. s. ř., pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.9. Podle 107a odst. 1 o. s. ř., má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107. Podle odstavce 2, soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány. Podle § 107a odst. 3 Ustanovení § 107 odst. 4 platí obdobně.10. Podle § 92 odst. 1 o. s. ř., na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.11. Podle § 118a odst. 4 o. s. ř., při jednání předseda senátu poskytuje účastníkům poučení též o jiných jejich procesních právech a povinnostech; to neplatí, je-li účastník zastoupen advokátem.12. Předpokladem úspěchu žaloby na zřízení práva cesty je mimo jiné to, že všichni účastníci disponují věcnou legitimací. Žadatel o zřízení služebnosti cesty (tj. žalobce) musí buďto požadovat její zřízení přes všechny dotčené (služebné) pozemky tak, aby bylo zajištěno spojení jeho nemovitostí s veřejnou cestou, a označit jako žalované všechny jejich vlastníky, nebo musí tvrdit a prokázat, že přes další pozemky, které leží mezi jeho nemovitostí a veřejnou cestou, má přístup zajištěn, např. nájemní smlouvou, smlouvou o zřízení služebnosti nebo na základě jiného právního titulu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2021, sp. zn. 22 Cdo 1826/2020). Soud přitom musí rozhodnout vůči všem vlastníkům, u nichž žalobce nedoložil titul k užívání služebných pozemků, jedním rozsudkem, který je závazný pro všechny z nich. Žalobce existenci žádné takové dohody či jiného konkrétního titulu pro užívání navrhovaných služebných pozemků po celou dobu průběhu řízení ani netvrdil, naopak v žalobě označil za žalované všechny vlastníky navrhovaných služebných pozemků, na nichž se nachází předmětná neveřejná účelová komunikace. Dále platí, že pokud je některá z panujících nemovitostí předmětem spoluvlastnictví, řízení se musí účastnit všichni její spoluvlastníci. Právo cesty se totiž zřizuje ve prospěch každého vlastníka panující nemovité věci. Nehodlá-li spoluvlastník vystupovat v řízení společně s žalobcem, nezbývá žalobci, než aby jej označil v žalobě za žalovaného (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2871/2010). Pro úplnost lze uvést, že žalobce se původně domáhal, aby byla nezbytná cesta povolena i na pozemku, který byl v době zahájení řízení v jeho výlučném vlastnictví. Soud má za nadbytečné, aby žalobce cestou autoritativního soudního rozhodnutí zatěžoval svůj pozemek ve prospěch svých jiných pozemků. Za situace, kdy žalobce nenavrhoval přistoupení spoluvlastníků do řízení, však tato otázka nebyla pro posouzení věci rozhodující či zásadní. Soud rovněž ponechává stranou tvrzení žalovaného 1) že účelová komunikace v areálu je samostatnou věcí v jeho vlastnictví, byť vede i přes pozemky dalších osob, neboť jednak takový závěr nebylo možno na základě provedeného dokazování učinit a jednak soud vycházel z okruhu žalovaných, jak je označil žalobce v žalobě.13. Účastníky předmětného řízení tudíž museli být jak veškeří vlastníci, tedy i vlastníci spoluvlastnických podílů, panujících pozemků, tak i všichni vlastníci či spoluvlastníci služebných pozemků, a to nejenom při zahájení, ale především v době rozhodování soudu. To pro posuzovanou věc znamená, že pokud v průběhu řízení došlo ke změně vlastnictví dotčených pozemků, bylo na místě, aby žalobce na tuto situaci reagoval buďto postupem dle § 92 o. s. ř., tedy aby do řízení přistoupili dalš