CS · EN DE FR brzy

13 C 313/2022-157 — Okresní soud v Hodoníně

ECLI: ECLI:CZ:OSHO:2024:13.C.313.2022.1
Datum: 2024-10-04
Předmět: náhrada škody na zdraví z pracovního úrazu
Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 z. č. 549/1991 Sb.", "§ 11 z. č. 549/1991 Sb.", "§
["přestávky v práci""pracovní úraz""nemajetková újma""bolestné""ztížení společenského uplatnění""náhrada za ztrátu na výdělku"]
O co šlo: náhrada škody na zdraví z pracovního úrazu (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 z. č. 549/1)
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 179 004 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby částky 129 730 Kč) s tím, že se jedná o nároky vzniklé z pracovního úrazu, který utrpěla dne 27. 8. 2021. Žalobkyně vylíčila, že uvedeného dne „nastoupila do zaměstnání“ (pro žalovaného na základě dohody o provedení práce prováděla úklidové práce), uklouzla na rozlité vodě a utrpěla zlomeninu levé ruky. Žalobkyně požadovala zaplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 75 000 Kč, náhrady za vytrpěnou bolest ve výši 96 024 Kč (posléze vzala žalobu z části zpět a požadovala 46 750 Kč) a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti (za období měsíců září 2021 až prosinec 2021) ve výši 7 980 Kč.2. Žalovaný nárok žalobkyně rozporoval, namítal, že v uvedený den čerpal dovolenou a žalobkyně neměla uloženo pro něj provádět práce, navíc místo úrazu nemá souvislost s jeho pracovištěm, namítal též, že žalobkyně vykonávala obdobnou práci i pro , právnická osoba, , jejíž ordinace se nachází v téže budově. Poukazoval zároveň na to, že za úraz žalobkyně by měl být odpovědný vlastník budovy. Žalovaný vedle toho také namítal, že žalobkyně si úraz přivodila svou neopatrností, což dovozoval z toho, že v okamžiku pádu měla při sobě tašku a kabelku.3. Vedlejší účastnice na straně žalovaného se ztotožnila s jeho argumentací, navíc poukázala na to, že ve posudku předloženém žalobkyní se hovoří o tom, že žalobkyně „doma upadla na mokré podlaze…“, vyslovila tedy pochybnost o tom, že úraz se odehrál tak, jak jej žalobkyně vylíčila.4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně byla u žalovaného zaměstnána na základě dohody o provedení prací. Tato dohoda ze dne 4. 1. 2021 byla soudu též předložena a soud z ní zjistil, že předmětem prací byly „úklidové práce v ordinaci a denní místnosti [, adresa, ]“, rozsah prací byl sjednán na 300 hodin, s tím, že v každém měsíci bude odpracováno maximálně 25 hodin, dohoda byla sjednána na dobu od 4. 1. 2021 do 31. 12. 2021.5. Žalobkyně průběh úrazu popsala v žalobě tak, že v uvedený den se dostavila k výkonu práce na příslušné (druhé) patro budovy a započala s přípravou na výkon práce, přičemž uklouzla před místností s toaletou, kde měla v technické místnosti uloženy pracovní a čistící prostředky a kam musela docházet za účelem napouštění a vylévání kbelíku, žalobkyně dále doplnila, že dotčeného dne se sebou přinesla čistící prostředky, které měla v úmyslu v práci uložit. Žalobkyně učinila nesporným, že žalovaný dotčeného dne čerpal dovolenou, nicméně dodala, že byla požádána manželkou žalovaného, aby zalila květiny a provedla úklid ordinace, aby po skončení dovolené mohl žalovaný vykonávat svoji činnost. Vyloučila, že by téhož dne prováděla úklid též pro , právnická osoba, .6. Co se týče organizace práce, žalobkyně vylíčila, že evidenci pracovní doby nevedla, v době dovolených bylo běžné, že do ordinace docházela zalévat květiny, a to na pokyn manželky žalovaného, dodala též, že pro žalovaného pracovala asi dvacet let. Žalovaný potvrdil, že se na zalévání květin v ordinaci v průběhu dovolených žalovaného domlouvala žalobkyně s jeho manželkou. Vypověděl, že rozvržení pracovní doby žalobkyně nebylo stanoveno, žalobkyně měla docházet po skončení ordinačních hodin, aniž by bylo řečeno, kdy přesně. Připustil, že žalobkyně se za účelem úklidu mohla dostavit i v pátek, přestože v poslední době v pátky neordinoval. Skutečnost, že pokyny k výkonu práce zadávala i manželka žalovaného, potvrdila i svědkyně , jméno FO, , která žalobkyni příležitostně zastupovala a taktéž manžel žalobkyně , jméno FO, . Svědkyně , jméno FO, dále vypověděla, že přesný čas výkonu práce se neevidoval s tím, že se uklízelo do čtvrtka a v pátek se neuklízelo. Obdobně se vyjádřila i svědkyně , jméno FO, , která vypověděla, že pracovní doba žalobkyně byla „všelijaká“ a že v pátek neměl žalovaný ordinační den.7. Obdobně jako v žalobě je průběh úrazu popsána v dopise žalobkyně ze dne 4. 9. 2021, který adresovala panu , jméno FO, zaměstnavateli paní , jméno FO, (v dopise se o ní hovoří jako o paní „, Anonymizováno, “), které v budově prováděla úklid a která vodu rozlila a která žalobkyni následně pomohla dojít ke vchodu a zavolala jejímu manželovi, aby pro žalobkyni přijel. Také ve své účastnické výpovědi žalobkyně popsala průběh úrazu stejně jako v žalobě, upřesnila, že úklid prováděla v druhém patře budovy, kde se nacházela jak ordinace, tak denní místnost, a kde byly též záchody, kam zamířila, neboť si tam chtěla vzít žebřík, nicméně cestou tam si nevšimla rozlité vody a upadla. Na chodbě nikoho neviděla, pouze kbelík s vodou, který tam měla paní , jméno FO, , která uklízela na ušním oddělení (kousek od záchodů) a v daný moment byla vevnitř oddělení. Posledně jmenovaná svědkyně potvrdila, že v daný den žalobkyně upadla na chodbě před záchodem, kde svědkyně předtím vytřela podlahu. Zároveň popsala, že na této chodbě se kromě zmíněných toalet nachází prostory, kde žalobkyně uklízela, a sice ordinace, místnost naproti ordinace (kterou označila jako kuchyňku nebo „něco podobného“) a místnost s rentgenem. Dále vypověděla, že žalobkyně měla u sebe igelitovou tašku a „nějakou taštičku“.8. Námitka žalovaného, že uvedeného dne žalobkyně vykonávala práci pro , právnická osoba, , byla vyvrácena výpovědí jmenované svědkyně, která vyloučila, že by dotčeného dne žalobkyně prováděla úklid na jejím pracovišti. Vysvětlila, že v té době byla na dovolené, přičemž po dobu dovolené se v prostorách jejího pracoviště nikdo nezdržuje ani se tam nikdo nedostane, neboť toto pracoviště (nacházející se v přízemí) má samostatný vchod z boku budovy.9. Vedlejší účastník zpochybňoval průběh úrazu odkazem na vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, z 10. 9. 2022, v němž se uvádí, že žalobkyně „doma upadla na mokré podlaze a poranila si levé zápěstí“ Nicméně z lékařské zprávy sepsané ve 14:47 hodin dne 27. 8. 2021 (tj. bezprostředně po úraze) v chirurgické ambulanci , právnická osoba, je zachyceno vyjádření „Pacientka dnes uklouzla na mokré podlaze a spadla na levé zápěstí“. Přitom odkaz na tuto lékařskou zprávu obsahuje i výše zmíněné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, .10. Výši nároku na náhradu za vytrpěnou bolest žalobkyně doložila odborným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, , který bolestné vyčíslil na 263 body, tedy částkou 96 024 Kč. Výši nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění žalobkyně doložila lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 6. 10. 2022, v níž byl tento nárok ohodnocen 300 body, čemuž odpovídá 75 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný výši těchto nároků rozporoval, vyžádal si soud zdravotnickou dokumentaci žalobkyně a ve věci ustanovil , tituly před jménem, jako znalce z oboru posudkové lékařství a pracovní úrazy a nemoci z povolání. Ten vyčíslil náhradu za ztížení společenského uplatnění stejně jako , tituly před jménem, , jméno FO, , tj. 300 body, nicméně náhradu za vytrpěnou bolest ohodnotil (na rozdíl od , tituly před jménem, , jméno FO, ), pouze 187 body, čemuž odpovídá částka 46 750 Kč. Žalobkyně závěry posudku akceptovala a vzala žalobu ohledně nároku na zaplacení náhrady za vytrpěnou bolest z části zpět. Žalovaný, ani vedlejší účastnice proti závěrům posudků taktéž ničeho nenamítali, soud proto upustil od výslechu znalce a spokojil se s písemným vyhotovením posudku.11. Výši nároku na náhradu za ztrátu na výdělku žalobkyně doložila dohodou o provedení práce ze dne 4. 1. 2021, v níž byla sjednána odměna ve výši 2 300 Kč měsíčně. Z předloženého mzdového listu soud zjistil, že v měsících roku duben, květen a červen žalobkyně odpracovala celkem 60 hodin a celkem jí bylo na mzdě vyplaceno 5 860 Kč. Zároveň soud zjistil, že předešlý kalendářní rok žalobkyně pro žalovaného pracovala na základě obdobné dohody o provedení práce, v níž byla odměna sjednána částkou 2 200 Kč měsíčně.12. Mezi stranami byla sporná především otázka, zda úraz žalobkyně byl úrazem pracovním a zda za něj odpovídá právě žalovaný. Odpovědnost zaměstnavatele za újmu vzniklou zaměstnanci z pracovního úrazu je zakotvena v § 269 odst. 1 zákoníku práce: „(1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“ Jaké úkony jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů vymezuje § 274 odst. 1 zákoníku práce: „(1) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.